VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
Petr Fischer – Světlo / Prostor / Dialog (14. prosince 2019 – 3. února 2020)
PETR FISCHER se narodil roku 1953 v Pardubicích, v současné době však žije a tvoří v Hradci Králové. Vystudoval obor fyzika na Pedagogické fakultě v Hradci Králové a poté studoval i dramaturgii na pražské DAMU. Od roku 1987 pracuje jako dramaturg produkční umělecké agentury Fischer.
Je členem prestižní skupiny umělců ARTE/COMPAGNIA DEGLI ARTISTI se sídlem v San Gimignanu v Itálii a skupiny ART GALLERY BUCHER se sídlem ve Weite (Zürich) ve Švýcarsku. Měl řadu samostatných výstav, jednu z prvních už v roce 1978 právě v prostorách Východočeského divadla, poslední pak letos v Bernu ve Švýcarsku. Jeho obrazy jsou zastoupeny v soukromých sbírkách nejen v Čechách, ale i v Rakousku, Itálii, Švýcarsku a Izraeli.
Podle odborných komentářů je jeho dílo řazeno k vizuální expresi. Obrazy jsou mistrovským dílem 3D efektu kompozice a barev. Autor se snaží propojit prostory a přechody mezi vzdálenostmi. Předměty běžné reality tvoří nenásilnou, ačkoli provokativní spojnici mezi astronomickými vzdálenostmi a naší běžnou realitou. Jde o velmi promyšlené kombinování makro a mikroprostoru, které navozuje efekt astronomické fotografie. Přináší sofistikovanou hru s perspektivou. Používá techniku šerosvitu (chiaroscuro) podle vzoru italských a flanderských mistrů 15. století s využitím moderních barev.
Je členem prestižní skupiny umělců ARTE/COMPAGNIA DEGLI ARTISTI se sídlem v San Gimignanu v Itálii a skupiny ART GALLERY BUCHER se sídlem ve Weite (Zürich) ve Švýcarsku. Měl řadu samostatných výstav, jednu z prvních už v roce 1978 právě v prostorách Východočeského divadla, poslední pak letos v Bernu ve Švýcarsku. Jeho obrazy jsou zastoupeny v soukromých sbírkách nejen v Čechách, ale i v Rakousku, Itálii, Švýcarsku a Izraeli.
Podle odborných komentářů je jeho dílo řazeno k vizuální expresi. Obrazy jsou mistrovským dílem 3D efektu kompozice a barev. Autor se snaží propojit prostory a přechody mezi vzdálenostmi. Předměty běžné reality tvoří nenásilnou, ačkoli provokativní spojnici mezi astronomickými vzdálenostmi a naší běžnou realitou. Jde o velmi promyšlené kombinování makro a mikroprostoru, které navozuje efekt astronomické fotografie. Přináší sofistikovanou hru s perspektivou. Používá techniku šerosvitu (chiaroscuro) podle vzoru italských a flanderských mistrů 15. století s využitím moderních barev.
