|
Dáša a Pavel Novotní: Především bychom rádi podotkli, že už by měl někdo něco
udělat s tím neustálým zkracováním prázdnin – pamatujeme časy, kdy červenec a
srpen trvaly dva měsíce. Teď mají sotva pár dní a je to rok od roku horší.
My jsme za tu chvíli, která uplynula mezi závěrečnou a zahajovací konferencí
v divadle, stačili navštívit českou vesnici v horách rumunského Banátu, přivítat
pár přátel na naší chatě poblíž moravského Kunštátu a podstoupit automobilovou
líposukci – čili zdemolovat auto o sukatou lípu, která spadla na silnici.
Veselé Vánoce!
Lída Vlášková: Z pracovního nasazení divadelního jsem plynule přešla do
pracovního nasazení domácího. Totální rekonstrukce koupelny mě donutila důkladně
očistit celý byt od cihlového prachu. A když už, tak už: Nechala jsem si
vymalovat kuchyň. Poprvé v životě, dříve jsem malovala sama. A koncem července
konečně týden plavání v moři! Všimla jsem si, že 90% turistů jezdí k moři za
sluníčkem, moře jim celkem nic neříká. Takže se krásně plavalo od racka
k rackovi, nikdo nepřekážel, jen u břehu se cákaly děti. A večery byly moje:
Delší procházka a víno na balkóně. Týden stačil, víc slunce už nemusím.
Petr Dohnal a Jindra Janoušková: Letošní prázdniny byly tak akorát, abychom
stačili zajet na skok k moři a trochu poznat Istrijský poloostrov. Následně pak
na chatě udělat nutné údržbové práce a čekat na mnohé ohlášené návštěvy, z nichž
nakonec přijela jen jedna. A tak nezbývalo než se na závěr těšit na pravidelnou
prázdninovou návštěvu u našich přátel. Dva dny před odjezdem nám však bylo
oznámeno zrušení této akce z vyšší moci…
Vzhledem k tomu, že Jindra si chtěla na vlastní kůži vyzkoušet obsluhu ve své
cukrárně a naše dcery už měly také svůj program, zůstal jsem nakonec týden na
chatě docela sám s Mášou, bylo to úžasné…
(POZOR! Máša je fenka, pozn. red.)
Radek Žák: Měl jsem jet Transsibiřskou magistrálou do Chabarovska, ale nedostal
jsem se do vlaku. Chyběla odvaha. Místo toho jsem oběhl kráter dýmajícího
vulkánu na jednom z Liparských ostrovů. Přítelkyně Lucie mi pak zachraňovala
život umělým dýcháním!
Synovi Darkovi jsem pomáhal prohloubit zákop na zahradě naší chaty orientovaný
proti vznikající novostavbě – řadě rodinných domečků. Jejich noví majitelé si
příští léto s námi zažijí peklo!
Zdeněk Rumpík: Půlku prázdnin jsem měl odpočinkovou a půlku pracovní. V červenci
jsem byl smýt jevištní prach u moře v Bulharsku a za týden po návratu jsme
odjeli do Rakouska, manželka totiž vyhrála pobyt v jednom z hotelů v EU a naše
volba padla na Salzburg.
A srpen… Kompletně jsem na chalupě zbudoval novou koupelnu, obložil ji
kachličkami, předělal rozvody vody, udělal nový strop. Pak ještě zateplil
střechu a položil novou krytinu.
Alexandr Postler: Na chalupě v Jeseníkách jsem počítal úlovky mých kocourů a
kočičky. Prázdninové skóre: 158 myší, 17 kobylek (nejsou chutné), 23 much, 1
slepýš a 2 žáby.
Míla Tichý: Ve společnosti mých nejbližších jsem léto strávil v trávě, ve vodě,
v nebi, v obřadní síni, v kánoi, v kině, na jevišti, v autě, v chalupě, v houseboatu, v lese, v pramičce, na louce, v dešti i v suchu a trávil jsem
ho ve
dne v noci. Až jsem to léto nakonec celé strávil. A strávil jsem ho velmi dobře,
protože jsem nehltal, každý den si vychutnal a pečlivě přežvýkal. A pak jsem
dostal hlad. Hlad na práci, na kolegy, na novou sezónu. S jídlem roste chuť. Já
již pojedl něco málo višní, a tak ve mně ta chuť roste geometrickou řadou. Chuť
na vás, na diváky.
Jan Hyhlík: Musel bych se jako každý rok opakovat v nějaké próze na dané téma,
tak letos by třeba stačilo následující tříverší:
Doporučuji všem rázně,
pro obnovu těla, ducha,
lázně, lázně, lázně! |
Vašek Dušek: Dovolená 2010. Jako každé prázdniny, bylo toho dost. Od extrakce
žlučníku, přes rehabilitaci doma, až po výlety po krajích českých a moravských –
počínaje Karlštejnem, přes Jeseníky, Ostravu, částečně i Polsko, a konče v
Moravském Krumlově na Muchově Slovanské epopeji. Pak ještě nějaké návštěvy u nás
doma. Zkrátka bylo toho... akorát.
Martina Sikorová: Moje prázdniny byly fajn. Začaly v Krkonoších. Pak jsem se
přes Toulovcovy Maštale, Broumovské stěny a další krásná místa v Čechách dostala
až ke slovenskému „moři“, rozumějte do Podhájské…
Martin Mejzlík: Děti jsme zavřeli do klece a odjeli na Riviéru.
Lída Mecerodová: Ani jeden celý den jsem o prázdninách nestrávila ve městě, což
bylo v tom vedru štěstí. A srpen se konal ve znamení houbaření a procházek po
lese. Tak pestrý sortiment všech hub už dlouho nebyl – našli jsme i ryzce a
kotrče… No mňam!
Pepa Pejchal: Dovolenou jsem si letos užil nevídaně. Se svou paní jsme se
snažili cestovat a navštěvovat kraje a příbuzné – blízké i vzdálené.Vše se, jak
věříme, vydařilo, a proto budeme na letní dovolenou vzpomínat velmi dlouho, asi
až do smrti nebo dokud na ni nezapomeneme.
Snímek je z nejvyššího vrcholu české Šumavy, a to konkrétně z nejvyššího bodu
rozhledny na kopci Boubín. Prales ční ve směru mého palce, ale není tak
viditelný, na rozdíl od mého divokého porostu na bradě. Holt dovolená! Tady jsme
se zastavili na cestě ze západních Čech, Egerlandu, do Čech jižních,
Českokrumlovska, kde máme mnoho přátel a příbuzných.
Petra Tenorová: Byla jsem jako praktikantka na dětském táboře v Častoboři.
Zahrabávala jsem polystyrenové kosti, stavěla dinosaury (na fotce v útrobách
mrtvého plesiosaura) a v největších červencových vedrech jsem stála po kotníky
ve vodě u Slapské přehrady a počítala dětské hlavičky v hrůze, že jich nebude
dost! |
