Paul Pörtner – BLÁZNIVÉ NŮŽKY

Předávací porada: 26. 6. 2007
Zahajovací zkouška: 26. 6. 2007 v 10.00 hod.
Technická zkouška: 1. 10. 2007
Premiéra: 13. a 14. října 2007

Na VIII. ročníku GRAND Festivalu smíchu Bláznivé nůžky získaly titul Komedie roku 2007 a L. Špiner byl v roli Tonyho oceněn za nejlepší mužský herecký výkon festivalu! Inscenace je i divácky nejoblíbenější hrou VČD roku 2008 a nositelkou Ceny poroty přehlídky české divadlo 2008!

Bláznivé nůžky jsou detektivní crazy komedie. Možná si myslíte, že je to bláznivá kombinace, ale tyto věci jdou náhodou báječně dohromady. Budete v napětí, ale zároveň se budete skvěle bavit!
Hra Vás zavede do kadeřnického salónu „Bláznivé nůžky“ se svérázným a zábavným personálem. Přichází několik náhodných i stálých zákazníků. Najednou se o patro výš stane vražda a jedinými, opravdu nestrannými pozorovateli a svědky jsou diváci. Jenom oni mohou vypovídat a usvědčit vraha. Věřte, že této bláznivé zábavy se rádi zúčastníte. Ještě nikdy se Vám totiž nestalo, abyste mohli ovlivnit děj hry, mluvit s postavami a dokonce vypátrat vraha! A pořád se bavit!
Zdá se, že tato kombinace divadelních chutí má něco do sebe, protože původní provedení Bláznivých nůžek v Bostonu se dočkalo dokonce zápisu do Guinnessovy knihy rekordů, hraje se tam totiž s úspěchem už přes dvacet let.

Režie: Petr Novotný
Překlad: Helena a Martin Fahrnerovi
Dramaturgie: Jana Uherová
Scéna: Ivo Žídek j. h.
Kostýmy: Roman Šolc j. h.
Inspice: Jiří Vojíř
Nápověda: Naďa Krůlová

OSOBY A OBSAZENÍ:
   BARBARA MARKOVÁ, kadeřnice ... Petra Janečková / Martina Sikorová
   ALEXANDR VEVERKA, zákazník ... Alexandr Postler
   ANTONÍN ŘEZNÍČEK alias TONY, kadeřník,
               majitel salónu Bláznivé nůžky ... Ladislav Špiner
   EDA LORENC, obchodník se starožitnostmi ... Josef Vrána
   PANKRÁC ROSICKÝ, zákazník ... Petr Dohnal
   ELEONÓRA ALŽBĚTA ŠUBRTOVÁ,
               vážená klientka z vyšší společnosti ... Dagmar Novotná

---

Blázniví herci Bláznivých nůžek

Několik otázek hercům z detektivní komedie Bláznivé nůžky.

Petra Janečková hraje v „Nůžkách“ kadeřnici.
Kdyby tě, nedejbože, herectví přestalo bavit, mohla by ses tímto povoláním živit?
Ano. Zkušenosti mám už odmala. První zákaznicí byla moje panenka, které jsem ustřihla čupřinu, což až teď objevili jako velmi moderní... Takže jsem vlastně průkopnicí punkového účesu, jenom to nikdo neví.

Petřiným kadeřnickým partnerem je Ladislav Špiner.
Já jsem jako malý chlapec oholil svého medvídka. Od té doby jsem měl lachtana Péťu.
V inscenaci hraješ kadeřníka Tonyho, který je gay. Nebojíš se, že si Tě s touto orientací publikum ztotožní a že budeš dostávat zamilované dopisy od kluků?
Co se týče dopisů od gayů, ještě jsem nikdy žádné nedostal, ale určitě by mě to potěšilo. Zajímalo by mě, na jakém dopisním papíru budou napsány. Mám rád blankytně modrou barvu... P.S. Kluci, pište!

Dagmar Novotná hraje paní Šubrtovou, dámu, která občas tak trochu trpí kleptománií.
Dášo, už jsi něco v životě ukradla?
Zeptejte se mého manžela. Ten tvrdí, že jsem mu ukradla 23 let života.

Lexu Postlera bude na jevišti kolega Špiner stříhat. Už teď mají oba trochu strach...
Lexo, kdo Tě stříhá mimo jeviště?
Slávek Vagenknecht, náš vlásenkář. Sice mi už několikrát ustřihl ucho, ale vždy mi narostlo.

Láďa Špiner v inscenaci nejen stříhá, ale herce a ředitele VČD Petra Dohnala dokonce holí břitvou.
Petře, nemáš trochu strach? Nebo spoléháš na Láďovu pevnou, nechvějící se ruku?
Já spoléhám, že to je mladý, talentovaný herec a že vydrží s nervama a nepodřízne mě. Protože je tu zatím krátkou dobu, doufám, že k tomu ještě nemá důvod.

Josef Vrána hraje v inscenaci vyděrače s řadou dalších nectností.
Vydíral jsi v životě někoho, nebo byl jsi naopak někdy vydírán?
Několik krásných dam určitě… ale s citem. S citem! A obráceně ve stejných intencích – kéž by!

