International Festival Jazz Dance Open 2012 /Since 2004/

Zatímco naši herci budou na počátku června trávit dny zkoušením Snu noci svatojánské na Kunětické hoře, Městské divadlo ovládne moderní tanec – od 9. do 11. června se zde uskuteční již IX. ročník mezinárodního tanečního festivalu International Festival Jazz Dance Open, který bude opět hostit špičky tanečního i hudebního světa. Jedinečnou přehlídku doprovodí tradičně i výstavy, prohlédnout si budete moci fotografie Aleše Mádra či Evy a Michaela Stanovských a vítězné práce dětské výtvarné soutěže.

Veškerá organizace tak náročného projektu leží na bedrech jedné ženy – tanečnice, zakladatelky a ředitelky festivalu HELENY MACHOVÉ, která si v předfestivalovém shonu našla chvilku volna, aby nám prozradila novinky letošního ročníku…

Paní Machová, co nového tedy přinese IX. ročník festivalu?

Přinese především bohatší nabídku. Rozšířila jsem festival z ustálených tří čtyř dnů na devatenáct. Začíná již 1. června v 18.00 hodin vernisáží výstavy významného fotografa a designera Aleše Mádra ve Východočeském divadle. Přesune se pak také do Krajské knihovny Pardubice (výstavy, besedy, přednášky, projekce) a do Hudebního sálu Magistrátu města Pardubice (Workshops). Festival končí 19. června.

Mohla byste blíže představit jednotlivé taneční soubory, které se přehlídky zúčastní?

Profesionální Dance Company Jazz Ballet Valery je každoročním bonbonkem. Skvělí lidé, kteří si svůj tvrdý profesionální taneční život nedokáží představit beze mne a mého festivalu. Další skvělí umělci jsou tanečníci a bubeníci z afrických zemí Gambie, Guinee, Senegalu… Ty bych si rozhodně nenechala ujít, festival je bude hostit v sobotu 9. června. A také zazpívá pěvecký sbor Čtyřlístek. Podrobněji na www.machovadance.czči www.vcd.cz.

Z vaší nabídky mě zaujala africká show. Jak se vám podařilo získat do programu tyto, pro Středoevropana dosti exotické tanečníky a bubeníky?

Nebudete se zlobit, když vám na tuto otázku neodpovím? Je to „výrobní“ tajemství. Ale nesnadně… (smích)

Zastavme se i u vašeho Tanečního divadla. Jakou má historii, současnost a třeba i plány do budoucna?

Taneční škola a Taneční divadlo Heleny Machové 1. února oslavilo již 21 let od otevření ve Východočeském divadle. Každá, nejen umělecká instituce prochází vývojem od prvotního nadšení po „všední“ dřinu. Prožívá ztráty, štěstí, pracovitost či lajdáctví… to podle kvality lidí a jejich výchovy od rodičů. Všechno je jen v nás – lidech. S velikou láskou vzpomínám na první roky od založení taneční školy v divadle. Úžasné a nezapomenutelné ve všech směrech. Vždy mám velké (i denní) cíle a plány a trápí mě, když je nemohu zrealizovat.

Jazz Dance Open je festivalem soutěžním, v čele jeho poroty zasednou Vlastimil Harapes, Olga Sergeyeva a Valeriy Tereshkin. Pana Harapese jistě zná každý, i člověk tancem nepolíbený, kdo ale jsou paní Sergeyeva a pan Tereshkin?

Madam Olga Sergeyeva je v první řadě úžasná lidská bytost. Je normální, netrpí „hvězdným syndromem“ a tím je výjimečná. Jinak skvělá tanečnice a zpěvačka Dance Company Jazz Ballet Valery, pedagog a choreograf. Diváci ji neuvidí jen zasedat v porotě festivalu, ale také tančit na jevišti divadla (9. – 11. června). Mistr Valeriy Tereshkin je v první řadě jako bývalý gymnasta a člen ruského olympijského týmu mistrem světa. Má řadu zasloužených vyznamenání. Je ale také úžasný bubeník, zpěvák, choreograf a pedagog své profesionální Dance Company. Jeho taneční skupina Jazz Ballet Valery obdržela na soutěžích a festivalech nejvyšší světová prvenství. A právem! Znají je nejen v jejich zemi, ale i po celém světě. Jsem šťastná a vážím si našeho upřímného a hlubokého přátelství. Říkají mi, že jsem pro ně nekonečnou inspirací… Moc si toho vážím!

