Případ: dramaturgie

V poslední době se různí lidé z různých kruhů ptají, jak to teď bude u nás s dramaturgií, když jeden dramaturg odešel a druhý se odejít chystá. Asi bude dobré situaci této málo viditelné složky divadla objasnit.

Donedávna byli ve VČD dva dramaturgové, šéfdramaturg Martin Fahrner na plný úvazek a dramaturg (nebo pokud se vám líbí –yně) Jana Pithartová na tři čtvrtě úvazku. Jana Pithartová plánuje svůj odchod již dlouho, protože ve Východočeském divadle pracuje patnáct let, což pro obor dramaturgie, kde je nutné přicházet neustále s něčím novým, není dobré. Divadlo potřebuje pohyb a proměnlivost. Možná, že totéž pocítil Martin Fahrner, když se poněkud nenadále rozhodl ukončit svůj pracovní poměr a dlouhodobě vycestovat do Norska. Oznámil to divadlu koncem letních prázdnin, takže se dramaturgie ocitla v dočasné krizi: zůstalo tři čtvrtě dramaturga, navíc na odchodu, a ve vzduchu visely dvě otázky – kdo zastoupí Martina Fahrnera v inscenacích, na kterých měl letos spolupracovat, a kdo bude chystat příští sezónu. Odpověď na první otázku se našla poměrně snadno, protože inscenace mohou spoluvytvářet dramaturgové hostující, kteří jsou často zavedenou součástí tvůrčího týmu hostujících režisérů. Inscenaci Muž sedmi sester, kterou s režisérem Martinem Glaserem původně připravoval Martin Fahrner, převzala režisérova týmová kolegyně a spoluautorka hry Olga Šubrtová a podobně bude postaráno i o ostatní inscenace. Odpověď na druhou otázku se hledala mnohem hůř. Dobrých dramaturgů není zrovna mnoho, navíc jsou schovaní ve „svých“ divadlech a neví se o nich. A ti, o kterých jsme věděli a oslovili je, neměli zrovna žádný důvod opustit své dosavadní místo a změnit působiště. Nahradit bývalého šéfdramaturga mladým, čerstvě dostudovaným adeptem není v této situaci možné, protože dramaturg se zapracovává nejméně dva roky: musí poznat a do hloubky pochopit divadelní provoz, seznámit se s hereckým souborem a zevrubně prostudovat jeho možnosti a potřeby, prozkoumat místní publikum... a v neposlední řadě významně slevit ze svých mladistvých ideálů, které se obvykle pohybují v oblastech menšinových žánrů a inscenačních experimentů. Takže babo raď a ber kde ber...

Ředitel Petr Dohnal našel jediný možný a v dané situaci asi optimální způsob, jak problém dočasně vyřešit. Příští sezónu chystá společně s dramaturgickým týmem, do kterého přizval domácího režiséra Jiřího Seydlera, stálého režijního hosta Petra Novotného, stávajícího dramaturga Janu Pithartovou a dramaturgického hosta Jiřího Záviše, který ve VČD pracoval a soustavně sleduje jeho soubor i repertoár. Takže dramaturgický plán na příští sezónu vzniká, jako by se nechumelilo...

A co bude dál? Jiří Záviš je v současné době nejžádanějším adeptem na místo pardubického dramaturga, protože je to výborný dramaturg se zkušenostmi a erudicí, které málokdo jiný může vyvážit. Záleží především na něm, zda se rozhodne zaujmout místo šéfdramaturga v Pardubicích. V současné době je šéfdramaturgem Městského divadla v Brně a pokud jím bude chtít zůstat, budeme hledat dál…

JaP, Divadelní zpravodaj 12/2007