VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
Zdeněk Sigmund (13. října - 14. prosince 2012)
Novou sezónu v divadelní galerii ve foyer zahájí výstava obrazů z cyklu Návrat k břízám pardubického malíře a keramika Zdeňka Sigmunda. Vernisáž se uskuteční před první premiérou Shakespearovy tragédie Richard III. v sobotu 13. října.
ZDENĚK SIGMUND se narodil 29. října 1924 v Praze v rodině akademického malíře. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze (dva semestry u prof. Otakara Nejedlého), potom na Pedagogické fakultě v Brně u prof. Vincence Makovského, B. S. Urbana a Eduarda Miléna. Absolvoval v roce 1950 a o rok později byl přijat do Svazu českých výtvarných umělců. Žije v Pardubicích, ateliér má v Heřmanově Městci.
V seznamu jeho samostatných výstav najdeme nejčastěji Prahu, Pardubice a Heřmanův Městec, objevili byste v něm však také Brno, Chrudim či Jičín. V zahraničí vystavoval na Světové výstavě EXPO´58 v Bruselu, v letech 1965, 1966 a 1967 v italské Faenze, zastoupen byl také na výstavách československé keramiky v Istanbulu, Sofii, Ženevě a jinde.
Zdeněk Sigmund o svých zcela nových obrazech říká: „Je to vlastně návrat k tradici, ovšem v moderním rouše. Není to à la Mařákova škola nebo české krajinářství, avšak je tam ten duch přelomu století, nejslavnějšího údobí české malby. A proč jsou na obrazech zrovna břízy? Používám je zcela záměrně, protože vždy byly jako tematika synonymem kýče. Výsměšně se říkalo, on maluje břízky. Ale proč by bříza měla být kýč?! To je stupidita! Proto a naschvál jsem je teď maloval, jako určitý „šprajc“. Navíc já mám břízy rád, je to krásný strom, který v lese nádherně svítí.“
ZDENĚK SIGMUND se narodil 29. října 1924 v Praze v rodině akademického malíře. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze (dva semestry u prof. Otakara Nejedlého), potom na Pedagogické fakultě v Brně u prof. Vincence Makovského, B. S. Urbana a Eduarda Miléna. Absolvoval v roce 1950 a o rok později byl přijat do Svazu českých výtvarných umělců. Žije v Pardubicích, ateliér má v Heřmanově Městci.
V seznamu jeho samostatných výstav najdeme nejčastěji Prahu, Pardubice a Heřmanův Městec, objevili byste v něm však také Brno, Chrudim či Jičín. V zahraničí vystavoval na Světové výstavě EXPO´58 v Bruselu, v letech 1965, 1966 a 1967 v italské Faenze, zastoupen byl také na výstavách československé keramiky v Istanbulu, Sofii, Ženevě a jinde.
Zdeněk Sigmund o svých zcela nových obrazech říká: „Je to vlastně návrat k tradici, ovšem v moderním rouše. Není to à la Mařákova škola nebo české krajinářství, avšak je tam ten duch přelomu století, nejslavnějšího údobí české malby. A proč jsou na obrazech zrovna břízy? Používám je zcela záměrně, protože vždy byly jako tematika synonymem kýče. Výsměšně se říkalo, on maluje břízky. Ale proč by bříza měla být kýč?! To je stupidita! Proto a naschvál jsem je teď maloval, jako určitý „šprajc“. Navíc já mám břízy rád, je to krásný strom, který v lese nádherně svítí.“
