Petra a Láďa už mají Karolínku

Petra Janečková a Ladislav Špiner byli donedávna jen pár, od 22. dubna (přesně od 16.21 hodin) jsou už trio! Dva týdny před plánovaným termínem porodu přišla na svět krásná holčička Karolínka Špinerová, vážila 2 990 gramů a měřila 49 centimetrů.

S novopečenými rodiči jsem se v polovině května sešel v parku, oba byli nevyspalí, utahaní, ale šťastní! Láďa sice musel běžet do divadla na představení, ale s Petrou jsme si na chvíli sedli a za roztomilého broukání Karolínky probrali všechny novinky…

Péťo, jak sis „užila“ příchod Karolínky na svět?
Tak ten jsem si opravdu UŽILA! (dlouhý smích) Porod trval 14,5 hodiny, je to ale za námi, Karolínka je kromě doznívající novorozenecké žloutenky zdravá, a to je nejdůležitější. Na tu délku porodu a bolest jsem už dávno zapomněla, pocit štěstí, který mě hned zaplavil, když jsem Karolínku uviděla a uslyšela křičet, vše přebil.“

Pomohla ti přítomnost Ládi u porodu?
Láďa mi pomohl u porodu hodně, už jenom tím, že tam mohl být a BYL. Trávil se mnou celou dobu porodu, jenom si odskočil na jídlo, ale jinak mě pořád držel za ruku nebo mi vlhčil rty, protože jsem nemohla pít… Mám pocit, že jsem během porodu vysála veškerou aviváž z ručníku… (smích)

Jak jsi pak zvládala první dny doma z porodnice?
Byl to šok! Říkala jsem si: Proboha, kde jsou sestřičky?! Navíc hned první den měl Láďa večer představení a já naprosto vykulená, s pocitem, že jsem absolutně neschopná, stála pořád u malé a sledovala, jestli je v pořádku, jestli nechce nakojit… Postupem času se už ale všechno pomalu lepší, sžíváme se.

Dovolí vám Karolínka se alespoň trochu vyspat?
Spánek? Co to je? (dlouhý smích) Malá je kojená, ale protože je ještě po žloutence slabá, dostává příkrm, po kterém by měla čtyři pět hodin spát, ona však vydrží tak maximálně dvě! Ale to si asi „užívá“ každá druhá maminka. Holt „sosáme“ malinko, zato častěji.

A co Láďa? Že zvládá role na jevišti, to všichni víme, ale co role otce?
Zvládá ji báječně a neuvěřitelně mi pomáhá! Jen s kojením bohužel ne! (smích) Dokonce vařil, luxuje, chodí na nákupy, přebaluje… Když je malá vzhůru, hraje si s ní a klidně mi řekne, ať si jdu na chvíli „dáchnout“. Je to fajn!

Předpokládám, že nad návratem do divadla v tuhle chvíli nepřemýšlíš…
To máš pravdu. Tyhle myšlenky šly úplně stranou, teď mám plnou hlavu miminka, hlavní starostí je, aby bylo zdravé a spokojené…

Petřino rozněžnělé povídání přerušila Karolínka, která si pláčem vyžadovala další dávku mateřského mléka. A tak jsme se rychle rozloučili, Petra šla plnit své mateřské povinnosti a já přepisovat rozhovor. Závěrem jen musím vyřídit poděkování za gratulace a všechny vás moc pozdravovat!

Radek Smetana, Divadelní zpravodaj 6/2010