FESTIVALOVÉ NOVIN(k)Y  (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9)

Zítra se zasmějete…

Milan Němec foto Michal Klíma   Lucie Štěpánková a Martin Mejzlík v inscenaci CYRANO V BUFFALU Východočeské divadle Pardubice foto Michal Klíma     DVĚ POHÁDKY SE ZVÍŘÁTKY Studio Apropásek foto Michal Klíma   Lilian Malkina a Jaromír Meduna v představení pražské Violy Tisíc a jedna vášeň foto Michal Klíma   Před soutěžním Cyranem v Buffalu pobavil vtipnými historkami plné hlediště i režisér Jiří Krejčík (na fotografii vpravo  s Radkem Žákem vlevo). foto Michal Klíma   Režisér Jiří Krečík host středečního večera foto Michal Klíma

Pátek odpoledne si rezervujte na náš festival, nebudete litovat! Čtyři různé scény – čtyři zajímavá představení. Začínáme o půl páté v „Anežce“, kde se představí Divadlo Paľa Bielika z Tatranské Lomnice s komedií Nekrytý šek. Od sedmi v Městském divadle nezapomeňte na Princeznu Sylvestrii aneb Zápas o nevěstu brněnského Loutkového divadla Radost. Nebojte se, neuvidíte maňáskové divadlo, ale skvělé činoherce s loutkami, a slibujeme, že Vaše bránice opět zažijí pořádný „nářez“. V devět večer se však budete muset rozhodnout a rozhodování to nebude nejlehčí – zajít na Hronovickou, kde Vás všehoschopný divadelní spolek Ludvíci z Plzně překvapí muzikálem Molotovův koktejl, nebo raději zůstat v divadle a v teple se přesunout do foyer na antifeministický dýchánek Ať žijí ženy, ale mužské mám stejně raději…? Ať se rozhodnete tak či tak, páteční noc nebude špatným vykročením do nadcházejícího víkendu!

Stalo se čtvrtý den

Ve středu se začalo už brzo ráno, nejprve se smáli nejmladší festivaloví diváci – děti. Hned dvakrát zahrálo studio Apropásek v Anežce České Dvě pohádky se zvířátky. Toto představení bylo zajímavé nejen svou kvalitou, ale i tím, že jeden z členů studentské komise Filip J. Zvolský se tentokrát představil v roli herce a režiséra a nutno říct, že úspěšně.
Festival dospěl do své poloviny, a to je přesně čas na odstartování komedie domácího souboru. Východočeské divadlo tento rok vyslalo do soutěže komedii Cyrano v Buffalu v režii Jiřího Seydlera. Byli jsme zvědaví na publikum, na jejich reakce, ale naši diváci nás nezklamali a byli skvělí jako obvykle. Pardubickým držel palce i jejich kmotr, významný divadelní a filmový režisér Jiří Krejčík. Svou zdravici pan režisér začal poněkud vážněji – problémy v parlamentu, ale nakonec všechny pobavil několika recesistickými historkami. Moderátoři večera Petra Janečková a Radek Žák vyřídili pozdravy i od Josefa Somra, který k nám měl také zavítat, ale náhlé onemocnění mu bohužel zabránilo podívat se do jeho oblíbených Pardubic.
Po představení se domácí soubor sešel s porotci a hosty v domácím prostředí Divadelního klubu, kde se herci jenom krátce občerstvili, protože většina z nich přebíhala do „Anežky“, kde od devíti večer následovalo představení pražské Violy Tisíc a jedna vášeň. Šest povídek Čechova v režii Lídy Engelové doslova nadchlo diváky svou přesnou hereckou prací, drobnokresbou a konkrétní atmosférou.

Nechci být divadelní kritik!
říká člen studentské poroty Filip J. Zvolský

Studuje divadelní vědu, tedy především divadelní historii, teorii a kritiku. Včera se ale festivalovému publiku představil i jako herec a režisér. Na Komorní scéně Anežky České odehrál Filip J. Zvolský spolu s mladou herečkou Gábinou Vlkovou Dvě pohádky se zvířátky. V publiku radostí vstávaly a tleskaly děti školkou povinné, ale stejně spontánně reagoval v poslední řadě i člen „dospělé“ poroty festivalu, Jan Dvořák. Se všemi si však dvojjediný teoretik-praktik Filip i Gábina věděli rady.

Proč o divadle nejen píšete, ale také ho děláte?
Rozhodně nechci strávit život jako divadelní vědec, chci být divadelní praktik. A je mně relativně jedno, jestli jako režisér, dramaturg nebo herec, přinejhorším se spokojím i s kulisákem.

