|
Josef Pejchal:
Opět jsme s manželkou vyrazili do
Českého Krumlova, kde jsme navštěvovali, cestovali a sportovali. Bylo to
parádní, vlastně jako vždy. A v srpnu jsme jeli do švýcarských Alp, kde nám
vyšlo počasí a celkově jsme si vše užili. Závěrem dovolené nás let balónem jen
přizvedl do výšin, abychom pak přijali s o to větším nadhledem všechny
„přízemní“ věci nové sezóny a školního roku.
Martina Sikorová:
O letošních prázdninách jsem byla zase na
řece Salza v Rakousku, sjížděli jsme ji na nafukovacích lodích, kterým se říká
Orinoca, čti Orinoka. J Pak jsem
byla za rodinou na Moravě, taky na víkend v Krkonoších a úplný konec léta jsem
strávila v Itálii. Už se těším na ty příští! PS: Schválně jestli poznáte, která
z těch dvou jsem já? J
V této chvíli prý Honza začal mluvit
sprostě!!!!!!!
Jan Musil:
Můj největší prázdninový zážitek bylo
vyskočení z letícího letadla ve výšce 4 kilometrů – 50 vteřin volný pád a
rychlost mého padajícího těla kolem 200 km/h!
Dagmar a Pavel Novotní:
Letošní rekreace proběhla
formou pracovní chatové terapie, pohříchu často přerušované návštěvami přátel.
To se pak seběhne leccos, třeba i to, že Dáša sebere odvahu usednout na motorku,
byť jen jako spolujezdkyně.
A nakonec jsme znovu navštívili ještě jinou chalupu. Tu,
kterou má kamarád Petr Moško v horách rumunského Banátu. Paráda! Ale dolů do
nížin, mezi obyčejné Rumuny, bychom poslali na nějaký čas každého, kdo tady
nadává na poměry!
UPOZORNĚNÍ! Toto není fotomontáž!
Kristina Jelínková:
Míchali jsme, míchali… Dali jsme do toho kus dobrého srdce, kus
bystré hlavy, kus charakterní povahy, kus uměleckého citu, kus sportovního
ducha, kus veselé nátury, pár hezkých očí…
Petra Tenorová:
Letošní prázdniny byly jedny z nejkrásnějších, co
jsem zažila. První tři týdny v červenci jsem již tradičně trávila na dětském
táboře Častoboř, letos už pošestnácté! V druhé půli července jsem se konečně po
dvanácti letech dostala k moři. S kamarádkou Terezkou a dalšími přáteli jsme se
vydali na řecký ostrov Ios v Egejském moři. Byl to nádherný týden. Poprvé
v životě jsem letěla letadlem!
J Úchvatné pláže Mylopotas a
Theodity, nádherné kamínky (přivezla jsem si jich cca 3 kila!), viděla jsem
Homérovu hrobku i starý amfiteátr, jezdili jsme obří rychlostí na matracích po
moři, ale největším zážitkem pro mě bylo potápění v devíti metrech pod hladinou.
V neoprenu, s kyslíkovou bombou na zádech a šílená strachy jsem se potopila a
následujících 40 minut prožívala nejúžasnější zážitek svého života! Korálový
útes, stovky barevných rybiček i naštvaná muréna způsobily to, že jsem se
nemohla ovládnout a neustále se nahlas smála, takže mi pod masku tekla voda.
Nelze to popsat slovy – prostě absolutně fantastické!!!
No a v srpnu jsem natáčela nový český film Obchodníci, na který se můžete těšit
od listopadu v kinech.
|
Josef Vrána:
Po loňském létě „rekonvalescenčním“
jsem měl s tímto velké plány. Plány byly však větší než léto samo, takže někdy
jsem chaoticky přelétal od jednoho úkolu k druhému a podléhal trochu depresím…
Ty byly možná způsobeny i nemilosrdně se blížícími kulatinami… Bilancování mi
nějak nešlo. Užíval jsem si hlavně chaloupky a na druhou stranu takováto rána
jako na obrázku – co je víc? A že jich bylo! Krásné bylo nečekané zastavení v
moravském Šternberku, respektive u kouzelného dalovského lomu, kde mi příbuzní
nabídli k užívání osiřelou chatičku. Z další cesty sešlo a pár dní jsem si tam
jen tak „byl“. I umírněné oslavy nakonec dopadly moc hezky, přijeli jen ti
nejbližší a nejmilejší a bylo to znát. Velkou zásluhu na tom měla i má žena,
která se postarala i o největší dárek – překvapení – zážitek. Hádejte, co to
bylo… Napovím, že je to věc spojená s dobrodružstvím a romantikou a že když se
to s ní umí, je to docela slyšet. A krásnou tečkou za prázdninami i velkou ctí
bylo to, že jsem se stal kmotrem syna našich přátel, manželů Čapkových, skvělých
lidí, kteří jsou duší jihlavské obce Starokatolické církve. Otec Martin, farář,
nás tady na zámeckých valech před rokem oddal.
Jan Hyhlík:
Myslel jsem, že letošní léto prožiji
jako tělesný invalida, prožil jsem je však jako invalida duševní. Smutnil jsem,
že jsem nemohl pro zánět v noze podstoupit plánovanou operaci druhého kyčelního
kloubu. A tak jsem duši hojil potěchou z vnoučat, které jinak žijí v zahraničí,
kde můj syn pracuje. A tělu pak dopřál částečnou renovaci v lázních. Mimochodem,
kdybych toho Richarda III. dostal já, nemusel bych nic předstírat. Ale možná, že
dramaturgie chystá nějakou hru s postavou na invalidním vozíku!
J
Takto vedou Petra s Láďou Káju a
Kristiána k literatuře. J
Petra Janečková a Ladislav Špiner:
O prázdninách
jsme se definitivně přestěhovali nejen v Pardubicích, ale i na chalupu. Trávili
jsme skoro celé prázdniny na naší chaloupce, kterou jsme i s pomocí některých
členů VČD (jmenovitě Jirky Vojíře) zvelebovali ku radosti naší, ale i sousedů,
kteří byli zvyklí, že chodili do lesa okolo staré polorozpadlé barabizny. Dnes
je chalupa v novém kabátu, ale čeká tam na nás ještě straaašně moc práce.
Nicméně se nemůžeme dočkat, až opět v červnu vyrazíme směr Moravská Třebová, kde
stojí schovaná v lese.
Zdeněk Rumpík:
Polovinu července jsem trávil na
maltě, pak jsem maltu vyměnil za Maltu a její rytíře. Moře, koupání a výlety.
Chrám maltézských rytířů St. John ve Valletě, hlavním městě Malty, je opravdu
úchvatný. Po návratu jsme si pak s manželkou zajeli na týden okusit romantiku do
malého hotýlku u kanálu Grande v Benátkách. A v srpnu jsme ještě byli na pár dní
v Berlíně.
Václav Dušek:
Dovolená – kouzelné slovo, které v
člověku probouzí představy dálek, případně evokuje pobyt na plážích Egypta,
Tunisu či Španělska. Ta představa ve mně ale budí stav strachu, protože když je
v létě u nás 30 stupňů horka, jak asi musí být tam! Proto jsme se s Jitkou
vydali právě cestou opačnou. A to do Švédska. Bylo to pro mě akorát co do
teploty ovzduší i teploty moře. A pak ta krásná příroda, čistota, prostě jsem
byl nadšený. Švédsko, DÍK!
Martin Mejzlík:
Připravoval jsem se na Richarda
III.!
|
