Režisér ZDENĚK DUŠEK
opět ve Východočeském divadle

Zdeňku, ty jsi u nás naposledy zkoušel před dvěma lety Spor. Jak tehdejší zkoušení s odstupem a se zkušeností s „Hrobkou“, kterou zkoušíš teď, hodnotíš?
Tehdejší zkoušení začalo poněkud rozpačitě. Ze strany herců jsem cítil pasivitu a vyčkávání, ne všichni se na zkoušky připravovali optimálně, což mohlo mít příčinu v nedůvěře k textu nebo i k mé osobě.
Při práci na Hrobce s vyhlídkou mi přijdou daleko tvořivější, odvážnější, přicházejí se spoustou vlastních nápadů a celkové nasazení mi přijde daleko větší. Tady mám pocit, že hned od počátku zkoušky nabraly tempo, které při Sporu přišlo až ve druhé půli zkoušení.

Která práce byla pro tebe jako divadelního režiséra nejdůležitější mezi Sporem a Hrobkou s vyhlídkou?
Pro mne byla nejdůležitější inscenace Višňového sadu v Městském divadle ve Zlíně. Mohu to říci s naprostou určitostí, protože jsem v tom období nic jiného v divadle nerežíroval a režíroval jsem celou dobu jenom v televizi. VIŠŇOVÝ SAD považuji za nejlepší hru Čechova vůbec, stejně výjimečnou jako je pro Millera Smrt obchodního cestujícího nebo pro Williamse Tramvaj do stanice touha.

Tak to máš štěstí. I když pracuješ převážně pro televizi, povedlo se ti režírovat to nejlepší od proslulých autorů. „Smrťáka“ jsi přece režíroval s velkým úspěchem Městském divadle v Brně, dokonce znám jednoho kritika, který tuhle tvou inscenaci považuje za nejlepšího „Obchodního cestujícího“ devadesátých let v Čechách vůbec. A „Tramvaj“ jsi režíroval zanedlouho po tom ve Zlíně...
Něco na tom bude. Já jsem vždycky upřednostňoval kvalitu před kvantitou.

Považuješ tedy Hrobku s vyhlídkou za stejně povedenou jako výše jmenované hry?
„Hrobka“ je přeci jenom jiný žánr. Je to detektivka s komediálními a hororovými prvky, takže bych se obával takového srovnání. Ale čím dál více se ubezpečuji, že je to úžasně napsaný text. I když si jeho autor nekladl tak vysoké cíle, jako třeba Čechov.

Jaký je pro tebe rozdíl mezi televizní a divadelní režií? Nebo, jinými slovy, co tě na divadle láká?
Pracovat v divadle je ve srovnání s televizí proces daleko víc tvůrčí. V televizi má člověk velmi brzy pocit, že se od něj požaduje pouze řemeslo, nemá možnost se nad věcí dost zamyslet, věnovat jí čas, přistoupit k ní opravdu tvůrčím způsobem.
Také věcí, které člověk musí dodržet, je v televizi daleko víc a naopak daleko méně je tvůrčí komunikace s lidmi, která je v divadle během zkoušení. Proto se považuji za divadelního režiséra. A na práci v divadle mi velmi záleží.

Děkuji za rozhovor.

Martin Fahrner, Divadelní zpravodaj červen 2003