VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE

MŮJ ÚČET

Světlana Alexijevičová / VÁLKA NEMÁ ŽENSKOU TVÁŘ

Premiéra 20. března 2023 na Malé scéně ve dvoře

Divadelní tvar na pomezí instalace, scénického čtení a inscenace, který promlouvá ženským hlasem o bytí ve válečném konfliktu.

Kristýna Hulcová, foto Petr Šedivý
Kristýna Hulcová, foto Petr Šedivý

Uvádíme v cyklu INprojekty (Malé inscenační projekty světových novinek).


Minulost zmizela, nejdřív oslepila horkým závanem a pak se ztratila, kdežto ten člověk tu zůstal. Uprostřed normálního života.

Bělorusko-ukrajinská spisovatelka a investigativní novinářka Světlana Alexijevičová (* 1948) ve své knize Válka nemá ženskou tvář mistrně zachytila ženy hovořící o válečné zkušenosti. Jedná se nejen o děsivé a fascinující příběhy, ale také o to, jakým způsobem si je ženy vybavují a jak si zoufají při hledání těch správných slov, která mnohdy zůstanou nevyslovena. Do jaké míry je možné, předat takovou zkušenost? A proč o ženách ve válce nikdy nikdo nemluví?

Ze vzpomínek žen, které během čtyř let nashromáždila, vznikl roku 1985 její osobitý literární debut s výrazným protiválečným apelem. Dnes je Alexijevičová, laureátka Nobelovy ceny za literaturu 2015, mezinárodně uznávanou autorkou reportážní literatury (Zinkoví chlapci, Modlitba za Černobyl, Doba z druhé ruky). Jako důsledná kritička Lukašenkova diktátorského režimu byla perzekvována a musela z Běloruska utéct. Nyní žije v Berlíně, dále se aktivně vyjadřuje k dění v Bělorusku a pracuje na další knize, založené na svědectví lidí, kteří po srpnu 2020 vyšli do ulic na protest proti šestému vítězství diktátora Alexandra Lukašenka.


Sponzor pořadu TriloByte.


Překlad: Libor Dvořák

Dramatizace: Eliška Říhová a Kristýna Hulcová
Režie: Eliška Říhová
Scéna a kostýmy: Berta Doubková
Dramaturgie: Anna Zindulková Hlaváčková


Hrají:
Kristýna Hulcová
Ludmila Mecerodová
Karolína Šafránková
Štěpán Pospíšil j. h.


Inspice: Zuzana Šebková