Lednové
Večerní šumlování na Jevištní zkušebně
pondělí 11. ledna 2010 v 19 hodin
V lednu se setkáme na jevištní zkušebně při pořadu
Večerní šumlování už pošesté. V předchozích pěti večerech se
postupně vystřídali všichni členové hereckého souboru, kromě čtveřice,
kterou uvidíte 11. ledna. Určitě jste zvědaví, na koho se můžete těšit
tentokrát.
Ludmila Mecerodová po olomouckém a těšínském
divadle zakotvila v Pardubicích, které se jí staly domovem na téměř tři
desetiletí. Ráda vzpomíná na postavu Lulu ve hře August August, august,
Winifred v Limonádovém Joeovi, Lízu Doolitleovou v Pygmalionu či Maggie
ve Zločinech srdce. V současné době ji můžete vidět například v nové
komedii Čistírna, která bude v únoru reprezentovat Východočeské divadlo
na X. ročníku GRAND Festivalu smíchu. Ludmila hodně čte, jejím oblíbeným
autorem je kromě jiných Raymond Queneau. Má ráda přírodu, kousek z ní má
i doma v podobě fíkusu benjamina, a váží si každého stromu ve městě.
Zvlášť má ráda aleje, kterých rychle ubývá. Vždy mě překvapí, jak umí
rozeznat ptáky, které já ani neumím pojmenovat, a ohromila mě, když si
všimla, že ocúny letos na podzim vykvetly překvapivě brzy. Víte, co to
jsou ocúny? Já ne. S Ludmilou si tedy budeme moci popovídat o spoustě
věcí, nejen o divadle.
Radek Žák pochází z Prahy, po konzervatoři si
prošel angažmá v Divadle O. Stibora v Olomouci a v Jihočeském divadle
České Budějovice. Před deseti lety na sebe upozornil například jako
Mlynář v Jiráskově Lucerně, Puk v Shakespearově Snu noci svatojánské
nebo Flop v inscenaci beze slov Cvoci, kterou hrál moc rád a moc dobře.
A když jsme inscenovali Stabat Mater, kdo jiný než tento charismatický
herec mohl hrát Ježíše? V současnosti ho můžete vidět například jako
Trigorina v Rackovi nebo Mikoláše v Markétě Lazarové. Radek kromě
herectví studoval i dramaturgii, na mnoho věcí kolem divadla má dost
vyhraněné názory, například nemá moc rád muzikálové divadlo, které je
v poslední době v činoherních divadlech tolik populární, suma sumárum,
je toho dost, co můžeme spolu probrat…
Martina Sikorová je anděl! Možná ne doslova, ale
přece jenom ne každá herečka se může pochlubit tím, že během tří let
hrála dvakrát anděla – v Malovaném na skle a v Čase katů. Jinak je to
spíš slavice. Často ji slyšíme zpívat ze zkušebny, kde trénuje a
korepetuje do úmoru, ale v muzikálu Chicago všechny tyto hodiny drilu
skvěle zúročila a zazářila v hlavní roli jako vražedkyně Roxie Hart.
Poslední příležitostí byla Evelyn v komedii Čistírna, ve které hraje
kromě Ludmily, Martiny i další host lednového šumlování – Jan Musil.
L. Mecerodová, M. Sikorová, ČISTÍRNA, foto Michal Klíma
|
R. Žák, J. Musil, RADÚZ A MAHULENA, foto Michal Klíma
|
Honza má za sebou také angažmá v Olomouci, myslím, že je
až s podivem, kolik herců našeho divadla prošlo touto moravskou štací.
Hned zkraje svého nového působení dostal velkou příležitost v podobě
hlavní role v Radúzovi a Mahuleně nebo jako Horacio v Hamletovi.
V poslední době se ale zdá, že jeho hlavní doménou budou komedie, zcela
určitě si to myslím po premiéře Čistírny, kde podle mě Honza exceloval
jako zakřiknutý submisivní Peter. Kromě herectví ho v poslední době
zaujal paintball. Pro zvědavé budoucí nebo už současné obdivovatelky mám
špatnou zprávu, Honza je už zadaný.
Druhý lednový týden nás čeká možná trochu nesourodá
čtveřice, herci nestejné generace, různých zájmů a založení. Ale o to
zajímavější může být povídání s nimi. Věřím, že se těšíte na toto
setkání stejně jako já!
Večerní šumlování jsme připravili jako nový komorní pořad
při příležitosti oslav stého výročí Městského divadla. Ukázalo se, že
tato forma povídání, vzpomínání, veselých historek i vážnějších
zastavení vás zajímá, soudím tak nejen podle zaplněného hlediště. Někdy
toto setkání trvá bezmála dvě hodiny a myslím, že pokaždé se vytvoří moc
hezká nálada, takže nikdo nechce odejít. Proto se nám zdálo, že bychom
měli v těchto setkáváních pokračovat, ale pochopitelně se nechceme
opakovat. Vytváříme proto nový princip a koncepci večerů na zkušebně. Od
března se budeme dál scházet s herci, ale chceme více zapojit diváky do
hry formou soutěží na dané téma. Trochu si připomeneme i historii
divadla, zejména tu nejčerstvější, a také zavzpomínáme na osobnosti
Východočeského divadla, které si zasluhují pozornost, i když už nejsou
mezi námi – například na Valerii Kaplanovou, Milana Sandhause nebo Petra
Skálu. Věřím, že vás tato forma večerů také zaujme a zůstanete nám
věrni.
