|
|
Oskar NEDBAL
(1874-1930)
foto archiv VČD |
|
|
Oskar Nedbal – Z POHÁDKY DO POHÁDKY
Výběr z baletu poskládaného z českých pohádek.
(Zlatovláska, Šípková Růženka, Zvířátka a Petrovští
z inscenace baletu Z pohádky do pohádky v podání Jihočeského Divadla
foto archiv JČD
|
Účinkují studenti ZUŠ Havlíčkova.
Dirigent: prof. Otakar Tvrdý.
Oskar NEDBAL (1874-1930)
český skladatel, dirigent a violista
Oskar Nedbal se narodil 26. března 1874 v Táboře. Nejprve studoval hru na
housle v Táboře u Endlera, v letech 1885-92 pokračoval na pražské
konzervatoři u Bennewitze. V Praze studoval dále hru na trubku a bicí
nástroje a u Antonína Dvořáka též skladbu. V letech 1891-1906 byl
violistou slavného Českého kvarteta. Oskar Nedbal byl velmi úspěšným
dirigentem. V roce 1896 se stal dirigentem nově založené České
filharmonie, kde zůstal až do roku 1906, jako hostující dirigent se však
objevoval po celé Evropě. V roce 1907 založil ve Vídni
Tonkünstlerorchester, jehož dirigentem zůstal až do roku 1918. Po vzniku
samostatného Československa se vrátil do Prahy. V letech 1920-21 řídil
Šakovu filharmonii. Nacionalistická, k jeho osobě nepřátelská, atmosféra
jej však přinutila Prahu opustit a uchýlit se do Bratislavy. Tam se stal
vůdčí osobností slovenského hudebního života. Působil jako šéf opery v
nově vzniklém Slovenském národním divadle, jako ředitel bratislavského
rozhlasu, přednášel na univerzitě a na hudební akademii. 24. prosince 1930
spáchal sebevraždu skokem z okna operního divadla v Záhřebu. Oskar Nedbal
byl jedním z nejtalentovanějších žáků Antonína Dvořáka, jako skladatel se
však orientoval na "lehčí žánr". Komponování chápal spíše jako zábavu a
oddech od intenzivní dirigentské činnosti. Složil mnoho slavných baletů a
operet, většinou na vídeňská libreta a ve vídeňském či berlínském stylu.
Jsou to díla svěží melodiky, hudební invence a barevné instrumentace,
využíval také rytmiku českých, polských a jugoslávských lidových tanců.
Mezi Nedbalovy nejznámější balety patří Pohádka o Honzovi (1902), Z
pohádky do pohádky (1908), Princezna Hyacinta (1911) či Čertova
babička (1912). Z jeho operet jmenujme Cudnou Barboru (1911), Polskou krev
(1913), Vinobraní (1916), Krásnou Saskii (1917), Eriwan (1918) nebo Donnu
Glorii (1925). Nedbal napsal dále jednu operu Sedlák Jakub (1922), Scherzo
caprice (1892) pro orchestru a několik klavírních děl – Lettres intimes,
Čtyři kusy či Pohádku o smutku a štěstí (1906).
podle
www.ceskahudba2004.cz
Vilém Blodek – V STUDNI
Komická opera o jednom dějství na text Karla Sabiny z roku
1867. Je to jediná z oper šedesátých a sedmdesátých let 19. století, která
si vedle děl Smetanových dodnes zachovala svou životnost.
Účinkují
studenti Konzervatoře Pardubice.
Uvádíme při příležitosti 25. výročí založení konzervatoře.
Dirigent: Vladimír Kulík
Konzervatoř Pardubice připravila v roce 25. výročí založení
dva významné projekty: provedení cyklu symfonických básní B. Smetany „Má
vlast (provedeno v dubnu 2003) a hudební představení baletu O. Nedbala „Z
pohádky do pohádky“ (ve spolupráci se ZUŠ Pardubice-Havlíčkova) a opery V.
Blodka „V studni“.
Balet O. Nedbala není třeba zvláště představovat. Jedná se o výjimečné
hudební zpracování několika pohádek, z nichž budou realizovány tři:
„Zlatovláska“, „Šípková Růženka“ a „Zvířátka a Pertovští“. Konzervatoř
Pardubice přizvala ke spolupráci baletní oddělení ZUŠ Pardubice-Havlíčkova,
které dosahuje výborných výsledků. Dokladem je řada cen a ocenění z různých
soutěží. Choreografie a odpovědnost za celkové zpracování této části večera
převzala Lenka Demlová – pedagog této školy, jejíž výsledky práce jsou
všeobecně známé.
Jednoaktová komická opera V. Blodka „V studni“ (na text K. Sabiny) je jediná
z oper Smetanovské doby, která si dodnes zachovala svou životnost a svým
charakterem i zpracováním se hlásí ke Smetanovskému odkazu. Opera svým
jednoduchým příběhem představuje živý obraz vesnického života s jeho
tradičními zvyklostmi a mravy. Je to také jediné operní ukončené dílo tohoto
skladatele, letošního jubilanta v rámci Roku české hudby (1834 – 1874).
Režie baletu i opery se ujala Mgr. Emílie Zámečníková (pedagog Konzervatoře
Pardubice). Dirigenty večera budou prof. Otakar Tvrdý (Nedbal) a PhDr.
Vladimír Kulík (Blodek).
Představení se uskuteční za významné spolupráce s Východočeským divadlem
Pardubice a chce nejen navázat na úspěšnou inscenaci opery Hubička B.
Smetany realizované v roce 2000 – 2001, ale též přispět k obohacení kulturní
nabídky naší veřejnosti. O tento projekt projevila zájem i jiná města v
regionu. Jejich realizace je v jednání.
Mgr. Jaromír Hönig
ředitel konzervatoře
Vilém BLODEK (3.10.1834 – 1.5.1874)
český skladatel, flétnista a pedagog
Na pražské konzervatoři studoval ve flétnové třídě Ant. Eisera a skladbu u
J. B. Kittla (1846-52). V Praze studoval i klavír u Al. Dreyschocka. Po
absolutoriu přijal místo učitele hudby v Polsku, kde působil dva roky a po
návratu do Čech se stal profesorem flétny na pražské konzervatoři. V
českém hudebním povědomí byl zapsán také jako vynikající klavírista. První
skladby zkomponoval již ve věku 13 let (Dechový sextet 1847). Ve svých
skladbách vychází z romantiků B. Kittla, F. Mendelssohna-Bartholdyho, R.
Schumanna, B. Smetany. Jeho hudební výraz se vyznačuje lyričností a
zpěvností a smyslem pro instrumentaci. Z jeho tvorby je dodnes oblíbená
jednoaktová opera V studni (libreto K. Sabina 1867), Koncert D dur
pro flétnu a orchestr (1862) a Symfonie d moll (1866). Díky předčasné
smrti (zemřel v ústavu choromyslných ve věku 40 let) nepatří k jeho
hudebnímu odkazu mnoho děl. Jmenujme ještě alespoň hudbu k živým obrazům
pro Shakespearovskou slavnost Umělecké besedy (1864), jíž se skladatelsky
účastnil vedle B. Smetany, asi 20 mužských sborů pro pražský Hlahol
(1859), ouvertury, 2 mše (1853,1865), nedokončenou operu Zítek (na libreto
K. Sabiny). Blodek je také autorem instruktivní Školy pro flétnu.
Pozůstalost uspořádal J. Káan.
podle www.ceskahudba2004.cz
|