Basic HTML Version
\a
Herečka LÍDA VLÁŠKOVÁ se narodila 16. května
1953, každý si tedy může spočítat, kolikáté naro-
zeniny ke konci minulé divadelní sezóny oslavila.
Navíc je Východočeskému divadlu věrná už téměř
čtyřicet let! A to jsou hned dva „veledůvody“ ke
krátkému zastavení a zavzpomínání…
Lído, nejprve ti musím složit poklonu. Známe se už
bezmála dvacet let a ty se vůbec neměníš! Jak to
děláš? Udržuješ se nějak ve formě?
Že se neměním? Vtipálku, mám doma zrcadlo! Ale dě-
kuji! Ve formě se bohužel neudržuji, i když bych měla.
Takže velmi děkuji matičce přírodě, že držím poměrně
slušně pohromadě.
Dodržuješ alespoň nějaké zásady zdravého život-
ního stylu?
Co je zdravý životní styl? Spíše je nutné nic nepře-
hánět. Rozhodující jsou geny a já jim mohu jenom
přispět – v dobrém i špatném.
Posuňme se ale v čase o několik desítek let
zpátky. Kdy tě poprvé napadlo, že bys chtěla být
herečkou?
Pamatuji se, jak jsem v mateřské školce nesnášela
roli vypravěčky a domáhala se role hrané. Doma
jsem pak barvitě líčila naše „představení“, dokonce
jsem si jednu hru vymyslela, abych se mohla rodičům
předvést. Že by se na mně podepsalo lhaní dospělých,
jak se teď s oblibou přednáší? Ježíšek, Mikuláš… Ale
bavila mě i psychologie, historie, jeden čas jsem chtěla
být učitelkou, prodavačkou, posléze novinářkou.
A všechno se mi splnilo! Divadlo je báječný svět.
Byl někdo z tvých předků taky umělecky nadaný?
Maminka nadšeně ochotničila v jinonickém Sokole,
dokonce se kvůli ní její budoucí manžel pokusil i o režii.
Taková to byla láska!
Absolvovala jsi pražskou DAMU. Předpokládám, že
jako rodilé Pražačce se ti vyhnul život na kolejích.
<
'
k
p
o k D j }SSS
ROZHOVOR S JUBILANTKOU LÍDOU VLÁŠKOVOU