VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
Už 15 let s BLÁZNIVÝMI NŮŽKAMI!
Titul BLÁZNIVÉ NŮŽKY slaví patnáct let na jevištích Východočeského divadla! Stal se tak rekordmanem v několika ohledech – v Městském divadle, kde měl 13. října 2007 premiéru, na Malé scéně ve dvoře, kde se uvádí od 8. října 2015, i na zájezdech se odehrálo 167 repríz, čímž se dostal na vrchol žebříčku nejhranějších pardubických inscenací.
Hra měla světovou premiéru v Bostonu, kde se hrála neuvěřitelných čtyřicet let a stala se tak nejdéle hraným činoherním titulem v historii amerického divadla. Já osobně jsem Nůžky viděla poprvé v krakovském divadle Teatr Bagatela, několik měsíců po premiéře, která se konala 1. dubna 2006. Martin Fahrner, tehdejší dramaturg našeho divadla, hru přeložil a už v roce 2007 jsme ji začali uvádět. Záhy se stala svým způsobem fenoménem. Je to sice dobře napsaná detektivní komedie, ale jejím cílem je především pracovat s diváky. Detektiv, který vyšetřuje vraždu v kadeřnickém salóně, požádá diváky o spolupráci. A ti jsou pokaždé velmi všímaví a pomáhají vyšetřovat, dokazovat, usvědčovat postavy, které jsou podezřelé ze spáchání trestného činu. V tom je tato hra ojedinělá a originální. Ale to autorům nestačilo – o to, kdo je vrahem, nakonec zase rozhodne publikum, v hlasování – vybrat si může ze tří podezřelých osob. Takže hra má tři konce a o tom, který se ten den odehraje, rozhodne osud…
Titul se stal v posledních letech velmi populárním, hraje se s velkým úspěchem v Městském divadle Brno, ve Zlíně, Mostě, v Příbrami, v pražském Kalichu a v Olomouci. Všude, kromě Pardubic, se hra uvádí pod názvem Splašené nůžky, a to z důvodu jiného překladu. Ten, původně pro Divadlo Kalich, zvolil režisér Petr Novotný, jenž režíroval naši i pražskou inscenaci.
U nás se tedy Nůžky hrají patnáctou sezónu. Po tolika letech se musela opravit a upravit scéna, i některé kostýmy doznaly změn (pravdou je, že se většinou lehce rozšiřují). Změn se dočkalo i obsazení. Petru Janečkovou, která během uvádění Nůžek zvládla krásné mateřské povinnosti, na dva roky vystřídala kolegyně Martina Sikorová. Josefa Vránu, který opustil naše angažmá, nahradil Milan Němec, byť už ani on není členem našeho souboru. Vyměnili se zvukaři, osvětlovači i inspicient. Diváci zestárli, někteří dospěli, ale pořád nám jsou věrní. Nezřídka se stává, že na „svoje“ představení chodí opakovaně, aby se pobavili a eventuálně viděli jiného vraha.
A ještě pár „třešinek na dortu“: Na VIII. ročníku GRAND Festivalu smíchu získaly Bláznivé nůžky titul Komedie roku 2007 a Ladislav Špiner byl v roli Tonyho oceněn za nejlepší mužský herecký výkon festivalu! Inscenace je i divácky nejoblíbenější hrou VČD roku 2008 a nositelkou Ceny poroty přehlídky České divadlo 2008!
A jak těch patnáct let vnímají herci? Dokážou je diváci ještě překvapit?
PETR DOHNAL (vyšetřovatel Rosický): Určitě! Na každém představení nás diváci něčím překvapí a pokaždé je to setkání s nějakým novým nápadem, improvizací, nečekaným zážitkem. A překvapení přichází nejen od diváků, ale často také od kolegů. Po každém představení si pak proto sedneme a do detailu probíráme, co by mohlo být lepší nebo na co bychom neměli zapomenout.
PETRA JANEČKOVÁ (kadeřnice Barbara Marková): Ano, dokážou. Když herec hraje jednu inscenaci tak dlouho, mnohokrát musí mít hodně velkou motivaci, aby ji hrál s chutí a šel na jeviště tak jako poprvé. Ale právě díky divákům tu motivaci máme.
LADISLAV ŠPINER (kadeřník Tony Řezníček): Dokážou překvapit a zaplaťpánbůh za to. Ale překvapujeme se i navzájem. Nebudu jmenovat, ale jsou kolegové, kteří dokážou zabloudit na jevišti i po patnácti letech. A to pak člověk zbystří… (smích)
V divadelním klubu se následně rozvinula zábavná diskuse, komu se kdy co stalo, ale to si už raději necháme pro sebe… A co si přát do dalších sezón? Hercům přeji hodně pozorných diváků a divákům ještě hodně napínavých a neočekávaných zážitků při dalších reprízách Bláznivých nůžek!