Tančit nebudou jen tanečníci na jevišti, zapojit se mohou i sami diváci na závěrečných workshopech. Na jaké lektory se zájemci mohou těšit?

Majka Piskořová-Veselá pochází z Prahy, je čerstvou absolventkou The Broadway Dance Center New York a učit bude Contemporary Jazz Dance – tedy současný jazzový tanec.

Profesionální mistr světa Boris Tereshkin je naprostou jedničkou ve stylu Urbo Jazz.

Taktéž profesionální mistr světa Andrey Mamaev přiveze Lyrical Jazz. On je naprostým sluníčkem… učí, jako když hladí.

Jsem šťastná, že přijede i učitel z Afriky. Pan Papis Nyass je profesionální bubeník a tanečník. A vzácně „čistý a rovný“ uvnitř. Těším se na jeho African Dance Therapy.

No, a mně zbývá poslední výuka. Budu učit Jazz Choreography. Jsem rovněž profesionál, už 42 let! (smích)

Jaký je přesný rozpis workshopů, které se poprvé konají v Hudebním sále pardubické radnice?

13.00 – 14.20 Contemporary jazz Dance, 14.30 – 15.50 Urbo Jazz, 16.00 – 17.20 Lyrical Jazz, 17.30 – 18.50 African Dance Therapy a 19.00 – 20.20 Jazz Choreography.

Jazz Balet Valery, foto Aleš Mádr

Lekce jsou určeny pro VŠECHNY zájemce bez rozdílu věku a taneční zdatnosti!!! Sledovat je můžete i jako divák. Panuje na nich fantastická atmosféra… to musíte zažít!

Festival bude mít letos i doprovodnou část v Krajské knihovně Pardubice. Co zde zájemce čeká?

Dvě výstavy. Vernisáž (i pro veřejnost) se uskuteční 5. června v 17.00 hodin v přízemí ve foyer knihovny. Vystavují novinář a cestovatel, milovník severu Ing. Michael Stanovský, který představí Panoramata severské divočiny, a jeho paní – též cestovatelka – Ing. Eva Stanovská, která nabídne obrázky z Indie. Výstavy potrvají do 19. června. V mezičasech zde pro žáky škol budou besedy s projekcí pana Stanovského o Finsku, Norsku a Islandu. V úterý 12. června od 17.00 hodin zveme nejširší veřejnost na přednášku pana Stanovského s projekcí (Finsko).

Přehlídkou tedy propojujete svět tanečního a výtvarného umění. Co vás k tomu vede?

Pocit, že se vše náramně doplňuje a obohacuje. To propojení – zvuk, nástroj, hlas, obraz, pohyb – mi připadá jaksi samozřejmé. A fascinující!

Organizace takového projektu je jistě velmi náročná, jak ten velký nápor zvládáte? Kde berete sílu?

To bych také ráda věděla… (smích) Pravděpodobně za to může maminka. Vybavila mne ctižádostí a touhou být nejlepší. Vychovala mne k poctivé a pro život tvrdé práci. K fyzické a morální odolnosti. Pokoře. Po každém „zemdlení“ (zatím) nacházím energii vstát a jít dál. Jinak je to velice jednoduché: Když něco chci, udělám pro to všechno, co lze. Jako před mnoha lety, když jsem se rozhodla jít tančit a být profesionál.

Paní Machová, děkuji za rozhovor a přeji vám i vašemu festivalu především ÚSPĚCH!

Radek Smetana, Divadelní zpravodaj 6/2012