Abstrakce Karla Kafky ozdobí foyer

Díla pardubické sochařky Kláry Klose ve foyer vystřídají obrazy pardubického malíře KARLA KAFKY známého především díky volnému individuálnímu výrazu. Vernisáž výstavy se uskuteční v sobotu 25. února 2012 před premiérou komediální koláže S cizí dámou v cizím pokoji a k vidění bude až do konce března.

Karel Kafka se narodil 7. července 1945 v Kolíně, vystudoval Katedru výtvarného umění a teorie na Univerzitě Palackého v Olomouci (1963-68) a Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Karla Součka (1968-70). Je členem Unie výtvarných umělců a vystavuje nejen v Čechách, ale i v zahraničí.

Internetová encyklopedie Wikipedie o díle Karla Kafky píše: Současné Kafkovo dílo je výsledkem vývoje, který trval několik desítek let. Vývoj směřoval od kubistických počátků k informelu, abstraktnímu malířskému směru, který byl u nás během normalizace označován jako projev krize buržoazní společnosti. Ve skutečnosti byl informel v době svého vzniku jednou z mnoha reakcí na vyčerpanost formy závěsného obrazu.

Obrazy Karla Kafky jsou charakteristické svou plasticitou, jsou vytvářeny až v sochařské rovině, kdy je definována reliéfní strukturální podstata bílé plochy. Karel Kafka vychází z letité zkušenosti s využíváním fyzikálních procesů, které vedou k praskání a krakelování základního materiálu, ty pak doplňuje škrabáním, řezáním nebo jiným narušováním kresby. Pro Kafkovu tvorbu je příznačné opětovné nanášení mnoha vrstev lazurních barev. Barvy během tvorby opět vymývá a znovu maluje, přičemž tento postup kombinuje s dalšími technikami. Výsledné dílo tak bývá otiskem konkrétních zážitků do autorovy senzibility. Názvy svých děl považuje Karel Kafka za orientační. Názvy jeho obrazů by tedy pro diváka neměly být zavádějící.

Autorovy obrazy posledního období vyzařují především pozitivní inspiraci, která se projevuje tlumením základní barevné škály v kontrastu s drobnými, ale o to výraznějšími barevnými akcenty, které v obraze dominují. Objevují se také složitější prvky lineární kompozice. Mezi obrazy nalézáme tematicky příbuzné dvojice či trojice. Karel Kafka dospěl k vlastnímu uměleckému výrazu rozvíjením informelní tendence, kterou přesahuje v rovině barvy. Prokládá své obrazy strategicky umístěnými prvky pestrých barev, které divákovu fantazii vybízejí k tvůrčí spoluúčasti.

Radek Smetana, Divadelní zpravodaj 2/2012