VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
instagram
facebook
POCHYBY spějí k derniéře
Ve středu 20. dubna se rozloučíme se strhující hrou z chlapecké církevní školy Pochyby, kterou jsme měli v repertoáru Malé scény ve dvoře od 12. září 2020.
Napínavý text amerického dramatika Johna Patricka Shanleyho inscenoval Pavel Krejčí, dlouholetý režisér v královéhradeckém studiu Českého rozhlasu, jenž si ke své první spolupráci s naším souborem přizval Jindru Janouškovou, Elišku Láskovou, Josefa Pejchala a Romanu Chvalovou.
Děj jímavé komorní hry připomíná dramaturgyně Jana Pithartová: „Zkušená sestra Aloysius, představená školy, zastává přísné morální zásady a věří, že kázeň a poslušnost je to nejlepší, co svým chovancům může dát do života. Její mladá kolegyně oplývá laskavou shovívavostí a empatickým individuálním přístupem k žákům, což sestra Aloysius pokládá za naivitu. Novicka jí pokorně svěří nebezpečné podezření na otce Flynna, charismatického učitele náboženství a tělocviku: ‚Otloukánek’ školy, dvanáctiletý Donald Miller se ze schůzky s ním vrátil zjevně rozrušený. Nastane lítý boj, ve kterém sestra Aloysius obviní otce Flynna ze zneužívání dítěte.“
Shanleyho text získal několik celosvětově prestižních cen a roku 2008 byl zfilmován s Meryl Streepovou v roli Aloysius a Philipem Seymourem Hoffmanem v roli Otce Flynna.
„Nejdůležitějším tématem Pochyb je pro mě, co všechno se stane, když někoho bezdůvodně obviníme. Co to nese straně obviňující a straně obviněného. A druhé téma, velmi silné v dnešní zrychlené době, je soucit a láska versus pořádek a disciplína,“ uzavírá režisér Pavel Krejčí.
Žijete se svými postavami skoro dva roky. Co o nich dnes můžete říct?
JINDRA JANOUŠKOVÁ (Sestra Aloysius): Je to moc zajímavá role. Naplnila mě spoustou pochyb a váhání. Ty první byly o tom, jestli se ten text vůbec zvládnu naučit. Ale to se povedlo a hrozně mě to bavilo. A práce s panem režisérem Pavlem Krejčím byla úžasná. Když jsem viděla, jak Sestru Aloysii ve filmu hraje Meryl Streep, tak mi bylo jasné, že takhle tvrdě ji hrát nemůžu, i proto, že film je něco jiného než divadlo. I vy jste mě vedli k tomu, abych nebyla prvoplánově zlá. Ale v každém představení je to trochu jiné, někdy jsem tvrdá víc, někdy méně, prostě ta postava má pochyby a já mám pochyby, jak ji hrát. Při posledním představení jsem asi byla tvrdá hodně, protože mi pak jedna divačka vzkázala, že mě nenávidí. Ale mám tu hru moc ráda a je mi líto, že to končí, protože s tak krásnými postavami se herec nepotká mnohokrát za život.
JOSEF PEJCHAL (Otec Flynn): Jsem moc rád, že jsem se s Otcem Flynnem mohl potkat. Ještě před tím, než jsme začali zkoušet, jsem viděl film natočený podle hry Pochyby a Otce Flynna jsem si nějak zařadil, vnímal jsem ho v nějakém kontextu. Pak začalo zkoušení, ale nedošlo k plánované premiéře, protože do toho vstoupil covid. A pak i reprízy zasáhl covid. Takže se o dvou letech vlastně mluvit nedá, vztah k té postavě byl přerušovaný. Ale při každém představení jsem nacházel nové nuance a důvody, proč tohle ano a tohle ne. I přátelé, kteří přišli na představení, to viděli různě. A to je dobře, znamená to, že představení splňuje účel – vzbuzuje pochyby a úvahy. Není to hra náboženská ani didaktická, vede k pozastavení a přemýšlení, zvažování, co jsou jistoty a o čem je třeba pochybovat. To byl i záměr režiséra Pavla Krejčího, nechtěl divákovi předat jasnou informaci o tom, kdo je jak vinen. Chtěl ho vést k tomu, aby si to zvažoval sám podle svého přesvědčení a vlastních postojů. Já jsem moc vděčný, že jsem se s Pavlem Krejčím a s kolegyněmi v této inscenaci mohl setkat.
ELIŠKA LÁSKOVÁ (Sestra James): Ze začátku jsem měla trochu pochyby o tom, jak se se sestrou James sžiju, ale myslím, že se nám to nakonec povedlo. Její životní nezkušenost z ní dělá naivní a snadno ovlivnitelnou dívku a myslím, že by bývala i taková zůstala, ale díky okolnostem se dostane do rozporu mezi slepou poslušností a tím, co je podle ní morálně správné. Otázkou zůstává, kde je vlastně pravda. Cením si na ní toho, že je schopna odpustit a jít dál, i když kdo ví, kam následovaly její další kroky životem.
ROMANA CHVALOVÁ (Paní Mullerová): Pochyby mám každý den. Ale ani po dvou letech nemám pochyb o tom, že paní Mullerová je matka, která pevně stojí za svým synem. Nepochybuje.