Hra měla světovou premiéru v Bostonu, kde se hrála neuvěřitelných čtyřicet let a stala se tak nejdéle hraným činoherním titulem v historii amerického divadla. Já osobně jsem Nůžky viděla poprvé v krakovském divadle Teatr Bagatela, několik měsíců po premiéře, která se konala 1. dubna 2006. Martin Fahrner, tehdejší dramaturg našeho divadla, hru přeložil a už v roce 2007 jsme ji začali uvádět. Záhy se stala svým způsobem fenoménem. Je to sice dobře napsaná detektivní komedie, ale jejím cílem je především pracovat s diváky. Detektiv, který vyšetřuje vraždu v kadeřnickém salóně, požádá diváky o spolupráci. A ti jsou pokaždé velmi všímaví a pomáhají vyšetřovat, dokazovat, usvědčovat postavy, které jsou podezřelé ze spáchání trestného činu. V tom je tato hra ojedinělá a originální. Ale to autorům nestačilo – o to, kdo je vrahem, nakonec zase rozhodne publikum, v hlasování – vybrat si může ze tří podezřelých osob. Takže hra má tři konce a o tom, který se ten den odehraje, rozhodne osud…
Titul se stal v posledních letech velmi populárním, hraje se s velkým úspěchem v Městském divadle Brno, ve Zlíně, Mostě, v Příbrami, v pražském Kalichu a v Olomouci. Všude, kromě Pardubic, se hra uvádí pod názvem Splašené nůžky, a to z důvodu jiného překladu. Ten, původně pro Divadlo Kalich, zvolil režisér Petr Novotný, jenž režíroval naši i pražskou inscenaci.
U nás se tedy Nůžky hrají patnáctou sezónu. Po tolika letech se musela opravit a upravit scéna, i některé kostýmy doznaly změn (pravdou je, že se většinou lehce rozšiřují). Změn se dočkalo i obsazení. Petru Janečkovou, která během uvádění Nůžek zvládla krásné mateřské povinnosti, na dva roky vystřídala kolegyně Martina Sikorová. Josefa Vránu, který opustil naše angažmá, nahradil Milan Němec, byť už ani on není členem našeho souboru. Vyměnili se zvukaři, osvětlovači i inspicient. Diváci zestárli, někteří dospěli, ale pořád nám jsou věrní. Nezřídka se stává, že na „svoje“ představení chodí opakovaně, aby se pobavili a eventuálně viděli jiného vraha.
A ještě pár „třešinek na dortu“: Na VIII. ročníku GRAND Festivalu smíchu získaly Bláznivé nůžky titul Komedie roku 2007 a Ladislav Špiner byl v roli Tonyho oceněn za nejlepší mužský herecký výkon festivalu! Inscenace je i divácky nejoblíbenější hrou VČD roku 2008 a nositelkou Ceny poroty přehlídky České divadlo 2008!
A jak těch patnáct let vnímají herci? Dokážou je diváci ještě překvapit?
PETR DOHNAL (vyšetřovatel Rosický): Určitě! Na každém představení nás diváci něčím překvapí a pokaždé je to setkání s nějakým novým nápadem, improvizací, nečekaným zážitkem. A překvapení přichází nejen od diváků, ale často také od kolegů. Po každém představení si pak proto sedneme a do detailu probíráme, co by mohlo být lepší nebo na co bychom neměli zapomenout.
PETRA JANEČKOVÁ (kadeřnice Barbara Marková): Ano, dokážou. Když herec hraje jednu inscenaci tak dlouho, mnohokrát musí mít hodně velkou motivaci, aby ji hrál s chutí a šel na jeviště tak jako poprvé. Ale právě díky divákům tu motivaci máme.
LADISLAV ŠPINER (kadeřník Tony Řezníček): Dokážou překvapit a zaplaťpánbůh za to. Ale překvapujeme se i navzájem. Nebudu jmenovat, ale jsou kolegové, kteří dokážou zabloudit na jevišti i po patnácti letech. A to pak člověk zbystří… (smích)
V divadelním klubu se následně rozvinula zábavná diskuse, komu se kdy co stalo, ale to si už raději necháme pro sebe… A co si přát do dalších sezón? Hercům přeji hodně pozorných diváků a divákům ještě hodně napínavých a neočekávaných zážitků při dalších reprízách Bláznivých nůžek!
Jana Uherová