Hrajete ještě něco jiného než tuto pohádku?
Ano. Coby studio Apropásek uvádíme i jiné pohádky pro děti. Celý náš soubor se jmenuje Ateliér PROzy a POezie APROPO a hraje pro dospělé. Bohužel momentálně nemáme na repertoáru komedii, takže jsme se sem na festival nemohli s ničím vnutit.
Divadelní kritice se tedy věnovat nechcete. Znamená to, že jí pohrdáte?
Dobrou kritikou rozhodně ne, ale v českých luzích a hájích se zpravidla nevyskytuje. Je to dáno dvěma faktory: jednak nejsou dobří kritici, jednak noviny neuveřejňují kritiky, ale reklamy na inscenace.

Takže všechny své učitele na divadelní vědě považujete za špatné kritiky?
To asi určitě ne. Taky ne všichni dělají kritiku. Hlavní problém ale vidím v tom, že pro dobrou kritiku není nikde prostor.

A co specializované divadelní časopisy?
Ano, existuje Svět a divadlo nebo Divadelní Revue, ale ty jsou příliš akademické a nedají se číst. Pak jsou tu Divadelní noviny, ale to je bulvár. Mně třeba daly pro recenzi na velmi dobrou inscenaci dvacet řádek, a to opravdu nelze napsat.

rku

Šest bonbónků na dobrou noc

Po živé až „zabřichopopadací“ inscenaci Cyrano v Buffalu se diváci přesunuli ledovou nocí do vydýchané Anežky, aby zažili vedle teplotního šoku také kontRadek Smetanat žánrový. Tisíc a jedna vášeň pražské Violy sestavená z několika kratších textů Anton Pavlovič Čechova oslovila diváky dávkou jemného humoru. Kratší povídky, spíš anekdoty, oplývají přesně opakem dRadek Smetanatického humoru, a proto je komika jejich jevištního provedení založená na přesně vypointované herecké akci. Veškerým fyzickým materiálem, kterým může režisérka Lída Engelová vládnout, jsou tři oponky, dvě židle a čtyři herci. Úspěch celého podniku leží samozřejmě především na té poslední ingredienci. Herci obdivuhodně rychle přecházejí z role do role, z převleku do převleku, z melancholie do bouře emocí. Zmiňme proměnu postav v aktovce Medvěd: ze zahloubané truchlící vdovy Taťjany Medvecké se vyklube akceschopná lvice odvážně podstupující souboj. Jaromír Meduna přicházející k ní původně nekompromisně vydobýt svou pohledávku odchází nakonec jako rozpálený nápadník obdivovatel. Výrazný zevnějšek a autentická ruština Lilian Malkiny si zahrály hned několikrát. L. Malkina se však předvedla i ve vážné roli stárnoucí dámy v miniatuře Příliš pozdě na štěstí. Lukáš Jurek sklidil úspěch hned v prvním kousku Úmluva. Jako mladík Antoška, kostýmem připomínající poněkud nemístně mlynářského učně nebo českého Honzu, stál nejen na prahu svých devatenáctých narozenin, ale také iniciace v muže. Ovšem reakce a chápavost měl stále dětinskou. Pásmo Čechovových textů obohatilo škálu festivalových inscenací o brilantně provedenou komedii plnou jemného a kultivovaného humoru.

Mat

Provokace jako vzpoura

Místo onemocnělého Josefa Somra přijel včera do Pardubic uvést komedii domácího souboru filmový režisér Jiří Krejčík. Jeho jméno znají nejen milovníci filmů „Vyšší princip“ „Svatba jako řemen“ či „Penzion pro svobodné pány“, ale i divadelníci a nadšení diváci nejrůznějších estrád, kde herci Jiřího Krejčíka s oblibou vzpomínají. Přisoudili mu tak pověst uctívaného, leč mírně excentrického umělce. Režisér se zprvu zamyslel nad situací kolem vyvlastněné budovy Národního divadla a posléze diváky pobavil vyprávěním o svých provokativních etudkách na nic netušící prodavače v luxusních obchodech.

Zeptali jsme se, zda se takto vyrovnává s nepříliš radostným stavem dnešního světa.
Říká se, že smích léčí, já ale bohužel nemám moc příležitostí se smát. Spíše se najdou absurdní situace, které jsou pro mne vzpourou proti věcem tak, jak se v životě dějí. Proti takovým, které jsou mi protivné a provokují mne. Každému z nás život přináší prazvláštní situace, ve kterých se špatně pohybuje a ani si neuvědomuje, že je směšný a sám sebe ztrapňuje. Poukázat na takový způsob chování je můj princip, moje víra. Celý život jsem takto pracoval a je třeba tyto situace budovat a lidem předvádět.

Jak z tohoto úhlu pohledu vnímáte naší politickou situaci? Jako komedii či tragikomedii?
Po nocích, protože špatně spím, sleduji v televizi záznamy z jednání poslanecké sněmovny, což na mne působí dost skličujícím způsobem. Někteří politici mluví rozumně, ale přesto je ve vzduchu cítit ono politikum a je vidět, že určití poslanci vystupují za svou politickou stranu se zadaným úkolem.

mat a jad