FESTIVALOVÉ NOVIN(k)Y  (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9)

DNES Z inscenace Tlustý prase foto Jihočeské divadlo Č. Budějovice ZÍTRA Z inscenace Měsíc nad Buffalem foto Pavel Křivánek, Divadlo J. K. Tyla Plzeň UPLYNULÝ TÝDEN Festivalové zpívání – Dáša a Pavel Novotní foto Michal Klíma Festivalové zpívání – Lexa Postler foto Michal Klíma Festivalové zpívání – Martina Sikorová foto Michal Klíma Osobnosti festivalu dramaturgyně festivalu Jana Uherová foto Michal Klíma režisér Martin Glaser foto Michal Klíma

11. února 2007

Dnes Vás pobaví

Jako první se do soutěžního klání zapojí komedie Tlustý prase v podání herců Jihočeského divadla České Budějovice.

A zítra Vás rozesměje

V pondělí Vás čeká opravdu velký nápor na Vaše bránice, začínáme totiž již v deset dopoledne na Hronovické scéně, kde se představí pražský Divadelní soubor Ty-já-tr – Co?! Studentské publikum se může těšit na perlivou komedii Georgese Feydeaua Dámský krejčí.
Od šesti večer se v Městském divadle do „boje“ o titul Komedie roku 2006 zapojí nám dobře známá veselohra z divadelního prostředí Měsíc nad Buffalem plzeňského Divadla J. K. Tyla.
Na sedmou hodinu večerní jsme pro Vás připravili divadelní lahůdku v podobě komedie Odjezdy vlaků bratislavské Astorky, bohužel však herec Ady Hajdu náhle onemocněl a Anička Šišková hrát sama bez partnera opravdu nemůže. Adymu tedy přejeme brzké uzdravení a Vy netruchlete, máme pro Vás náhradu a to ne ledajakou – uvidíte vynikající herce Karla a Mariana Rodenovy a Janu Krausovou ve výborné tragikomedii s příznačným názvem Otevřené manželství.

Víkend před

VII. ročník pardubického GRAND Festivalu smíchu začíná sice dnes, ale už v pátek a v sobotu jsme na festival zvali v Obchodním centru Grand tradičním prologem v podobě Festivalového zpívání. Naši herci-zpěváci Petra Janečková, Dagmar Novotná, Martina Sikorová a Pavel Novotný zazpívali známé muzikálové melodie a komik Lexa Poster je vtipným slovem uvedl a zároveň představil jednotlivé festivalové komedie.

Bez generálního sponzora bychom se neobešli…

Organizace tak náročného projektu, jakým je GRAND Festival smíchu, vyžaduje velké úsilí, vlastní realizace pak samozřejmě i nemalou finanční částku. Jsme velmi rádi, že pardubický festival nejlepších komedií z České republiky má generálního sponzora, kterým je Skupina ČEZ, a. s. Našemu generálnímu sponzorovi patří velký dík, protože bez jeho pomoci by festivalová nabídka nemohla být tak bohatá a pestrá. Ještě před zahájením festivalu jsme požádali tiskovou mluvčí společnosti Skupina ČEZ, a. s. Šárku Beránkovou o krátký rozhovor.

Paní Beránková, mohla byste divákům představit Vaši společnost?
Skupina ČEZ patří k největším energetickým společnostem v České republice. Kromě výroby a prodeje elektřiny patří k jejím aktivitám i oblast telekomunikací, informatiky, jaderného výzkumu, projektování, výstavby a údržby energetických zařízení, těžby surovin nebo zpracování vedlejších energetických produktů. Skupina ČEZ se současně řadí mezi tři největší výrobce tepla v České republice.
Základ dnešní podoby Skupiny ČEZ byl položen v roce 2003, kdy se energetická společnost ČEZ spojila s distribučními společnostmi. Dnes se Skupina ČEZ řadí k 10 největším energetickým uskupením v Evropě, a to jak z hlediska instalovaného výkonu, tak podle počtu zákazníků. Ve středoevropském regionu zaujímá přední pozici i na trhu s elektřinou. Obsluhujeme téměř 7 milionů zákazníků.
Jistě nejsme jediný projekt, který podporujete. Proč jste se rozhodli podporovat i GRAND Festival smíchu?
GRAND Festival smíchu podporujeme již tradičně. Festival smíchu se zařadil do povědomí diváků i široké veřejnosti a stal se jedním z důležitých kulturních počinů pardubického divadla. Je velmi zajímavé být „při tom“ a sledovat, jak se každým rokem zlepšuje kvalita i organizace. Podporujeme řadu kulturních projektů a víme, že bez sponzorů by to byl problém, proto se touto formou snažíme pomoci dobré věci.
Festival se koná již sedmým rokem. Co Vás osobně z letošní nabídky nejvíce zaujalo?
Zcela určitě si nenechám ujít závěrečný Galavečer smíchu. Je však velmi těžké vybírat v nabídce, protože přehled soutěžních inscenací zaručuje dobrou kvalitu i zábavu. Se zvědavostí si proto počkám na výrok poroty, která jako každý rok nebude mít lehkou úlohu při výběru vítězného představení. Osobně bych ráda viděla představení Maratón Divadla Bez zábradlí z Prahy.
Děkuji Vám za rozhovor, Vaší společnosti za podporu a doufám, že se s námi budete celý týden dobře bavit a hodně smát.

