Peer Gynt poprvé na jevišti Východočeského divadla Pardubice

Východočeské divadlo Pardubice o víkendu 19. a 20. ledna uvede premiéru Ibsenova Peera Gynta v režii Jiřího Seydlera, který do titulní role obsadil Ladislava Špinera a Martina Mejzlíka.

Ibsen je druhý nejhranější dramatik na světě a Peer Gynt je jeho nejhranější drama, v Pardubicích se však překvapivě dosud nehrálo. „Možná jsme se ho báli. A já už zase začal,“ vtipkoval před premiérou režisér Jiří Seydler, který s nápadem uvést Peera Gynta v Pardubicích sám před lety přišel. „Je to hra plná otázek, krásných obrazů, hra nedořečená, naznačená, ale neukončená. Hra neuchopitelná žánrem, hra, která člověku dlouho uniká mezi prsty, a když ji už už má, zase uletí. Myslím, že takových nádherných textů je málo. Pro režiséra je to obrovské nezorané pole fantazie,“ upřesňuje, co ho právě na Peeru Gyntovi přitahuje, a dodává: „Naznačuje jedno z nejvěčnějších témat literatury. Poutnické hledání sama sebe.“

Dramaturgyně Jana Pithartová charakterizuje Peera Gynta slovy: „Je plejádou žánrů: pohádka, epos, moralita... revue i groteska... a v neposlední řadě hra psychologická, ba i filosofická... a přesto je to i – nebo snad především – napínavý příběh. Uměleckým výrazivem Peer Gynt překročil propast mezi nejprostším realismem a tehdy neznámým symbolismem. Obsah hry se navíc dobovému chápání vymykal přesahem do zkoumání lidského podvědomí a nevědomí, o kterém Sigmund Freud začal psát až víc než třicet let poté.“

Pardubický Peer Gynt bude bez původní hudby k inscenaci od Edvarda Griega, novou scénickou hudbu složil Jiří Šlupka Svěrák. „Volbu hudby k Peeru Gyntovi jsme s režisérem podrobili důkladným úvahám, často za poslechu hudby Griegovy. A dospěli jsme k názoru, že Ibsenův Peer Gynt dnes již divadelně žije samostatným životem, stejně jako Griegova hudba, což samozřejmě svědčí o genialitě obou autorů. Hudba vznikla někdy v letech 1875-1876 na Ibsenovu objednávku k prvnímu uvedení Peera Gynta na jevišti v Christianii. Ale postupem času vyznění hudby přesáhlo smysl hry a smysl hry zase přesáhl vyznění hudby. Samozřejmě mohou obě složky působit v symbióze a dávají pak inscenaci určitý konkrétní směr, což se geniálně povedlo Petru Kracikovi v Divadle pod Palmovkou. Ale my jsme se rozhodli pro směr jiný,“ vysvětluje dramaturgyně.

Pardubické diváky tedy o víkendu čeká premiérová pouť rváče, lenocha, nezodpovědného rozmařilce, ale současně i neodolatelného snílka, který se protlouká světem, prožívá neuvěřitelná dobrodružství, dosahuje úspěchů a vysokého postavení, ale v ničem nenachází dostatečné uspokojení. V závěru života se vrací domů a na každém kroku zjišťuje, že jeho cesta nebyla ta pravá… Ale jaká životní cesta je ta pravá?

Před první premiérou se ve foyer divadla uskuteční vernisáž výstavy kostýmních návrhů významného ibsenovského scénografa Luboše Hrůzy.

Radek Smetana, tisková zpráva 16. ledna 2007