Napínavý text amerického dramatika Johna Patricka Shanleyho inscenoval Pavel Krejčí, dlouholetý režisér v královéhradeckém studiu Českého rozhlasu, jenž si ke své první spolupráci s naším souborem přizval Jindru Janouškovou, Elišku Láskovou, Josefa Pejchala a Romanu Chvalovou.
Děj jímavé komorní hry připomíná dramaturgyně Jana Pithartová: „Zkušená sestra Aloysius, představená školy, zastává přísné morální zásady a věří, že kázeň a poslušnost je to nejlepší, co svým chovancům může dát do života. Její mladá kolegyně oplývá laskavou shovívavostí a empatickým individuálním přístupem k žákům, což sestra Aloysius pokládá za naivitu. Novicka jí pokorně svěří nebezpečné podezření na otce Flynna, charismatického učitele náboženství a tělocviku: ‚Otloukánek’ školy, dvanáctiletý Donald Miller se ze schůzky s ním vrátil zjevně rozrušený. Nastane lítý boj, ve kterém sestra Aloysius obviní otce Flynna ze zneužívání dítěte.“
Shanleyho text získal několik celosvětově prestižních cen a roku 2008 byl zfilmován s Meryl Streepovou v roli Aloysius a Philipem Seymourem Hoffmanem v roli Otce Flynna.
„Nejdůležitějším tématem Pochyb je pro mě, co všechno se stane, když někoho bezdůvodně obviníme. Co to nese straně obviňující a straně obviněného. A druhé téma, velmi silné v dnešní zrychlené době, je soucit a láska versus pořádek a disciplína,“ uzavírá režisér Pavel Krejčí.
Radek Smetana
A jak se se svými rolemi loučí herci?
Žijete se svými postavami skoro dva roky. Co o nich dnes můžete říct?
JINDRA JANOUŠKOVÁ (Sestra Aloysius): Je to moc zajímavá role. Naplnila mě spoustou pochyb a váhání. Ty první byly o tom, jestli se ten text vůbec zvládnu naučit. Ale to se povedlo a hrozně mě to bavilo. A práce s panem režisérem Pavlem Krejčím byla úžasná. Když jsem viděla, jak Sestru Aloysii ve filmu hraje Meryl Streep, tak mi bylo jasné, že takhle tvrdě ji hrát nemůžu, i proto, že film je něco jiného než divadlo. I vy jste mě vedli k tomu, abych nebyla prvoplánově zlá. Ale v každém představení je to trochu jiné, někdy jsem tvrdá víc, někdy méně, prostě ta postava má pochyby a já mám pochyby, jak ji hrát. Při posledním představení jsem asi byla tvrdá hodně, protože mi pak jedna divačka vzkázala, že mě nenávidí. Ale mám tu hru moc ráda a je mi líto, že to končí, protože s tak krásnými postavami se herec nepotká mnohokrát za život.
JOSEF PEJCHAL (Otec Flynn): Jsem moc rád, že jsem se s Otcem Flynnem mohl potkat. Ještě před tím, než jsme začali zkoušet, jsem viděl film natočený podle hry Pochyby a Otce Flynna jsem si nějak zařadil, vnímal jsem ho v nějakém kontextu. Pak začalo zkoušení, ale nedošlo k plánované premiéře, protože do toho vstoupil covid. A pak i reprízy zasáhl covid. Takže se o dvou letech vlastně mluvit nedá, vztah k té postavě byl přerušovaný. Ale při každém představení jsem nacházel nové nuance a důvody, proč tohle ano a tohle ne. I přátelé, kteří přišli na představení, to viděli různě. A to je dobře, znamená to, že představení splňuje účel – vzbuzuje pochyby a úvahy. Není to hra náboženská ani didaktická, vede k pozastavení a přemýšlení, zvažování, co jsou jistoty a o čem je třeba pochybovat. To byl i záměr režiséra Pavla Krejčího, nechtěl divákovi předat jasnou informaci o tom, kdo je jak vinen. Chtěl ho vést k tomu, aby si to zvažoval sám podle svého přesvědčení a vlastních postojů. Já jsem moc vděčný, že jsem se s Pavlem Krejčím a s kolegyněmi v této inscenaci mohl setkat.
ELIŠKA LÁSKOVÁ (Sestra James): Ze začátku jsem měla trochu pochyby o tom, jak se se sestrou James sžiju, ale myslím, že se nám to nakonec povedlo. Její životní nezkušenost z ní dělá naivní a snadno ovlivnitelnou dívku a myslím, že by bývala i taková zůstala, ale díky okolnostem se dostane do rozporu mezi slepou poslušností a tím, co je podle ní morálně správné. Otázkou zůstává, kde je vlastně pravda. Cením si na ní toho, že je schopna odpustit a jít dál, i když kdo ví, kam následovaly její další kroky životem.
ROMANA CHVALOVÁ (Paní Mullerová): Pochyby mám každý den. Ale ani po dvou letech nemám pochyb o tom, že paní Mullerová je matka, která pevně stojí za svým synem. Nepochybuje.
Jana Pithartová
