VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
Zemřel VÁCLAV DUŠEK
Východočeské divadlo s hlubokým zármutkem oznamuje,
že ve věku 80 let zemřel herec, kolega, kamarád
Narodil se v Hradci Králové a tam v tehdejším Divadle Vítězného února v roce 1964 poprvé stanul na jevišti. Roku 1967 přesídlil do Šumperka a deset let působil v Severomoravském divadle, kde ztvárnil více než padesát divadelních postav (mimo jiné Štěpána v Ženitbě, Trania ve Zkrocení zlé ženy, Oktavia ve Scapinových šibalstvích, Augusta juniora v Augustu Augustu, augustovi, Hadriána z Římsů, Slaměného Huberta, Kristu Mahona v Hrdinovi západu).
Roku 1977 se vrátil do rodného města, kde navázal na své první divadelní angažmá a hrál v sedmdesáti inscenacích (např. Lišáka Volpona, Žvanikina v Ženitbě, Vodníka Čochtana v Divotvorném hrnci, Klaudia v Hamletovi, Hanťu v Příliš hlučné samotě…). Zažil objevné působení režiséra Josefa Krofty a dramaturga Miloslava Klímy v hradecké Besedě, hrál v jejich slavných inscenacích Komedie plná omylů, Na Candida, Pastýřka putující k dubnu, Škola staletími. Byl také častým hostem hradeckého studia Českého rozhlasu.
Od roku 1999 působil ve Východočeském divadle v Pardubicích. Z více než padesáti rolí, které na zdejším jevišti hrál, se divákům vtiskl do paměti třeba jako Valora v Traceyho tygrovi, Vincent v Měsíčním běsu, Otec v Příbězích obyčejného šílenství, Král Colas Kolikátý, Dědeček v Romanci pro křídlovku, Šašek v Markétě Lazarové, Hruška ve Vojnarce, Dědeček v Jitřní paní, Firs ve Višňovém sadu, Dr. Abbott v Králově řeči… Se svou celoživotní profesí se rozloučil v roce 2020 jako Pan Sokol v komedii Společenstvo vlastníků.
Všem svým přátelům a kolegům se vryl do srdce jako mimořádně dobrý, ryzí člověk.
Václave, budeš nám moc chybět!
!!! Pro diváky, kteří se chtějí osobním vzkazem s Václavem Duškem rozloučit, bylo ve vstupním foyer zřízeno pietní místo s kondolenční knihou. !!!
že ve věku 80 let zemřel herec, kolega, kamarád
Václav Dušek
3. září 1943 – 27. února 2024Narodil se v Hradci Králové a tam v tehdejším Divadle Vítězného února v roce 1964 poprvé stanul na jevišti. Roku 1967 přesídlil do Šumperka a deset let působil v Severomoravském divadle, kde ztvárnil více než padesát divadelních postav (mimo jiné Štěpána v Ženitbě, Trania ve Zkrocení zlé ženy, Oktavia ve Scapinových šibalstvích, Augusta juniora v Augustu Augustu, augustovi, Hadriána z Římsů, Slaměného Huberta, Kristu Mahona v Hrdinovi západu).
Roku 1977 se vrátil do rodného města, kde navázal na své první divadelní angažmá a hrál v sedmdesáti inscenacích (např. Lišáka Volpona, Žvanikina v Ženitbě, Vodníka Čochtana v Divotvorném hrnci, Klaudia v Hamletovi, Hanťu v Příliš hlučné samotě…). Zažil objevné působení režiséra Josefa Krofty a dramaturga Miloslava Klímy v hradecké Besedě, hrál v jejich slavných inscenacích Komedie plná omylů, Na Candida, Pastýřka putující k dubnu, Škola staletími. Byl také častým hostem hradeckého studia Českého rozhlasu.
Od roku 1999 působil ve Východočeském divadle v Pardubicích. Z více než padesáti rolí, které na zdejším jevišti hrál, se divákům vtiskl do paměti třeba jako Valora v Traceyho tygrovi, Vincent v Měsíčním běsu, Otec v Příbězích obyčejného šílenství, Král Colas Kolikátý, Dědeček v Romanci pro křídlovku, Šašek v Markétě Lazarové, Hruška ve Vojnarce, Dědeček v Jitřní paní, Firs ve Višňovém sadu, Dr. Abbott v Králově řeči… Se svou celoživotní profesí se rozloučil v roce 2020 jako Pan Sokol v komedii Společenstvo vlastníků.
Všem svým přátelům a kolegům se vryl do srdce jako mimořádně dobrý, ryzí člověk.
Václave, budeš nám moc chybět!
!!! Pro diváky, kteří se chtějí osobním vzkazem s Václavem Duškem rozloučit, bylo ve vstupním foyer zřízeno pietní místo s kondolenční knihou. !!!
