Ladislav Špiner
Kristina
Jelínková Ladislav Špiner má Thálii
Ladislav Špiner
u primátorky
Ladislav Špiner možná získá druhou Thálii
Ladislav Špiner získal další cenu!
z inscenace
Muž z kraje La Mancha
foto Michal Klíma
Nejoblíbenějšími herci Východočeského divadla za rok 2010 se stali KRISTINA JELÍNKOVÁ a LADISLAV ŠPINER, kteří v poslední době díky velkým hereckým příležitostem i úspěchu v divácké anketě odpovídali na nespočet otázek novinářů a redaktorů. Proto mě napadlo, že by si pro jednou mohli roli tázajícího vyzkoušet a vyzpovídat se navzájem. Oba jsem poprosil, aby si pro toho druhého připravili sedm otázek. Kristina s Láďou ochotně souhlasili a ihned se pustili do tvůrčí žurnalistické práce, která je asi zaujala natolik, že si každý nakonec vymyslel otázek hned deset!
Radek Smetana, Divadelní zpravodaj 4/2011
Na divadelním plese 2011
Jaký je tvůj nejoblíbenější charakter postav, které hraješ?
Jakákoli
postava je pro mě zajímavá.
Jaký vypadá tvůj nejoblíbenější kostým?
Trenýrky a
tílko, prostě co nejjednodušší.
Jaká je tvoje nejoblíbenější divadelní hláška?
No, nemá
talent!
Jaká je tvá nejoblíbenější zákulisní činnost či rituál před představením?
Otravovat
inspicienty nemístnými poznámkami.
Jaká je tvá nejoblíbenější zákulisní činnost či rituál po představení?
Řešit
s inspicienty mé nemístné poznámky před představením.
Jaká je tvá nejoblíbenější profese u divadla mimo té herecké?
Vrátný.
Jaký je tvůj nejoblíbenější „zlomvaz“?
PIVO!
Jaká je tvá nejoblíbenější zájezdová štace?
Děčín,
protože můžu cestou v autobuse popisovat kolegům krásy severních Čech.
Jak by vypadal tvůj nejoblíbenější divák?
Asi jako
moje mamka.
Jaký je tvůj nejoblíbenější způsob, jak na jevišti dostat kolegu?
Ty se
ptáš?! Copak si nevzpomínáš na Brouka v hlavě?
inscenace Muž z kraje La Mancha, foto Michal Klíma
Co děláš, když přijdeš po představení domů?
Letmo pohlédnu do
„bílé svatyně“, dám si sklenku vína a vypnu.
Co děláš, když po představení domů nedorazíš?
Posedím s přáteli či
s kolegy, dám si sklenku vína a vypnu. Domů ale zatím ještě dorazím vždycky!
Kdy jsi naposledy uvařila něco dobrého? A co to bylo?
Když je pro koho, tak
vařím pořád a většinou je to dobré! Dnes to bylo k. m. s h. l. a ž. na b. v. a
s., kořeněné c., p. a s. o.
Nemáš chuť občas někam utéct? A pokud ano, tak kam?
Občas mívám chuť
utéct z jeviště. Často pak do přírody nebo za sluníčkem.
Kdybys teď vyhrála „jenom“ jeden milion, co by sis koupila?
Má-li to být čistě
sobecká představa, zmírněním příznaků hypotéky bych si vlastně koupila další
část svého bytu, občerstvila bych vozový park, ideálně něčím, co má pohon na
všechny čtyři, a pak se tím vydala někam dolů na jih, a tam bych se měla moc
pěkně. A k tomu nakupovala, co bych si na očích, či spíše na jazyku viděla!
Přemýšlela jsi někdy o změně povolání?
Myslím, že o tom
v předpremiérové křeči často přemýšlíme všichni! Ale v mém případě by takové
povolání stejně asi nebylo daleko od kultury nebo od lidí.
Tvá nej role, kterou máš nebo jsi měla ráda…
Těch, na které
vzpomínám z různých důvodů ráda, je hned několik – třeba Kudlanka v ringu hodně
bolela, ale byla to zábava, první interaktivní hra. Při „Utřinosovi“ jsme zase
zažili hodně legrace. V poslední době mám favoritů víc, ale „Cikáni“ se mi do
srdce zapsali asi nejvýrazněji.
Pamatuješ si své první představení v profesionálním divadle a své absolventské
na škole?
Svou vůbec první
premiéru jsem měla nejprve na profesionálních prknech, v našem divadle, a je to
už neuvěřitelných osmnáct let. Byla to Kartouza parmská a hned první velká
zkušenost se záskokem v jedné z hlavních rolí, kterou tenkrát musel Martin
Mejzlík zvládnout během pár dnů. Teprve potom jsem zkoušela a hrála první
absolventské představení na škole, a to byla Viola ve Večeru tříkrálovém.
Pamatuješ si svou první panenku? Pokud ano, jak vypadala, jaké měla jméno a jak
dopadla?
Já jsem nebyla zrovna
moc panenková. Rozhodně jsem hrdá na to, že jsem nikdy netoužila po panenkách
Barbie! Spíše jsem byla na medvídky… A ti vesměs dopadli dobře. Některé teď mají
na starost synovci!
Co sis koupila za svůj vůbec první plat?
Za svůj první honorář
z televizní pohádky jsem si pořídila červeného draka zn. Olcit. Můj první
divadelní plat pak už padl jen na benzín do něj!
Copyright © 2000-2024, VČD Pardubice. Všechna práva vyhrazena.
Východočeské divadlo Pardubice, U Divadla 50, 531 62 Pardubice, tel: 466 616 411
e-mail: vcd@vcd.cz •  další kontakty •  správce webu
Obchodní oddělení, vstupenky, předplatné - tel. 466 616 432, večerní pokladna - 466 616 430, e-mail: obchod@vcd.cz