Radek Smetana

Jsme dobrý tým
aneb Festival, který netrvá týden

GRAND Festival smíchu trvá obvykle 7 – 8 dní, pro mě a některé moje kolegy je to však záležitost celého roku. Festival totiž nezačíná v neděli 11. února, ale mnohem dřív. Dá se říct, že taková hodně intenzivní fáze propuká asi měsíc předtím. Paradoxně je tento měsíc mnohem náročnější než festivalový týden – například vrcholí reklamní kampaň, náš tiskový mluvčí Radek Smetana má nejvíc práce, samozřejmě vedle té každodenní, obvyklé. Kontaktuje rádia a televize, se kterými pak děláme rozhovory, píše zprávy o festivalu do všech možných tiskových agentur. Obchodní oddělení pod vedením Lenky Moravcové, která je už prakticky oběma nohama na mateřské dovolené, a Lídy Konvalinové dělá nábor na ta představení, která se ne zrovna lehce prodávají. To jsou většinou tituly, které, ač jsou kvalitní, podle názvu divákům nic neříkají. Asistentka ředitele Kamila Filipová má spoustu práce se sponzory, s VIP hosty na festival, s dárky od sponzorů, s organizací příjezdů kmotrů jednotlivých večerů. Tajemnice souboru Lucie Komeštíková organizuje průběh celého festivalu, píše fermany, rozděluje služby na jednotlivá představení, stará se, aby nikde nechyběla pověstná perníková srdíčka, květinové dary pro hostující soubory, květiny a dárky pro kmotry představení. Lucie Ptáčková, bývalá tajemnice, toho času na mateřské dovolené, zařizuje hudební program do Městského divadla ke každému představení. Ředitel divadla Petr Dohnal a ekonomický náměstek Bohumil Kos vymysleli nový hodnotící systém pro porotu, vytvořili na to dokonce počítačový program a jsou na něj patřičně hrdí. Já připravuji Galavečer smíchu na neděli 18. února a především, ne z nedůvěry, ale tak nějak z principu, kontroluji všechny kolegy, jestli opravdu všechno jde, jak má.
Jsou věci, které jdou už jaksi samozřejmě, a jsou věci, které se musí několikrát prodiskutovat, aby se našlo optimální řešení.
Od začátku ledna jsme všichni v pohotovosti a mnohdy se dostáváme do opravdu krizových situací. Jsme však dobrý tým a dokážeme komunikovat a podržet se, když je potřeba. My se snažíme udělat všechno pro to, aby festival opravdu začal. Ale těch dalších osm dní před námi se do spolupráce zapojí další spousta lidí – inspicienti, osvětlovači, zvukaři, garderoba, vlásenkáři, rekvizitáři, uvaděčky... Prostě náš tým se podstatně zvětší. Mohu říct, že i v této širší verzi umíme skvěle spolupracovat. Zkrátka, musím zopakovat, že jsme výborný tým.
Možná to zní trochu namyšleně, co? Ale musíme se přece pochválit, kdo jiný to udělá, když ne my? A Vy, diváci, když tleskáte na konci představení, netleskáte jenom těm hercům, kteří právě dohráli, tleskáte také nám, protože těch osm krásných dnů, 22 veselých představení a spoustu úžasných zážitků jsme pro Vás připravili i my.
Tímto děkuji všem svým spolupracovníkům, kterým v běhu dní nestíhám říct, že jsou skvělí.

Jana Uherová, dramaturg festivalu

Martin Glaser a jeho Tlustý prase

Martin Glaser, umělecký šéf činohry Jihočeského divadla, je pardubickému publiku znám především jako režisér komediálního žánru. Ne, že by se věnoval tomuto žánru výhradně, ale v našem divadle pohostinsky režíroval víceméně lehčí žánr – pohádku Princezna se zlatou hvězdou na čele a komedii Na letním bytě. Před rokem se soubor Jihočeského divadla zúčastnil GRAND Festivalu smíchu s černou komedií Muž sedmi sester, tento rok ho přivítáme s inscenací Tlustý prase.
Martine, čím Tě zaujala hra amerického autora Neila LaButa Tlustý prase?
Protože je vtipná a přesná. A zároveň hořká a bolavá a pravdivá. Taky je dobře a zručně napsaná. A navíc je komorní, takže je radost takový text zkoušet.
Neil LaBute zaznamenal v českém divadelnictví v posledních sezónách obrovský úspěch. Kromě Tlustého prasete se v Čechách inscenovaly další jeho hry – Trůn milosrdenství (Divadlo Ungelt), Návraty hříšníka (Divadlo J. K. Tyla v Plzni), Autobahn (Divadlo Disk). Čím si vysvětluješ tento masivní zájem o donedávna neznámého autora?
Umí vyhmátnout vysoce dramatické momenty současnosti jako málokdo. Napsat příběh, který navodí pocit, že se nás týká a mohli bychom ho prožít.
Hra Tlustý prase je o holce, která je „tlustá jako prase“, a o tom, kromě jiného, jak její okolí vnímá její postavu. Co Ty? Hlídáš si váhu? Sleduješ, co jíš? Kontroluješ etikety s potravinami?
Váhu si naštěstí zatím hlídat nemusím. Co jím ale sleduju, protože rád jím dobře a rád vařím. Etikety mne zajímají, protože jsem se kdysi věnoval chemii, takže si pod všemi éčky představuju hodně konkrétní věci, které bych nerad, aby se mi dostaly do těla...
Jak velký význam přikládáš zevnějšku (sebe a druhých)?
Bohužel trochu klišovitá odpověď je, že mne vážně zajímá spíš to, co se skrývá uvnitř. Ale libost, kterou člověku mohou přivodit krásní bližní, má taky něco do sebe.
Když jsi ve stresu, nebo máš špatnou náladu, tak se spíš přejídáš, nebo hladovíš? Nebo to na Tebe nemá vliv?
Špatnou náladu neřeším jídlem. (smích) O hladovku jsem se jednou pokoušel z „hlubších“ pohnutek, ale zoufale jsem zklamal – o půlnoci jsem vyluxoval lednici.

Jana Uherová