VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
Premiéra Blázince Božího už tento víkend!
Týden před Vánocemi o víkendu 16. a 17. prosince uvedeme premiéru hry Blázinec Boží, kterou na motivy románu Mládí krále Jindřicha IV. napsal Petr Abraham, jenž už pod svým pravým jménem Petr Novotný text na jevišti Městského divadla také sám inscenoval. Hlavní roli francouzského monarchy ztvárňuje Ladislav Špiner, jeho ženu Margot Karolína Šafránková.
„Pardubické herce po dvaceti letech už hodně znám, psal jsem jim role takzvaně na tělo, aby byly opravdu jejich, aby jim voněly. Postavy se jim trochu přizpůsobují, žijí jejich povahami a temperamenty, někdy ale trochu jinak, než jsem předpokládal,“ prozrazuje Petr Novotný.
Hra Blázinec Boží není dramatizací v pravém slova smyslu. „Autor Petr Abraham si z Mannova románu vybral hlavní námět a strhující dějovou linku – cestu mladého Jindřicha na trůn válečnou vřavou bojů katolíků s hugenoty a sňatek Jindřicha s Markétou z Valois, který se měl stát symbolickým aktem náboženského smíru, ale zvrhl se v jeden z nejkrvavějších masakrů v dějinách Francie, zvaný Bartolomějská noc,“ upřesňuje dramaturgyně Jana Pithartová a dodává: „Mladý následník trůnu zažil všechny hrůzy války a otřesného násilí na vlastním těle i duši a rozhodl se vládnout v toleranci a míru. Na pár let se mu to podařilo. Samozřejmě měl mnohé odpůrce, kteří se ho snažili sprovodit ze světa. Děj hry začíná po jednom z mnoha spáchaných atentátů. Raněný Jindřich neví, zda se dožije rána, a ze tmy vystupují přízraky jeho dosavadního života…“
Román Mládí krále Jindřicha IV. společně s navazujícím dílem Zrání krále Jindřicha IV. patří k vrcholům literární tvorby německého spisovatele Heinricha Manna. Napsal ho v polovině třicátých let minulého století ve francouzském exilu, kam prchl před Hitlerem. „Rozsáhlým románovým dílem vzdal poctu panovníkovi, který je pro francouzský národ podobným symbolem, jakým je pro Čechy Karel IV. Autor se prostřednictvím uctívaného krále, který byl historiky označen za jednoho z prvních humanistů na trůně, vyslovil z vlastních protiválečných postojů, pro něž musel opustit svou vlast a koncem třicátých let pak i svůj druhý domov, Francii,“ říká Jana Pithartová.
Sobotní premiérový večer nabídne i vernisáž výstavy s názvem Usmívání, která představí malovaný humor třebechovického malíře Pavla Matušky.
„Pardubické herce po dvaceti letech už hodně znám, psal jsem jim role takzvaně na tělo, aby byly opravdu jejich, aby jim voněly. Postavy se jim trochu přizpůsobují, žijí jejich povahami a temperamenty, někdy ale trochu jinak, než jsem předpokládal,“ prozrazuje Petr Novotný.
Hra Blázinec Boží není dramatizací v pravém slova smyslu. „Autor Petr Abraham si z Mannova románu vybral hlavní námět a strhující dějovou linku – cestu mladého Jindřicha na trůn válečnou vřavou bojů katolíků s hugenoty a sňatek Jindřicha s Markétou z Valois, který se měl stát symbolickým aktem náboženského smíru, ale zvrhl se v jeden z nejkrvavějších masakrů v dějinách Francie, zvaný Bartolomějská noc,“ upřesňuje dramaturgyně Jana Pithartová a dodává: „Mladý následník trůnu zažil všechny hrůzy války a otřesného násilí na vlastním těle i duši a rozhodl se vládnout v toleranci a míru. Na pár let se mu to podařilo. Samozřejmě měl mnohé odpůrce, kteří se ho snažili sprovodit ze světa. Děj hry začíná po jednom z mnoha spáchaných atentátů. Raněný Jindřich neví, zda se dožije rána, a ze tmy vystupují přízraky jeho dosavadního života…“
Román Mládí krále Jindřicha IV. společně s navazujícím dílem Zrání krále Jindřicha IV. patří k vrcholům literární tvorby německého spisovatele Heinricha Manna. Napsal ho v polovině třicátých let minulého století ve francouzském exilu, kam prchl před Hitlerem. „Rozsáhlým románovým dílem vzdal poctu panovníkovi, který je pro francouzský národ podobným symbolem, jakým je pro Čechy Karel IV. Autor se prostřednictvím uctívaného krále, který byl historiky označen za jednoho z prvních humanistů na trůně, vyslovil z vlastních protiválečných postojů, pro něž musel opustit svou vlast a koncem třicátých let pak i svůj druhý domov, Francii,“ říká Jana Pithartová.
Sobotní premiérový večer nabídne i vernisáž výstavy s názvem Usmívání, která představí malovaný humor třebechovického malíře Pavla Matušky.
Radek Smetana
