VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
Pozvánka na GRAND Festival smíchu
Poslední lednový týden bude Východočeské divadlo opět hostit nejlepší komediální inscenace za předešlý rok, promění se tak v centrum smíchu, humoru a dobré nálady. V těchto dnech již finišujeme s přípravami osmnáctého ročníku GRAND Festivalu smíchu, který bychom mohli, měřeno lidským věkem, považovat za „dospělý“. A přitom hned dvě komedie, o kterých vím (pokud všechno dobře dopadne), že budou soutěžit o přízeň diváků, se věnují období, které dospělosti předchází.
Mládí v hajzlu je dramatizací kultovního amerického románu. Její inscenace se nese ve znamení hormonů, horoucích životních očekávání a humoru. Čtrnáctiletý hlavní hrdina je toho názoru, že „rodiče by neměli mít víc sexu než jejich dospívající potomstvo“. Komedie ostravského Divadla Petra Bezruče v režii Janky Ryšánek Schmidtové je zasazena do období přelomu 50. a 60. let.
Téma strastí dospívání chlapce v mladého muže je akcentováno i v hudební retro inscenaci pro celou rodinu podle světového bestselleru Tajný deník Adriana Molea ve věku 13 a ¾, kterou připravil režisér a autor dramatizace Miroslav Hanuš se souborem pražského Divadla v Dlouhé.
A do třetice další retro komedie, tentokrát Městských divadel pražských, 60’s aneb Šedesátky. Už podle názvu pochopíme, do jaké doby nás zavede děj. Pamětníci, ale i mnohem mladší publikum si mohou tuto dobu připomenout množstvím soudobých písní, které do příběhu velmi umně zakomponovali inscenátoři Petr Svojtka a Jiří Janků.
Pro ty diváky, kteří preferují současnou komedii, máme novinku z Městského divadla Brno, jehož herci s režisérkou Hanou Burešovou nastudovali českou hru René Levínského Dotkni se vesmíru a pokračuj. Je to mimořádně chytrá hra z prostředí vědců, která dokáže diváka zasáhnout a přimět uvažovat o budoucnosti lidstva, ale zároveň nesmírně zábavná a vtipná.
Během svých toulek českými a moravskými městy jsem viděla spoustu dobrého, ale samozřejmě i průměrného divadla. A několik inscenací, které jsou výborně zpracované, někdy i skvěle zahrané, ale jsou tak nějak za hranicí komedie, dotknou se tohoto žánru, ale nabízejí i vážnější tóny. Někdy je potřeba nebát se toho a přivézt našim divákům nezapomenutelný zážitek z inscenací, které akcentují i závažná témata. V úzkém výběru je proto i Klicperovo divadlo Hradec Králové, kde v režii Petra Štindla uvádějí současnou britskou hru Vincenc, což je velmi povedená komorní tragikomedie, která si s tímto žánrem rafinovaně pohrává a nabízí divákovi spoustu humoru i silných emocí.
Když jsem v březnu začala jezdit a vybírat hry do soutěžního programu, několik týdnů se mi zdálo, že letos to bude těžké, komedií, respektive dobře udělaných komedií bylo jaksi poskrovnu. Pak se to ale začalo nabalovat, a teď, jako ostatně skoro každý rok, se mi zdá, že je jich víc než dost. Znovu bude velmi složité vybrat těch sedm nejlepších. Některá divadla mě vysloveně atakují, chtějí se festivalu účastnit, nabízejí dvě tři komedie a jsou samozřejmě zklamaná, když se do úzkého výběru nedostanou. A já se jim nedivím, vždyť i naše dramaturgie se snaží dostat některé naše výjimečné inscenace na festivaly a mrzí nás, když nás nevyberou. V tom horším případě se ani nepřijedou podívat. Proto se já snažím jezdit a jezdit, protože šance, že objevím zajímavou a dobře udělanou komedii i na oblasti, prostě vždy je! Pokaždé jsem šťastná, když se v noci vracím třeba ze Šumperka, Chebu či Mostu, kde mi připravili divadelní zážitek, který přesáhl má původní očekávání.
