d_
Na konci minulé divadelní sezóny jednu z repríz
inscenace Pokusní králíci navštívil samotný autor
hry SÉBASTIEN THIÉRY. Při této příležitosti jsme
mu zvědavě položili několik otázek. Jak vidno, své
cesty až z Paříže do Pardubic vůbec nelitoval.
Viděl jste již několik inscenací své hry Pokusní
králíci. Mohl byste je porovnat s tou naší? A v čem
spatřujete případné rozdíly?
Většina inscenací této hry byla především více realistic-
ká. Ve vaší inscenaci máme pocit, že jsme se ocitli v pro-
storu imaginární banky od Franze Kafky, v obrazu toho,
co může být banka, kdežto předchozí inscenace se ode-
hrávaly v prostředí realistické banky, s realistickou režií
i herectvím. Českou republiku znám málo a s Kafkou,
kterého zbožňuju, si ji spojuji. Připadá mi úžasné, jak
se vám podařilo zasadit dění do netradičního prostoru.
Scénografie funguje perfektně k inscenačnímu způsobu
– tvoří dohromady opravdu celek. Hlavní rozdíl je pak
v pocitu, že jsme zde v nějaké noční můře. Je pro mě
fascinující vidět, že je možné přijít s jinou interpretací
mé hry, než jaká je obvykle. Tedy se cítím trochu
podveden, ale s velkou radostí.
Dovedl jste si dříve nějakou podobnou inscenaci
představit, nebo jste jako autor při psaní této
hry také uvažoval spíše realistickým směrem?
Je to jedna z mých prvních her a tehdy jsem si
nedovedl představit ani to, že ji jiní tvůrci budou chtít
inscenovat. Dnes, kdy jsou mé hry hrány v různých
divadlech, si už představit dovedu, že mohou být
inscenovány i zcela jinak. Už vím, že když budu mít
štěstí, dočkám se právě těch rozlišných interpretací
svých her. Ale když jsem tuto hru psal, neuměl jsem si
představit, že by mohla být hrána jinak, než jak jsem si
ji představoval já sám.
Nechci být pouhým
moralistou,
říká herec a dramatik
Sébastien Thiéry
FOTO J. SEJKORA