Basic HTML Version
\\
Petra:
Naivní „vílózní“ Eržika, která je vyobrazena
ve filmu, je diametrálně jiná Eržika než ta naše.
Moje Eržika je spíš medvědice, tvrdá, silná, bojovná,
vzdorná…
Honza:
Medvědice je chlupatá, ne?
(SMÍCH)
Odkud jsi čerpala, aby tvoje Eržika byla právě
taková? Objevila jsi tu sílu a bojovnost v sobě?
Petra:
Myslím, že ano – bojovnost mi nechybí. Nej-
větší výzvou pro mě bylo objevit Eržičino sebevědomí,
hrdost a víru sama v sebe. A práce na tomto mi
pomohla i v osobním životě.
Co jsi v sobě objevoval ty, Honzo? Je něco, co sis
v sobě pootevřel?
Honza:
Snažil jsem se na jevišti při hraní najít klid.
Uvědomil jsem si, že chlap není v křiku, ale v tom, že
si stojí za svým názorem, něco řekne, myslí to vážně
a stojí si za tím. To je chlap!
V roli Nikoly se alternuješ s Tomášem Lněničkou.
Pracovali jste na roli spolu?
Honza:
Ani ne, jsme každý úplně jiný, nemůžu být jako
Tomáš. Třeba už proto, že je asi o osm nebo devět let
starší, byla by hloupost se ho snažit nějakým způso-
bem napodobovat, vyznělo by to směšně…
Jaký je pro tebe vůbec rozdíl, když takovou roli
zkoušíš právě v alternaci?
Honza:
Hlavní rozdíl je v tom, že na zkoušení máš
polovinu času, protože všichni si výstupy „sjedou“
dvakrát a ty jenom jednou. Ale na druhou stranu je
skvělé, že ty výstupy i vidíš, když sleduješ „průjezd“
toho druhého. Jinak nemáš šanci zevnitř hry některé
věci vidět.
Při zkoušení jste se střídali, kdo aranžuje jako
první a kdo druhý?
Honza:
Rozdělili jsme si to spravedlivě, měli jsme po-
dobné množství času. Tomáš měl výhodu, že už Nikolu
dřív hrál v jiné inscenaci, ale možná to byla zároveň
i nevýhoda, protože tam byla řada změn a musel se
učit zpívat nové aranžmá písniček. V tom ho obdivuju.
Petro, jaké to je pro tebe, když „partneříš“ se
dvěma jinými herci ve stejné roli?
Petra:
Jak říká Honza, každý z nich je úplně jiný,
a tedy s každým z nich se mi pracuje úplně jinak.
Situace jsou dané, ale s každým vyznívají trochu jinak.
S Honzou jsou více hravé, s Tomášem víc vášnivé.
Ale nedokážu to úplně posoudit a popsat, zkrátka oba
jsou pro mě Nikolové!
Ovlivňují tím tvoji roli natolik, že by vznikaly téměř
dvě verze?
Petra:
Nejsou to dvě verze, je to jedna role. Když
hraje Tomáš, reaguju jako Eržika, když hraje Honza,
tak taky reaguju jako Eržika, i když jinak. Tomáše
třeba spíš kousnu a Honzu kopnu do rozkroku…
(SMÍCH)
Protože Nikola v Honzově podání chce danou situaci
zlehčit a lechtá mě, ale Eržika chce situaci v té chvíli
spíš řešit.
Honza:
Chtěl jsem tam ukázat místa, kdy je jim spolu
dobře, aby si divák řekl – vím, proč Eržika s Nikolou je.
A proč tedy Eržika s Nikolou je?
Honza:
Hlavně proto, že je jiný než ostatní.
Petra:
On chce svobodu, nepodřizuje se – a v tom
má stejný naturel jako ona. A také draví jsou oba dva,
proto k sobě „sednou“, jsou jako puzzle. Nikola není
„přizdisráč“ a Eržika si ho váží.
Proč tedy později Eržika začne žít s četníkem Ku-
bešem? Jak vnímáš tento až milostný trojúhelník?
Petra:
Nikola Eržiku úplně spaluje, přijde k ní jako
oheň, spálí ji, ale i ona jeho. V druhé půlce hry už má
dítě, je úplně jiná, hrdá matka, která potřebuje chlapa,
který jí pokosí trávu nebo vyčistí studnu, potřebuje
prostý, čistý život – a to říká na začátku i Nikolovi.
I přes svou divokost a hrdost – je to ženská, která
chce rodinu a otce pro svého syna. A Kubeš takovým
je. Vždyť Nikola svého syna možná ani neviděl…
Co dalšího tě, Honzo, na postavě Nikoly zaujalo?
Honza:
Vzdor.
Jak se vám hraje v prostředí Kunětické hory, kde
je jeviště roztažené do šíře i do hloubky, na věž?
Je to podle vás srovnatelné s divadlem?
Honza:
Není.
J. MUSIL JAKO NIKOLA, FOTO J. FAUKNER