Jestliže pojedete na dovolenou či jen na víkend mimo Pardubice po vlastech českých, mám pro vás několik tipů na zajímavá divadelní představení. Jsou to ta, která se neobjeví na GRAND Festivalu smíchu z různých, obvykle organizačních důvodů, nebo protože jsou nepřenositelná do jiných prostor. Takto jsem třeba viděla až tři inscenace jevištní adaptace úspěšného filmu Zamilovaný Shakespeare. Je to romantická převleková komedie, která zároveň ironicky nahlíží do alžbětinského divadelního zákulisí, v němž se zázrak divadla rodí na poslední chvíli ze zmatku a chaosu. Zamilovaný Shakespeare je chytrou, vtipnou oslavou divadla, která nabízí spoustu možností pro herce a zaměstná většinou celý pánský soubor. Tento titul můžete vidět v Městském divadle Brno v režii Stana Slováka, v ostravském Národním divadle moravskoslezském pod vedením Radovana Lipuse a v libereckém Divadle F. X. Šaldy, kde ho nastudoval Šimon Dominik. V Liberci hrají i moc zajímavě udělanou komedii Mnoho povyku pro nic, kterou režírovala Kateřina Dušková. V jihlavském Horáckém divadle by vás mohla pobavit komedie, jež velmi umně pracuje se záhrobím – Vrátila se jednou v noci, kterou připravil Pavel Šimák. Ve chvíli, kdy píšu tyto řádky, se těším na poslední opus tohoto divadla, opět v Šimákově režii – Černou komedii. Jedu tam ale v pátek třináctého, a to zní trochu děsivě…
Vedle výběru komedií do hlavní soutěžní přehlídky je v plném proudu i příprava nesoutěžního programu. Za všechny jmenuji aspoň jednu inscenaci – v režii Roberta Bellana vznikla v Uherském Hradišti inscenace kultovní románové série Vinetůůů!, kterou uvádí se souborem Pecka. Pro větší i menší děti chystáme pohádky a komedie na Malou scénu ve dvoře i na jeviště Městského divadla. S francouzským režisérem a hercem Éricem Cénatem připravuje naše divadlo společný francouzsko-český projekt Kabaret – Láska v Paříži, který odehrajeme na Malé scéně ve dvoře v předvečer festivalového klání. S kolegyněmi Lenkou Křičenskou a Luckou Kopeckou dáváme dohromady Prolog a Epilog festivalu, o nichž vás budeme informovat už v nejbližší době. Rodí se také scénář Galavečera smíchu, na kterém se bude autorsky podílet i jeho moderátor, herec a režisér Miroslav Hanuš. Slíbil, že tentokrát to bude tak trochu „punk“, tak jsem zvědavá, co na to diváci. Ale humor chybět nebude, to vím bezpečně, Mirek je nesmírně poutavý vypravěč a úžasný komik.
Mládí v hajzlu je dramatizací kultovního amerického románu. Její inscenace se nese ve znamení hormonů, horoucích životních očekávání a humoru. Čtrnáctiletý hlavní hrdina je toho názoru, že „rodiče by neměli mít víc sexu než jejich dospívající potomstvo“. Komedie ostravského Divadla Petra Bezruče v režii Janky Ryšánek Schmidtové je zasazena do období přelomu 50. a 60. let.
Téma strastí dospívání chlapce v mladého muže je akcentováno i v hudební retro inscenaci pro celou rodinu podle světového bestselleru Tajný deník Adriana Molea ve věku 13 a ¾, kterou připravil režisér a autor dramatizace Miroslav Hanuš se souborem pražského Divadla v Dlouhé.
A do třetice další retro komedie, tentokrát Městských divadel pražských, 60’s aneb Šedesátky. Už podle názvu pochopíme, do jaké doby nás zavede děj. Pamětníci, ale i mnohem mladší publikum si mohou tuto dobu připomenout množstvím soudobých písní, které do příběhu velmi umně zakomponovali inscenátoři Petr Svojtka a Jiří Janků.
Pro ty diváky, kteří preferují současnou komedii, máme novinku z Městského divadla Brno, jehož herci s režisérkou Hanou Burešovou nastudovali českou hru René Levínského Dotkni se vesmíru a pokračuj. Je to mimořádně chytrá hra z prostředí vědců, která dokáže diváka zasáhnout a přimět uvažovat o budoucnosti lidstva, ale zároveň nesmírně zábavná a vtipná.
Během svých toulek českými a moravskými městy jsem viděla spoustu dobrého, ale samozřejmě i průměrného divadla. A několik inscenací, které jsou výborně zpracované, někdy i skvěle zahrané, ale jsou tak nějak za hranicí komedie, dotknou se tohoto žánru, ale nabízejí i vážnější tóny. Někdy je potřeba nebát se toho a přivézt našim divákům nezapomenutelný zážitek z inscenací, které akcentují i závažná témata. V úzkém výběru je proto i Klicperovo divadlo Hradec Králové, kde v režii Petra Štindla uvádějí současnou britskou hru Vincenc, což je velmi povedená komorní tragikomedie, která si s tímto žánrem rafinovaně pohrává a nabízí divákovi spoustu humoru i silných emocí.