A poslední dotaz byl stejný pro všechny.
V naší inscenaci se stane vražda. Jsi vrahem Ty?
Láďa: Ne. Myslím si, že do toho stavu bych se už nerad vracel. Po osmi letech strávených v Ruzyni jsem zjistil, že je lepší být hodný... P.S. Byl jsem propuštěn za dobré chování.
Petra: Ano. Přiznávám se. Odneslo to nespočet much, komárů a vos, dva sršni a bohužel jeden pavouk. Často mívám kvůli tomu noční můry.
Lexa: Vrahem nejsem, i když bych byl schopen vraždy... Jednou jsem měl chuť zavraždit Petru Janečkovou, když mi nemilosrdně vyhazovala mé figurky při hře Člověče, nezlob se.
Dáša: Zeptejte se mého manžela. Ten tvrdí, že ho vraždím každý den.
Petr: Já si myslím, že bych tím vrahem klidně mohl být, ale to musí odhalit diváci. Jinak ostatní kolegové říkají, že jsem někdy vrahem fórů.
Pepa: Kdo mě na jevišti uvidí, nemůže na to ani pomyslet!

Jana Uherová, Divadelní zpravodaj 10/2007

---

Bláznivé nůžky v Bostonu, v Krakově a v Pardubicích

fotografie z polské inscenace


fotografie z polské inscenace


fotografie z polské inscenace
(foto Piotr Kubic, www.bagatela.krakow.pl)


fotografie z Bostonu


fotografie z Bostonu  (foto: www.shearmadness.com)

Minulou sezónu jsme vyjeli spolu s režisérem Jirkou Seydlerem a Martinem Fahrnerem do polského Krakova, kde jsme už několikrát viděli spoustu dobrého divadla. Když jsme první den vcházeli do sálu Teatru Bagatela, Martin jen tak mimochodem prohodil, že Bláznivé nůžky jsou interaktivní představení. S Jirkou a se mnou to okamžitě zamávalo… Přiznám se, že sice pracuji v divadle už hodně dlouho, ale jestli něco nesnáším, tak jsou to takové ty triky na diváky, jako je zatahování obecenstva do děje, tahání lidí na jeviště, hra na otázky a odpovědi a podobně. Před mnoha lety mě jeden kamarád-herec vytáhl na jeviště (seděla jsem v první řadě, což se ukázalo jako velmi netaktické...) a obtančil se mnou jeviště. Od té doby mě to naštěstí nepotkalo. Teď se však nedalo couvnout, už jsme byli v sále a jenom tiše doufali, že si nás v té čtvrté řadě nikdo nevšimne. Ale Szalone nożyczki, jak se polsky řekne Bláznivé nůžky, nás velmi mile překvapily. Dokonce natolik, že jsme se chtěli přidat k ostatním divákům, kteří spolupracovali s herci na jevišti, hlásili jsme se, ale bohužel na nás nedošlo, nebo si nás prostě nevšimli, jak jsme původně doufali. Škoda. A o co vlastně šlo? Na jevišti byl postaven téměř realistický kadeřnický salón s křesly, mycím ostrůvkem, sušákem a nůžkami v rukou šikovných herců. Půl hodiny jsem koukali na skvělou komedii, nakonec jsme rozuměli téměř všemu, a tak jsme se dobře bavili… Když se v patře nad salónem odehrála vražda a na jeviště vtrhla policie, rozsvítila se v sále světla a v tu chvíli nastal ten pravý čas na to „interaktivní divadlo“. Diváci byli vyzváni, jestli by mohli svými výpověďmi pomoct policii usvědčit vraha. A teď to nastalo... Diváci se hlásili, vykřikovali, smáli se vtipným připomínkám herců i jiných diváků. V sále bylo opravdu rušno a bylo vidět, že všechny zúčastněné, jak herce, tak diváky tato hra strašně baví. Když jsme se po představení vraceli do hotelu, hned jsme se všichni tři shodli na tom, že bychom rádi tento text přivezli do Čech. Měli jsme jedinou pochybnost – bude české publikum stejně vstřícné, energické a tvořivé? Budou chtít diváci v divadle mluvit, když obvykle se jenom dívají? Je pravda, že hra je napsaná tak, aby se navodila atmosféra, ve které diváci spolupracují na základě dobrovolnosti, sami se přihlásí, když chtějí promluvit, nikdy k tomu nejsou nuceni. A tak jsme to nakonec riskli. S důvěrou v pardubické publikum jsme zakoupili práva na uvádění hry a Martin Fahrner se svou manželkou text přeložili. Hru napsal německý autor Paul Pörtner v 60. letech původně jako psychodrama, do žánru komedie ji přepsali a převedli Američané Bruce Jordan a Bobby Lohrmann. Bláznivé nůžky, anglicky Shear Madness, se s obrovským úspěchem uvádějí už pětadvacet let v Bostonu, o něco méně v Chicagu. Verze, která se bude hrát u nás je z roku 2005, a zahrnuje v sobě všechny možnosti a připomínky diváků, všechny zkušenosti amerických herců za čtvrt století hraní. A to nejlepší nakonec. Policie, která v salónu hledá vraha, nakonec požádá diváky, aby hlasovali zvednutím ruky, kdo je podle nich nejvíce podezřelý, kdo je vrah. Prozradím, že všichni z našeho divadla, kdo jsme hru viděli v Polsku i v Bostonu, jsme hlasovali jinak, každému se zdál nejvíce podezřelý někdo jiný. A to bylo na celé té záležitosti nejzábavnější, ještě dlouho jsme se spolu dohadovali, jak to vlastně bylo, proč jsme viděli vraha v někom jiném. A jak to dopadne u nás? Přijdete si i Vy vybrat svého vraha? Jestli máte zájem o tento opravdu neobvyklý zážitek, tak Bláznivé nůžky uvádí naše divadlo v české premiéře od 13. října 2007.

Jana Uherová, Divadelní zpravodaj 10/2007