Peter Shaffer – ČERNÁ KOMEDIE

Zahajovací zkouška: úterý 27. ledna 2009 v 10.00 hodin
Předávací porada: 28. ledna 2009 od 9.00 hodin
Technická zkouška: neděle 1. března 2009
Premiéry: 14. a 15. března 2009 v 19.00 hodin, Městská scéna VČD
Derniéra: 23. ledna 2012

Situační komedie na druhou.

Peter Shaffer vymyslel situační vtip století. Děj jeho hry se odehrává potmě. Divák samozřejmě vidí, co se na jevišti děje, ale postavy příběhu nikoli, což je principem originální komiky a impulsem ke kreativnímu herectví.
Hlavní hrdina si pozval do bytu snoubenku, a protože by mohl přijít i její otec, tajně si „vypůjčil“ ze sousedova bytu trochu drahocenného zařízení. V hodině Há v domě vypadnou pojistky. Dostaví se osoby očekávané i ty nejvíc neočekávané. A hlavně: všichni tropí pošetilosti, které člověk dělá, když si myslí, že ho nikdo nevidí.
Angličan Peter Shaffer je světoznámým dramatikem, známým u nás především díky své hře a filmu Amadeus. Jeho Black Comedy je pokládána za jednu z nejzábavnějších a nejmistrnějších komedií situačního žánru.

Překlad: Pavel Dominik

REŽIE: Zdeněk Dušek j. h.
Scéna: Jaroslav Máčal j. h.
Kostýmy: Kateřina Hájková j. h.
Hudba: Daniel Fikejz
Dramaturgie: Tomáš Syrovátka

Osoby a obsazení:
   Brindsley Miller ... Ladislav Špiner
   Carol Melkettová ... Martina Sikorová
   Slečna Furnivalová ... Lída Vlášková
   Plukovník Melkett ... Pavel Novotný
   Herold Gorringe ... Josef Vrána
   Schuppanzigh ... Alexandr Postler
   Clea ... Petra Janečková nebo Barbora Obozněnko j. h.
   Georg Bamberger ... Zdeněk Rumpík

Inspice: Jiří Vojíř
Nápověda: Naďa Krůlová

„Tak to je pěkné…“

rozhovor s režisérem Černé komedie Zdeňkem Duškem

Hrobka s vyhlídkou, Báječná svatba, Racek a nyní ČERNÁ KOMEDIE. Co je spojuje? Pardubické divadlo. Podle ohlasu taky kvalita. A jsme u toho. Jméno režiséra Zdeňka Duška. Nepracuje u nás poprvé, tak jen stručně připomeňme, že vystudoval režii na brněnské JAMU, působil v Městském divadle v Brně, režíroval např. v Uherském Hradišti, Dejvickém divadle, v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. Vysoký mladý muž se zkoumavým pohledem a ve svých slovech velmi uvážlivý. ČERNÁ KOMEDIE sice začíná tím, že vypadne proud a zhasne světlo. My ale uděláme opak, a na pana režiséra si trochu posvítíme. Aspoň tolik, kolik nám dovolí...

Když si odmyslíme zkoušení, čím v těchto dnech (v blízkých) žijete?
Zkoušení ve Východočeském divadle je pro mne teď prioritou. Současně však dramaturguji sitcomový seriál Comeback vysílaný na Nově. Jsme ve fázi přípravy scénářů dalších dílů, takže to krásně zvládám přes internet.

Co jste věděl o Černé komedii, než jste ji začal zkoušet, a co v ní objevujete teď?
Věděl jsem, že je to hra, která má výborný základní nápad. Ta hra těží ze situace, kdy tma je světlo a světlo je tma. To znamená, že diváka by mělo bavit vidět, jak se člověk chová potmě.
Teď zjišťuji, že by mohla mít i pěkné konkrétní situace. Pokud je herci rozehrají správným směrem.

Režie, alespoň většinou, osciluje mezi dvěma úkoly: porozumět textu, rozvinout ho, pochopit, a na druhé straně do inscenace něco jedinečného vložit. Co byste jako režisér nechtěl „zabít“ a co byste rád do inscenace přinesl?
Chtěl bych do ní vnést především přehlednost, aby divák neztratil orientaci, když postavy ji budou ztrácet velmi často. Měla by to být dezorientace řízená.

