Basic HTML Version
[
ROBERT BELLAN v Pardubicích pracuje na insce-
naci situační komedie A je to v pytli! svého oblí-
beného autora Raye Cooneyho, který je dnes již
legendárním klasikem svého žánru. Zajímavostí
je, že právě tuto hru napsal se svým synem
Michaelem, úspěšným filmovým scenáristou.
Co z jejich společného pera vykrystalizovalo,
uvidíte již od 19. října na prknech našeho divadla.
Věříme, že se touto netradiční komedií budete
především velmi dobře bavit. Na následujících
řádcích vás pak na ni zve i pan režisér osobně.
Pracuješ v našem divadle poprvé. Co tě k nám
nejvíce zlákalo k hostování?
Práce, která člověka baví. Když navíc přijde nabíd-
ka do tak krásného a úspěšného divadla, jaké je
v Pardubicích, tak člověk rád takovou nabídku přijme.
Znal jsi dříve některé naše inscenace, byl jsi zde
už někdy?
V Pardubicích jsem byl několikrát, ale především
zhlédnout své inscenace Slováckého divadla na
GRAND Festivalu smíchu. Z toho jsem si obrázek
o místním souboru moc neudělal
(SMÍCH)
, ale udělal
jsem si ho o divácích, kteří jsou divadelně připravení
a vstřícní, což nebývá všude samozřejmostí. Je vidět,
že si divadlo své diváky vychovalo a vychovává.
Prvním kontaktem s pardubickým divadlem byly tak
ukázky z inscenací domácího souboru, které jsem
viděl při závěrečném galavečeru již zmiňovaného fes-
tivalu. Ale když jsme začali připravovat obsazení naší
komedie, tak jsem zhlédl téměř celý repertoár.
Co tě v něm nejvíce zaujalo?
Myslím, že všechny inscenace VČD mají vysokou úro-
veň, ale opravdu „unešený“ jsem byl hereckými výko-
ny v Apartmá hotelu Plaza. A to jsem ještě neviděl
pardubický komediální hit Bláznivé nůžky a mužskou
inscenaci Dvanáct rozhněvaných mužů, na kterou se
velmi těším, a taky jsem zvědavý na hru Pokusní králí-
ci mé kamarádky a kolegyně režisérky Petrželkové.
Ve kterých divadlech jsi pracoval dříve?
Od roku 2001, co se věnuji režii, jsem doposud při-
pravil celkem 26 inscenací v divadlech v Uherském
Hradišti, Olomouci, ve Zlíně, Českých Budějovicích,
Příbrami, Brně a v Praze. Za svoji domovskou základ-
nu ovšem považuji Slovácké divadlo v Uherském
Hradišti, kde jsem začínal s divadlem a zpočátku řadu
let působil jako herec.
Právě ke Slováckému divadlu se vážou tvé nejú-
spěšnější komedie, které mají neobvykle dlouhou
životnost. Například „1 + 2 = 6“ se hraje sedm
let, nejdéle pak Rychlé šípy, které lákají diváky
již čtrnáctou sezónu. Jsou dokonce nejhranějším
titulem Slováckého divadla všech dob. Jak se to
„přihodilo“?
Rychlé šípy vznikly původně na Malé scéně Slovácké-
ho divadla z recesistické skupiny divadla Parodyje,
která parodovala premiéry na velké scéně. Vznikalo
vždy jedno jediné představení v klubu v den
e