VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
Z dramaturgického archivu
Přesně před třiceti lety – konkrétně 27. května 1992 – měla na našich prknech derniéru předposlední pardubická verze slavné komedie BROUK V HLAVĚ (její nejnovější zpracování jsme pak uváděli v letech 2008–10). Nejhranější dílo francouzského dramatika Georgese Feydeaua u nás v roce 1991 inscenoval režisér Juraj Deák.
V situační komedii založené na triviálním příběhu neuskutečněné nevěry, který je plný nedorozumění a záměn osob, hlavní dvojroli ředitele pojišťovny Viktora Emanuela Champsboisyho a hotelového sluhy Boutona ztvárnil Zdeněk Rumpík. „Převzal“ ji po Milanu Sandhausovi, který ji v Pardubicích hrál v roce 1970, a následně ji v roce 2008 pomyslně „předal“ Jiřímu Kalužnému. Ve světě si ústřední dvojroli zahrál ve vlastní úpravě i Sir Laurence Olivier.
„Tato hra je pro herce cvičením. Ten, kdo neovládá řemeslo, je ztracen. Režiséři a herci potřebují Feydeaua právě tak, jako matematikové potřebují logaritmické pravítko,“ řekl o Broukovi v hlavě německý divadelní kritik Karl Heinz Ruppel.
V situační komedii založené na triviálním příběhu neuskutečněné nevěry, který je plný nedorozumění a záměn osob, hlavní dvojroli ředitele pojišťovny Viktora Emanuela Champsboisyho a hotelového sluhy Boutona ztvárnil Zdeněk Rumpík. „Převzal“ ji po Milanu Sandhausovi, který ji v Pardubicích hrál v roce 1970, a následně ji v roce 2008 pomyslně „předal“ Jiřímu Kalužnému. Ve světě si ústřední dvojroli zahrál ve vlastní úpravě i Sir Laurence Olivier.
„Tato hra je pro herce cvičením. Ten, kdo neovládá řemeslo, je ztracen. Režiséři a herci potřebují Feydeaua právě tak, jako matematikové potřebují logaritmické pravítko,“ řekl o Broukovi v hlavě německý divadelní kritik Karl Heinz Ruppel.
Radek Smetana