Jana Uherová,
Divadelní zpravdodaj 1/2010
Večerní
šumlování v listopadu 2009 Páté Večerní šumlování
pondělí 30. listopadu 2009 v 19 hodin
V rámci připomenutí stého výročí pardubického divadla
každé dva měsíce pro naše nejvěrnější diváky připravujeme zábavný
program Večerní šumlování. Pokaždé je jiný, originální a nikdy
se neopakuje. To by se ostatně nemělo žádné představení. Důležitou
součástí každé divadelní události jsou diváci – v tomto případě máme
radost, že naši „šumlovací“ diváci nás evidentně mají rádi a poměrně
rychle máme vyprodáno. Děkujeme za přízeň a já za sebe doufám, že ani
tentokrát vás nezklameme.
Každý večer mám obvykle čtyři hosty, které představím a
zpovídám. Čtyři osobnosti, čtyři odlišné herecké i lidské osudy.
Tentokrát se můžete těšit na herečku, kterou sledujete na prknech
Východočeského divadla už bezmála třicet let. Lídu Vláškovou si
určitě pamatujete jako Emilii Marty ve Věci Makropulos, Margaritu
Duplessis v Dámě s kaméliemi, Gizelu v Kočičí hře či naposledy Julii
v Romulovi Velikém. Nepochybně bude spousta vzpomínek na prakticky
jediné divadlo, kterému Lída zasvětila život.
Pánské hosty máme tentokrát tři. Pokud Zdeněk Rumpík
pustí ke slovu i své kolegy (myšleno v legraci, samozřejmě…), dovíte
se mnoho zajímavostí také o Alexandru Postlerovi a Josefu
Pejchalovi.
Lexu si určitě okamžitě spojíte s Porthosem ze Tří
mušketýrů, s Mouchou z Příběhů obyčejného šílenství či s Medvěděnkem
z Racka.
Zdeněk Rumpík, kromě toho, že je nesmírně vtipný
vypravěč nejen divadelních zážitků, je založením optimista, veselý
člověk a v divadle ho režiséři nejčastěji obsazují do komediálních
rolí. Momentálně exceluje v roli Doolittla v My Fair Lady, ale
nepochybně se vám vybaví i jako Hejtman z Revizora či Tartuffe ze
stejnojmenné Molièrovy hry. Velmi zajímavá byla i postava Herce
v detektivce Hra se smrtí.
Josef Pejchal je divákům známý především jako doktor Suk
z nekonečného seriálu Ordinace v růžové zahradě, ale nesmíme zapomínat
na jeho divadelní herecké úspěchy. Momentálně hraje postavu Hamleta,
která zajímá určitě každého herce, a potýká se s ní opravdu se ctí.
Ale je to také náš Aralambi z „Cikánů“ a byl Janíkem v Malovaném na
skle. V současné době zkouší spolu s Lexou Postlerem v komedii
Čistírna.
Věřím, že s těmito herci si budu mít co říct, ale jestli
máte pocit, že by na některé otázky nedošlo, nestyďte se sami zeptat.
A jestli se stydíte, napište otázky na papír a odevzdejte mi je na
začátku. Myslím, že se Zdeňkem a Lexou, kteří jsou vyhlášení
vypravěči, a s Pepou a Lídou, kteří určitě nezůstanou pozadu, nás čeká
pěkný večer plný vzpomínek a laskavého humoru. Pokud nevíte, co budete
dělat 30. listopadu, dali jsme vám dobrý tip, nemyslíte?
Jana Uherová,
Divadelní zpravdoaj 11/2009
Večerní
šumlování v září 2009 Šumlovat se tentokrát bude (nejen) o Četnických humoreskách
pondělí 28. září 2009 v 19 hodin
Zářijové Večerní šumlování bude zpestřené
zajímavým hostem, hercem, který ve Východočeském divadle strávil v angažmá
osm sezón a rád se sem vrací. Nejen jako divák, ale i v roli hostujícího
herce. O kom je řeč? O FRANTIŠKU ŠVIHLÍKOVI, kterého jsme na našich
prknech mohli naposledy vidět před téměř dvanácti lety v inscenaci Alejandra
Casony Dům se sedmi balkóny. Jestli si nepamatujete ani na jednu z jeho
nesčetných rolí v našem divadle, určitě si vzpomenete na četníka Čeňka Němce
z kultovního seriálu Četnické humoresky. Česká televize natočila tři série
po třinácti epizodách a seriál si záhy vysloužil velkou oblibu u diváků.
