VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE

V pondělí 28. dubna se na Malé scéně ve dvoře Východočeského divadla uskuteční česká premiéra hry Čekárna budoucnost vycházející hvězdy současné německé dramatiky Olivera Klucka. Divadlo ji uvede v rámci úspěšného cyklu INprojekty (Malé inscenační projekty světových novinek), které jsou realizované formou scénických čtení, jež se však v mnohém blíží plnohodnotným inscenacím, pouze s tím rozdílem, že herci hrají situace v prostoru s textem v ruce.

Režie se ujala v Pardubicích debutující Zuzana Burianová, která ke spolupráci přizvala Petra Borovce, Zdeňka Rumpíka, Martinu Sikorovou, Ladislava Špinera a Lídu Vláškovou.

„Hra Čekárna budoucnost se zabývá současnými tématy a problémy. Je komplikovaná, neboť nemá přímo určené dramatické postavy, a proto v rámci scénického čtení vznikla nová úprava textu, která pokračovala ještě společně s herci během našeho krátkého zkoušení. Zjednodušeně řečeno: hlavní postava této hry je obětí své doby, Daniel je apatický a negativní, jako by vyčkával, co ho z tohoto jeho stavu vytrhne. Diváka pak může překvapit, kam až tato jeho apatie sahá a co všechno – přes svou nespokojenost – dokáže snášet. Čekárna budoucnost je místo, které je sice prostorem nepříjemným a ubíjejícím, ale zároveň v sobě skrývá humor a poezii každodenního života,“ říká režisérka Zuzana Burianová.

Režisérčina slova doplňuje dramaturg divadla Zdeněk Janál: „Oliver Kluck se vyznačuje nesmlouvavostí své výpovědi, radikálními pohledy na dnešní společnost i originální dramatickou formou, když své hry píše jako víceméně volnou hru hlasů. Jednotlivé repliky či dialogy nemají přímo určené své mluvčí, postavy. Autor tedy rezignuje na přesnou stavbu a ponechává inscenátorům velkou svobodu pro vlastní tvořivost. Přitom hlavní postava ale určená je. Tou je Daniel, prototyp klasického Jedermanna. Oliver Kluck na jeho příkladu – na příkladu jednoho průměrného třicátníka – ve své hře zobrazuje zejména flegmatismus dnešní doby či generaci bez perspektivy, když se hlavní postava spokojí s přijetím své spíše pasivní role bezmocné součásti velkého systému. Hra tedy obsahuje výrazné téma: jedinec versus společnost.“

Po představení se uskuteční diskuse za účasti překladatele hry Václava Cejpka a protagonistů inscenace.


ZUZANA BURIANOVÁ aktuálně studuje v absolventském ročníku oboru režie činoherního divadla na pražské DAMU, kde má již za sebou i absolventské inscenace – hru Lukase Bärfusse Dvacet tisíc stránek a část projektu Experiance Grand-Guignol. V současné době spolupracuje také s plzeňským Divadlem J. K. Tyla, kde má za sebou premiéru inscenace Bůh masakru Yasminy Rezy a připravuje zde inscenaci Schimmelpfennigovy hry PUSH UP 1-3 k příležitosti otevření divadelního studia v nové divadelní budově. Mimo režii se věnuje také dramaturgii – je členem divadelního spolku Bodyvoiceband, kde spolupracuje se svými spolužáky a pedagogy z pražské DAMU. Podílela se v něm na inscenaci hudebně-dramatické skladby E. F. Buriana Vojna a dále připravuje projekt Negativ vycházející z díla Bohuslava Martinů. Aktuálně se věnuje rovněž studiu života a díla českého grafika Vladimíra Boudníka a pod hlavičkou spolku Tygr v tísni připravuje divadelně-výtvarnou koláž na Boudníkovo téma. Ráda zkouší autorské inscenace – naposledy tímto způsobem spolupracovala se studenty Pražské konzervatoři na jejich absolventské inscenaci TIK-TAK.
Je jí 24 let. Kromě scénických čtení má ráda i procházky ve volné přírodě.


OLIVER KLUCK se narodil v roce 1980 v Bergenu na Rujaně, nyní žije v Berlíně. Je vycházející hvězdou současné německé dramatiky. Dalo by se říct, že ve svých více než třiceti letech zažil už dost na to, aby věděl, co a proti čemu píše. Nelítostně si ve svých hrách bere na paškál vybrané společenské kasty a dává jim co proto. Studoval dramaturgii, uměleckou prózu a esejistiku. Svou první divadelní hru Mut macht Mut napsal v roce 2007. Následovala sbírka povídek Ein Himmel voller Bratschen. O rok později pak scénář k filmu Ukrainische Verhältnisse. Divadelní hra Das Prinzip Meese (Princip chaosu) vznikla na základě eseje o generaci německého malíře Jonathana Meeseho. Kluck za ni v květnu 2009 získal cenu pro novou dramatiku v rámci berlínského festivalu Theatertreffen, premiéra se konala v únoru 2010 v berlínském Maxim Gorki Theater. V roce 2009 byla v chemnitzkém divadle poprvé uvedena další jeho hra Zum Parteitag Bananen, označená v lednu 2010 časopisem Theater heute za hru měsíce. Za hru Warteraum Zukunft (Čekárna budoucnost), kterou uvádíme, získal Kluck v roce 2010 cenu Kleist-Förderpreis pro mladé dramatiky. Její výmarská inscenace pak byla vybrána do soutěžního programu v rámci festivalu Mülheimer Theatertage 2011. Do češtiny byly krom Principu chaosu a Čekárny budoucnost přeloženy také jeho hry Šitkárna (2011) a Mé jméno je můj program (2012). Přestože ale existují v češtině hned čtyři jeho hry, prozatím jako by se české divadlo tohoto radikálního dramatika bálo. Pouze v roce 2010 připravilo pražské Divadlo Letí scénické čtení Principu chaosu, a to za autorovy účasti.