VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
instagram
facebook
Z dramaturgického archivu
Tentokrát se ohlédněme za inscenací dramatizace Páralova románu GENERÁLNÍ ZÁZRAK, která měla před čtyřiceti lety ve Východočeském divadle československou premiéru – konkrétně to bylo 12. března 1983. Autorem dramatizace, která byla určená přímo pro náš soubor, byl pozdější vinohradský dramaturg Jan Vedral. Za režisérský pult usedl Jaroslav Vostrý, spoluzakladatel pražského Činoherního klubu, jenž v normalizačních letech musel hledat „exil“ na oblasti. Jeho pardubická mise se projevovala objevnou dramaturgií, která vyhledávala nové texty a jejich vznik také sama iniciovala (což je právě i případ Generálního zázraku).
V pozvánce k premiéře se píše: Hra na širokém dějovém půdorysu zachycuje převážně intimní vztahy soudobých českých maloměšťáků. Autor se vyjadřuje s jistou mírou ironie k přežívajícím měšťáckým postojům a k jejich současné konzumentské podobě. Hlavní myšlenka příběhu spočívá v kritickém konstatování, že nalezení seriózního partnera na delší dobu (ne-li na doživotí) je v dnešní době bohužel generálním zázrakem. Jak nadčasové a stále aktuální!!!
Za zmínku stojí i originální scénografie Jaromíra Voseckého, do níž byly zasazeny dva monitory, v nichž postavy několikrát sledovaly „snímané jednání svých partnerů, účinkujících jako oni ve stejném pitoreskním životním seriálu“ (Svobodné slovo, 18. 1. 1984).
V pozvánce k premiéře se píše: Hra na širokém dějovém půdorysu zachycuje převážně intimní vztahy soudobých českých maloměšťáků. Autor se vyjadřuje s jistou mírou ironie k přežívajícím měšťáckým postojům a k jejich současné konzumentské podobě. Hlavní myšlenka příběhu spočívá v kritickém konstatování, že nalezení seriózního partnera na delší dobu (ne-li na doživotí) je v dnešní době bohužel generálním zázrakem. Jak nadčasové a stále aktuální!!!
Za zmínku stojí i originální scénografie Jaromíra Voseckého, do níž byly zasazeny dva monitory, v nichž postavy několikrát sledovaly „snímané jednání svých partnerů, účinkujících jako oni ve stejném pitoreskním životním seriálu“ (Svobodné slovo, 18. 1. 1984).
Radek Smetana
