LÍDA VLÁŠKOVÁ

G. Weisenborn / Lofter aneb Muž, který se směje
 (Liliane de Wett, režie V. Špidla, premiéra 19. 2. 1977)

„První zajímavá role. Poprvé jsem na jevišti musela být „nahoře bez“ a – co bylo ještě horší – nahlas se rozesmát. Pan režisér Špidla pronášel velmi trefné připomínky, ať šlo o „sloupy divadla“ nebo naprosté kandrdasy. Mé kamarádce vysekl poklonu s připomenutím: „Pokora!“ A jediným obloukem si našel mě: „Ale čeho je moc, toho je příliš.“ Ke své škodě jsem se nepoučila.“

„Jmenovkyně Liduška! Písničky Václava Trojana si pamatuju dodnes. Ke všemu jsem se zamilovala do svého partnera. Myslím, že víc netřeba dodávat.“

„Co napsat? Dodnes mi občas někdo připomene tuhle nádhernou roli. Čapek sice nebyl až tak vynikající dramatik, ale roli pro herečku napsal excelentní. A to se mi do Eliny Makropulos moc nechtělo! Vidíte, že herec nemůže dát na první dojem! Záleží na režisérovi a Otto Ševčík mi udělil školu, která převážila celou Divadelní akademii. No, trochu přeháním… I když následovaly velké a krásné role, do druhé „Makropulosky“ vždycky trochu scházelo.“

„Takhle nádherně jsme se s Petrem Dohnalem zřídili v závěru hry! Móda je pro mě hodně cizí slovo, ale tady si přesně pamatuji lehounké šatičky v kombinaci s polovojenskými „křuskami“. Na podobné typy rolí jsem měla štěstí: říkala jsem jim čarodějnice. Jedna role za druhou a všechny s nějakou vadou charakteru. Paráda!!!“

„Nápad režiséra Skály: stárnoucí kurtizána nesmyslně věří, že s mladým mužem vymaže vše špatné ze svého života. Nejprve jsem pochybovala, ale bylo to trochu i o mně, a tak jsem se nechala vést. Diváci Margaritu milovali, a tak mi vynahradili všechna trápení v souvislosti s touhle rolí.“

(Gizela, režie M. Tarant, premiéra 6. 10. 2001)

„Paní Fabianová mě už nemohla vidět, stejně jako v dalších rolích, které mi „předala“. Vzpomínala jsem na její vyprávění o nádherné spolupráci s Danou Medřickou. Moc mi ty rozhovory chybí. Zvlášť dnes.“
 

inscenace Kočičí hra

„Proboha, proč tak řvu? Asi hrůzou, jak se ty časy divně změnily…“
 

inscenace Romulus Veliký