Když jsem v březnu začala jezdit a vybírat hry do soutěžního programu, několik týdnů se mi zdálo, že letos to bude těžké, komedií, respektive dobře udělaných komedií bylo jaksi poskrovnu. Pak se to ale začalo nabalovat, a teď, jako ostatně skoro každý rok, se mi zdá, že je jich víc než dost. Znovu bude velmi složité vybrat těch sedm nejlepších. Některá divadla mě vysloveně atakují, chtějí se festivalu účastnit, nabízejí dvě tři komedie a jsou samozřejmě zklamaná, když se do úzkého výběru nedostanou. A já se jim nedivím, vždyť i naše dramaturgie se snaží dostat některé naše výjimečné inscenace na festivaly a mrzí nás, když nás nevyberou. V tom horším případě se ani nepřijedou podívat. Proto se já snažím jezdit a jezdit, protože šance, že objevím zajímavou a dobře udělanou komedii i na oblasti, prostě vždy je! Pokaždé jsem šťastná, když se v noci vracím třeba ze Šumperka, Chebu či Mostu, kde mi připravili divadelní zážitek, který přesáhl má původní očekávání.
Jestliže pojedete na dovolenou či jen na víkend mimo Pardubice po vlastech českých, mám pro vás několik tipů na zajímavá divadelní představení. Jsou to ta, která se neobjeví na GRAND Festivalu smíchu z různých, obvykle organizačních důvodů, nebo protože jsou nepřenositelná do jiných prostor. Takto jsem třeba viděla až tři inscenace jevištní adaptace úspěšného filmu Zamilovaný Shakespeare. Je to romantická převleková komedie, která zároveň ironicky nahlíží do alžbětinského divadelního zákulisí, v němž se zázrak divadla rodí na poslední chvíli ze zmatku a chaosu. Zamilovaný Shakespeare je chytrou, vtipnou oslavou divadla, která nabízí spoustu možností pro herce a zaměstná většinou celý pánský soubor. Tento titul můžete vidět v Městském divadle Brno v režii Stana Slováka, v ostravském Národním divadle moravskoslezském pod vedením Radovana Lipuse a v libereckém Divadle F. X. Šaldy, kde ho nastudoval Šimon Dominik. V Liberci hrají i moc zajímavě udělanou komedii Mnoho povyku pro nic, kterou režírovala Kateřina Dušková. V jihlavském Horáckém divadle by vás mohla pobavit komedie, jež velmi umně pracuje se záhrobím – Vrátila se jednou v noci, kterou připravil Pavel Šimák. Ve chvíli, kdy píšu tyto řádky, se těším na poslední opus tohoto divadla, opět v Šimákově režii – Černou komedii. Jedu tam ale v pátek třináctého, a to zní trochu děsivě…
Vedle výběru komedií do hlavní soutěžní přehlídky je v plném proudu i příprava nesoutěžního programu. Za všechny jmenuji aspoň jednu inscenaci – v režii Roberta Bellana vznikla v Uherském Hradišti inscenace kultovní románové série Vinetůůů!, kterou uvádí se souborem Pecka. Pro větší i menší děti chystáme pohádky a komedie na Malou scénu ve dvoře i na jeviště Městského divadla. S francouzským režisérem a hercem Éricem Cénatem připravuje naše divadlo společný francouzsko-český projekt Kabaret – Láska v Paříži, který odehrajeme na Malé scéně ve dvoře v předvečer festivalového klání. S kolegyněmi Lenkou Křičenskou a Luckou Kopeckou dáváme dohromady Prolog a Epilog festivalu, o nichž vás budeme informovat už v nejbližší době. Rodí se také scénář Galavečera smíchu, na kterém se bude autorsky podílet i jeho moderátor, herec a režisér Miroslav Hanuš. Slíbil, že tentokrát to bude tak trochu „punk“, tak jsem zvědavá, co na to diváci. Ale humor chybět nebude, to vím bezpečně, Mirek je nesmírně poutavý vypravěč a úžasný komik.
A NA KONEC UPOZORNĚNÍ O ZAHÁJENÍ PŘEDPRODEJE FESTIVALOVÝCH VSTUPENEK. Už v pondělí 6. listopadu obchodní oddělení odstartuje prodej permanentek na soutěžní program. Diváci si buď pořídí výhodnou abonentku na všech sedm představení, nebo si počkají a od středy 15. listopadu si budou moci koupit lístky na jednotlivé tituly.
Jana Uherová