Máte nějakou režisérskou zásadu, přístup, metodu, hodnoty, z kterých nikdy neslevíte? Při výběru titulů, přípravě, čtených zkouškách, spolupráci s dalšími divadelními profesemi apod.?
Jedinou zásadou, kterou dodržuji, ale spíše intuitivně, je fakt, že mě ta práce musí bavit. Od tohoto faktu se pak odvíjí vše ostatní. Volba tématu, spolupracovníků, způsob zpracování. V tom zpracování většinou tíhnu spíš k důrazu na práci s hercem než k rozehrávání ostatních složek.

Zkuste vzpomenout na svou nejlepší a naopak nejhorší režijní (divadelní) zkušenost.
Nemohu generalizovat, ale obecně jde o to, že při důrazu na práci s hercem se občas může stát, že je výsledek lepší, než si v úvodních fázích zkoušení vůbec dokážete představit. To se už párkrát stalo a je to fascinující pocit – vy do té práce vložíte určitou energii, ale když herci pochopí, co mají dělat a kde mají mantinely, začnou do výsledku vkládat energii svou vlastní. A pokud je upřena správným směrem, dotahují svou část celku k dokonalosti, kterou vy jako režisér vidíte, až už se stane. Nemusíte dávat připomínky, dávají se samy. A pokud ještě navíc herci cítí partnera, je to nádhera. Objevujete to, co je skryto vnějšímu pohledu. Na druhou stranu je mrzuté, když to, co vidíte, nefunguje, a vy nevíte proč. To se mi stává častěji. Problém může být třeba v tom, že někdo z herců neumí text, ale umí to bezvadně maskovat.

Proč se vracíte do Pardubic? Snad rád.
Profesionální přístup, divadelní duch, zanedbatelná vzdálenost od Prahy.

Jak nyní s odstupem vidíte svou inscenaci Racka?
S odstupem jsem ji viděl po dlouhé době včera. A zažil jsem částečně to, o čem jsem mluvil před chvílí. To představení žije svým vlastním životem, jehož podstatou není chaos a klišé, což občas bývá plodem repríz, ale jakýsi řád, kdy si každý hlídá to svoje a přitom komunikuje s partnerem. Měl jsem dokonce pocit, že to představení někdo v mé nepřítomnosti režijně dozoruje, ale herci mě ubezpečili, že si to hlídají sami. Tak to je pěkné.

Na který titul z našeho repertoáru (nebo na kterého režiséra) si určitě zajdete?
Dnes jdu na Romové jdou do nebe, protože mě na to pozvala Martina Sikorová.

Tak to gratuluji. Přeji hezké představení a děkuji za rozhovor!!!

Tomáš Syrovátka, Divadelní zpravodaj 3/2009

Derniéra potmě!

Východočeské divadlo Pardubice v pondělí 23. ledna 2012 uvede derniéru Shafferovy Černé komedie, kterou ve zbrusu novém překladu Pavla Dominika pohostinsky nazkoušel režisér Zdeněk Dušek. Inscenace měla premiéru 14. března 2009 a dosáhla úctyhodných sedmapadesáti repríz!

„Věděl jsem, že je to hra, která má výborný základní nápad. Ta hra těží ze situace, kdy tma je světlo a světlo je tma. To znamená, že diváka by mělo bavit vidět, jak se člověk chová potmě,“ řekl před premiérou Zdeněk Dušek a prozradil perličku ze zkoušení: „Těsně před generálkami herci skutečně zkoušeli potmě a já se na ně z hlediště díval brýlemi pro noční vidění.“ 

Angličan Peter Shaffer je světoznámým dramatikem známým u nás především díky své hře Amadeus, kterou Východočeské divadlo rovněž uvádí. Jeho Black Comedy je pokládána za jednu z nejzábavnějších a nejmistrnějších komedií situačního žánru, jejíž děj se odehrává potmě. Publikum samozřejmě vidí, co se na jevišti děje, ale postavy příběhu nikoli, což je principem originální komiky a impulsem ke kreativnímu herectví.

Hlavní hrdina si pozval do bytu snoubenku, a protože by mohl přijít i její otec, tajně si „vypůjčil“ ze sousedova bytu trochu drahocenného zařízení. V hodině Há v domě vypadnou pojistky. Dostaví se osoby očekávané i ty nejvíc neočekávané. A hlavně: všichni tropí pošetilosti, které člověk dělá, když si myslí, že ho nikdo nevidí.

Hrají Ladislav Špiner, držitel Ceny Thálie 2010 pro činoherce do 33 let, Martina Sikorová, Pavel Novotný, Lída Vlášková, Josef Vrána, Petra Janečková a další.

Radek Smetana, tisková zpráva