Výrobní dílny

Mít kvalitní pracovníky ve výrobních dílnách je pro divadlo velmi důležité, protože výpravy některých inscenací jsou komplikované a jejich výroba náročná. Pardubické divadlo má to štěstí, že se na své dílny může opravdu spolehnout. Vedoucím výrobních dílen je Alois Lisý.
 

F. Chlebný, V. Thérová, L. Randa, P. Beránek, A. Lisý, M. Tomíška a M. Marek, foto archiv VČD

Lojzo, mohl bys představit svoje oddělení?
Začal bych truhlářskou dílnou, ve které pracují Pavel Beránek, Franta Chlebný a Míla Marek. V malírně je zaměstnaná Veronika Thérová, zámečníkem je u nás Milan Tomíška a čalouníkem Láďa Randa.

Scénograf navrhne scénu, ale na Vás je potom samotná realizace jeho představ. Jaký je to proces od nákresu k technické zkoušce na jevišti a následně k představení?
Záleží na typu scény, ale je to proces tvořivý, při kterém se většinou všechny složky podílejí na vlastní realizaci, to znamená, že je třeba převést představy výtvarníka do reálných možností a funkčností scény.

Která výroba scény se Ti svou náročností vryla do paměti? A čím?
Nezapomenu na scénu k představení Ondina, při jejíž výrobě jsme se vrhli na nevyzkoušený tenký led s použitím skleněných částí scény, které nejenom nám působily velké komplikace.

Dílenský dvůr prošel rozsáhlou rekonstrukcí, jste spokojení s jejím výsledkem?
Spokojení samozřejmě jsme, protože už vůbec to, že se v městském rozpočtu našly peníze na vybudování nových dílen, je úžasná věc! Poslední dokončená etapa rekonstrukce, jako každá novostavba, má své „mouchy“, ale předpokládám, že se v průběhu času odstraní. Samozřejmě, že každý nový prostor je lepší než jakýkoli starý – vybydlený.

Dobrá pověst našich dílen už přesáhla hranice města Pardubic, vyrábíme kulisy i pro jiná divadla. Kdo je naším zákazníkem?
Jedním z našich stálých zákazníků je Divadlo Na Jezerce, dále pravidelně spolupracujeme s Divadlem Kalich a Divadlem pod Palmovkou. V posledním roce jsme navázali spolupráci i s bratislavskou scénou Štúdio L + S a zapomenout nesmím ani na vynikající spolupráci se Švandovým divadlem v Praze.

Radek Smetana, Divadelní zpravodaj 9/2007

VČD vchází do nové sezóny se zrekonstruovanými dílnami

Výrobní dílny Východočeského divadla jsou po dvou etapách rekonstrukce zcela nové a konečně vyhovují jak bezpečnostním předpisům, tak samotným pracovníkům.

První etapa probíhala již v letech 2001 až 2002 a nového kabátu se dočkaly čalounická a truhlářská dílna, malírna, ve které už akad. malíř Václav Špale maloval slavnostní oponu divadla, dále pak sklad MTZ, sklad a půjčovna kostýmů a kancelář hospodářské správy VČD.

V roce 2005 bylo dobudováno pracoviště telefonisty Dominika Rumpíka, který, ač nevidomý, rezervuje na speciálním počítači vstupenky a profesionálně informuje zájemce o divadelních představeních.

Druhá etapa započala v roce 2006 a v květnu letošního roku byla dokončena. Během této etapy rekonstrukce byly rozšířeny sklad a půjčovna divadelních kostýmů, která by v současné době měla být největší v republice, vznikly tři nové kanceláře administrativy a pracoviště výtvarníka, šatny pro pracovníky dílen včetně sociálního zařízení, zámečnická dílna, sklad kulis a potřebná herecká zkušebna, která bude používána i jako pracovní jeviště na technické zkoušky. V budoucnosti bychom rádi tento prostor využívali i jako studiovou scénu přibližně pro sto diváků.

Radek Smetana, Divadelní zpravodaj 9/2007