Humoresky námětově těžily z existence četnických pátracích stanic –
předchůdkyň současné kriminální služby – a skutečných případů, které stanice
řešily. Do hlavních rolí režisér Antonín Moskalyk obsadil Tomáše Töpfera,
Ivana Trojana, Erika Parduse, Petra Kostku, Pavla Doucka, který byl několik
let naším kolegou (a dodnes ještě hraje v muzikálu Donaha!), a také
Františka Švihlíka. Jenom v první sérii však kromě nich hrálo 313 herců
epizodní, menší role. Mezi nimi uplatnili svůj talent i mnozí pardubičtí
herci, někteří z vás si ze seriálu jistě vybaví Jindru Janouškovou, Kristinu
Jelínkovou, Pavla Novotného či Josefa Vránu.
Každé natáčení, ať už filmu, televizního seriálu či
jiného televizního programu, je pro oblastní herce (ale nejen pro ně) velkou
zkušeností. Někdy je tato práce zábavná, poučná, často však i únavná a
stresující. Hlavně když mají herci pracovní závazky v mateřském divadle,
přes den točí v Praze nebo v exteriérových lokacích mimo hlavní město a
večer hrají divadlo. O tom všem si budeme s panem Švihlíkem povídat.
Zavzpomínáme na jeho pardubické angažmá, ale většinu času tentokrát budeme
věnovat televizi. A především seriálu Četnické humoresky. Televizní štáb,
který na tomto projektu pracoval, ale i spousta herců na spolupráci s panem
režisérem Moskalykem a jeho dcerou Pavlínou, která po otcově smrti seriál
převzala, moc rádi vzpomínají. Určitě se najde kopa skvělých „historek
z natáčení“, o které se s vámi naši herci podělí. A pokud by na něco
zapomněli, můžou si pomoci knihou vzpomínek na natáčení Četnických
humoresek, která vyjde 10. září. Čtvrté Večerní šumlování tak bude zcela
ojedinělé a výjimečné tématem.
Také jste rádi, když v nějaké roli, byť i drobné,
objevíte herce z našeho divadla? Taky jste na něj tak pyšní? Jestli ano, tak
to nemůžete 28. září chybět, na Jevištní zkušebně budeme vzpomínat a
připomínat si historky z natáčení. Vesele a zábavně!
Jana Uherová, Divadelní zpravodaj 9/2009
Přijďte si večer už potřetí zašumlovat (červen 2009)
celá fotogalerie
Pokouším
se Večerní šumlování nějak žánrově zařadit, ale stále se vracím k
tomu, co mě napadlo hned na začátku – talkshow. Třeba to zní neskromně,
ale já si myslím, že to je opravdu talkshow. Když si totiž to slovo
rozdělíte a přeložíte z angličtiny, vyjde vám povídání a podívaná. A to
Šumlování splňuje. Soudím tak alespoň podle posledního večera, kdy kromě
povídání všech zúčastněných Jirka Kalužný jako bonus předváděl své
kolegy a kantory. A to byla docela legrační podívaná.
Myslím, že vás bavíme a že jste si v novém programu našli
zalíbení. Při dubnovém Večerním šumlování jsem se zadívala do zaplněného
hlediště a viděla jsem zájem, pobavení, pohodu a klid. A to jsme „šumlovali“
přes sto minut! Jsem ráda, že máte s námi trpělivost, a věřím, že přijdete
znovu, tentokrát 11. června. Povídat si budete moci s Jindrou
Janouškovou, Kristinou Jelínkovou, Václavem Duškem a Martinem Mejzlíkem.
Minule jsme strávili večer se spolužáky z DAMU, u těchto čtyř
herců se takové pouto nenabízí, ale přesto mají hodně společného. Kristina
s Martinem jednu dobu pořád partneřili. Začalo to Kartouzou parmskou, na
kterou Kristina vzpomíná takto: „Tohle byla moje první role v Pardubicích
a taky první velká lekce. Můj herecký partner se tři dny před premiérou
zranil a musel za něj v jedné z hlavních rolí zaskočit Martin Mejzlík. Vůbec
jsme se neznali. Byli jsme rychle představeni a rovnou vrženi do milostných
scén…“
S Jindrou se budeme procházet v čase a probereme zejména těch
(neuvěřitelných!) třicet let v našem divadle.
Vašek si prošel několika divadly. V posledních deseti letech
nás baví svým šarmem, šprýmem a humorem, ale především hereckým talentem. Už
teď se těším na jeho (nejen) divadelní historky a jak znám Vaška, některé
budou určitě s hvězdičkou.
Přijďte se pobavit taky. Vykašlete se na televizi, ta bude
vysílat (totéž či cokoliv) i druhý den, ale příjemná atmosféra jedinečného
večera s našimi herci se opakovat nebude.
Jana Uherová, Divadelní zpravodaj 6/2009 |