David Henry Hwang (*11. 8. 1957)

U nás je takřka neznámý, ale v Americe patří k nejuznávanějším současným autorům. Píše divadelní hry, televizní i filmové scénáře a libreta k muzikálům a moderním operám. Pochází z Los Angeles, ale jeho rodiče byli rodilí Číňané, otec bankéř, matka profesorka hry na klavír. Studoval na universitě ve Stanfordu, na dramatické škole v Yale, krátký čas se živil jako učitel v Menlo Park a soukromě se zabýval historií divadla. Ve třiadvaceti letech nastoupil přímo raketovým startem na dráhu úspěšného dramatika. Jeho první hra FOB (zkratka pro "Fresh Off the Boat"), jejímž námětem je setkání emigranta z komunistické Číny se dvěma domestikovanými čínskými studenty v Americe, byla uvedena roku 1980 na off Broadwayi, získala cenu Obie Award za nejlepší drama sezóny a otevřela autorovi cestu na Broad-way. V následujícím roce uvedl hned dvě hry: The Dance and the Railroad (o Číňanech přicházejících v 19. století do Ameriky pracovat na transkontinen-tální dráhu) a Family Devotions (o čínské rodině žijící v Americe a jejím setkání se strýcem, který je přesvědčeným komunistou Čínské lidové republiky). První z nich se dostala do finále soutěže o Pulitzerovu cenu, druhá byla nominována na cenu Drama Desk. Hwangovy rané texty zachycují komplikovanou konfrontaci východní kultury se západním světem. Následující dvě aktovky uvedené roku 1983 – The House of Sleeping Beauties a The Sound of a Voice –jsou situovány do Japonska, tedy opět směřují k orientální kultuře. V sedmadvaceti letech byl D. H. Hwang oceněn Gugenhaimovou nadací a rok nato nadací Rockfellerovou. Kritici ho začali s úctou nazývat „americkým orientálním dramatikem". Roku 1987 prorazil k širší veřejnosti televizním dramatem My American Son. O rok později bylo v Národním divadle ve Washingtonu a krátce nato v New Yorku uvedeno drama M. Butterfly, které mu přineslo úspěch zatím největší: cenu kritiků, Tony Award, Drama Desk Award, John Gessner Award a finále Pulitzerovy ceny. Hra se stala broadwayským hitem a Hwang byl označen za nejtalentovanějšího mladého amerického dramatika; takového ocenění se do té doby žádnému Asiatovi v Americe nedostalo. Režisér David Cronenberg natočil podle hry stejnojmenný film s Je-remy Ironsem a Johnem Lonem v hlavních rolích. Scénář napsal sám autor. Vztah a asimilace rozdílných kultur je stěžejním tématem i v dalších textech D. H. Hwanga – Seven Years in Tibet (1997, filmový scénář), Trying to Find Chinatown (1999), Golden Child (1999, podle pamětí autorovy čínské babičky, oceněno Obie Award a třemi nominacemi na Tony Award) ad. Jeho divadelní hry se překládají a hrají na celém světě. Soustavně pracuje pro televizi (kromě scénářů vytvořil např. sérii dokumentárních rozhovorů Asian America). Napsal dvě libreta pro vynikajícího skladatele Philipa Glasse – 1000 Airplanes on the Roof (1988) a The Voyage (v Metropolitní opeře 1992), spolupracuje i s jinými špičkovými muzikanty (Bright Sheng, Alexina Loule) i choreografy (Ruby Shang, Maureen Fleming). Zabývá se také adaptacemi starších látek, např. Ibsenova Peer Gynta pro švýcarského režiséra Stephana Müllera (1998). V letošní sezóně má mít premiéru jeho přepracování klasického muzikálu Rodgera a Hammersteina Flower Drum Song. Nedávno se objevil i jako herec ve filmu režiséra Grega Paka Asian Pride Porn. V současné době píše hru o Paulu Gauginovi.

D. H. Hwang je nejznámějším americkým dramatikem neamerického původu. Kromě jmenovaných ocenění získal ještě řadu dalších, včetně bezpočtu čestných funkcí v uměleckých, vzdělávacích a humanitárních institucích. Nejstarší asijsko-americká divadelní společnost Asian American Theatre Company pojmenovala podle něho své divadlo. President Clinton ho roku 1994 jmenoval presidentem společnosti pro umění a humanitu.

Jana Pithartová, z programu k Hwangově hře M. Butterfly, VČD březen 2003