LASKAVÝ VEČER s knížkou v ruce
„Tentokrát si přivezu ženskou!“

Hostem dalšího Laskavého večera S knížkou v ruce bude Alexandra Berková.

„Tentokrát si přivezu ženskou!“ řekl velmi rázně Jiří Šlupka Svěrák a s jednoznačně odmítavým výrazem ve tváři mi vrátil seznam autorů, které bych ráda viděla v Laskavém večeru s knížkou. Všichni byli rodu mužského, neb jsem, promiňte mi to, žena. „Ale Boženu Němcovou už jsme přece prošvihli,“ pokusila jsem se o velmi chabou obranu. „To je mi sice líto, ale nic naplat. Bude Berková, ta za to taky stojí. Předveď se, co jsi od ní četla.“ Přiznala jsem se, že jen Knížku s červeným obalem, a Šlupka mě ujistil, že mám co dohánět. V knihovně jsem pak pod heslem Alexandra Berková našla knihy Temná láska, Utrpení oddaného Všiváka, Magorie a Co teď a co potom. Všechny byly úchvatné a nad tou poslední jsem si uvědomila, že jsem před pár lety se zájmem sledovala televizní seriál, podle kterého pak byla kniha napsána. Hlavní hrdinku hrála Ivana Chýlková a Jan Hartl v něm hrál velice sympatického psychologa. A to se na televizi dívám zřídka, na seriály už vůbec ne a máloco mi utkvěje v paměti. V chytrých knihách jsem se pak dočetla, že Alexandra Berková (*1949) napsala televizních scénářů víc (Pánská jízda, Dámská jízda, Bumerang…) a několik rozhlasových her, že se v roce 1980 velmi rychle stala z nakladatelské redaktorky uklízečkou v kostele, že to nezačala mít lehké ani po listopadu 1989… a že si váží Ivana Wernische a Josefa Topola, což jsou mé velké literární lásky. A už jsem se na tu Šlupkovu ženskou, paní spisovatelku Alexandru Berkovou, začala moc těšit.

„Je to ženská, která si nebere servítky. Živá, emocionální, v debatě se nedá umlčet a říká si své – padni komu padni. Je jasné, že s takovouhle letorou to prozaička a televizní scenáristka ALEXANDRA BERKOVÁ (*1949) neměla za komunistů lehké. Když jí nevycházely knížky, okouzlovala svou prostořekostí, ale i slovesným uměním publikum alespoň po klubech. Stala se jakýmsi generačním symbolem a není divu, že když jí v roce 1986 konečně vyšla první Knížka s červeným obalem, koupilo si ji šedesát tisíc lidí. Prý ji všichni znali,“ napsal o našem červnovém hostu Jiří Rulf v časopise Reflex.

Knížka s červeným obalem se stala doslova knihou kultovní. Po listopadu 1989 přibyly do autorčiny bibliografie novely Magorie, oceněná prestižní Cenou Egona Hostovského, Utrpení oddaného Všiváka a Temná láska, několik rozhlasových her, televizní hry (Pánská jízda, Dámská jízda, Bumerang…), hojně sledovaný televizní seriál o manželských krizích Co teď a co potom (s Ivanou Chýlkovou v hlavní roli), který byl následně zpracován i literárně.

» Ukázka textu

Alexandra Berková je původním povoláním nakladatelská redaktorka. V 80. letech se na pár let stala uklízečkou v kostele. Dnes učí tvůrčí psaní, věnuje se publicistice a řadě dalších aktivit, na které se jí můžete zeptat.

Jana Pithartová

S Alexandrou Berkovou a Jiřím Šlupkou Svěrákem
na Komorní scéně Anežky České
11. června 2003 v 19 hodin
Pořad vysílá v přímém přenosu Český rozhlas Pardubice.
Prodej knížek s autogramiádou v rámci našeho programu zajistí
laskavý sponzor pořadu knihkupectví Kanzelsberger.

PhDr. Alexandra Berková (* 2. 7. 1949 Trenčín)

• Studia:
  SUPŠ sklářská v Kam. Šenově
  1968-1973 FFUK
  
• Zaměstnání:
  nakladatelská redaktorka, uklízečka v kostele
  dnes učí tvůrčí psaní na Gymnáziu J.Škvoreckého, Vyšší odborné škole a Literární akademii v Praze
  
• Dílo:
  Knížka s červeným obalem, povídky, Práce 1986, 1988
  Magorie, novela, Horizont 1992, Cena E. Hostovského
  Utrpení oddaného Všiváka, novela, Petrov 1993
  Temná láska, novela, Petrov 2000
  asi 10 televizních a rozhlasových her
  televizní cyklus Co teď a co potom o manželských krizích – 1992 vyšlo knižně v literárním zpracování Libora Dvořáka
  
• Průběžně se věnuje publicistice.

  Alexandra Berková: Knížka s červeným obalem

Když v roce 1986 Knížka s červeným obalem vyšla poprvé, dosáhla obrovského nákladu a zmizela z pultů během dopoledne. Takovou sílu vyvolal hlad po nekomerčním, totiž nepartajním, autentickém psaní, takovou sílu měla autorská touha být slyšen, třebaže honorář nepokryl ani kafe, které se při psaní vypilo… Rukopis jako horká brambora řadu let putoval dnes již neexistujícím nakladatelstvím, a když konečně vyšel, bylo první povídce dvanáct let. Jenže Mirek Kovářík fungoval jako styčný důstojník na poli literárním a jeho pořady Zelené peří či Slyšet se navzájem představovaly cosi jako neoficiální mobilní literární časopis (Díky, Mirku!). Skrze něj jsme se znali, svoje věci četli a opisovali, v jeho duchu fungovali po klubech; takže prodírat se do komunisty kontrolovaných nakladatelství nebylo zas tak atraktivní. Stopy tehdejší krotké revolty dnes v textu působí dojemně dětsky – zatímco modřiny a šrámy skutečného dětství jako by neztratily na síle – nebo se mi to jenom zdá…?      /Autorka/

Rok vydání 2003,
vydalo nakladatelství Petrov
Rozsah 168
Vydání třetí, v Petrově první
Vazba pevná
ISBN 80-7227-152-0
Doporučená cena 165 Kč

» Internetová stránka
» Ukázka textu