VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
Pardubické jeviště se promění v berlínský Cabaret
Přestože Východočeské divadlo Pardubice disponuje převážně činoherním souborem, na jeho repertoáru se pravidelně objevují i muzikálové tituly jako např. Šumař na střeše, My Fair Lady, Chicago či Zpívání v dešti. A nutno dodat, že hudební inscenace v podání pardubických činoherců jsou kladně přijímány nejen diváky, ale pro svou kvalitu také odbornou kritikou. Tu potvrzují i slova zkušeného muzikálového režiséra a kmenového člena ansámblu pardubického divadla Petra Novotného, který zde před třinácti lety v české premiéře nazkoušel muzikálový hit Pokrevní bratři: „Tehdy mě nejvíce překvapilo, že se dá i v souboru, který je především činoherní, udělat kvalitní muzikál. A že pěvecká a taneční vybavenost je na vysoké úrovni. Komerční show si totiž může najmout herce, pozvat je na konkurz a vybrat si na každou roli lidi co nejblíž ideálu ve smyslu připravenosti, talentu, hereckého naturelu. Takže vzpomínám na to překvapení a uspokojení, že i v menším, nekomerčním souboru se dá udělat velmi kvalitní muzikálová show na vysoké úrovni.“
Petr Novotný od té doby ve Východočeském divadle nastudoval nejen řadu úspěšných muzikálů, ale i mnoho činoherních her. Jeho poslední režií je však opět z ranku hudebně-dramatického divadla a je jí inscenace slavného CABARETU z autorské dílny tvůrců Chicaga Johna Kandera, Freda Ebba a Joea Masteroffa. V hlavních rolích se představí Martina Sikorová jako Sally Bowles, Ladislav Špiner coby Kabaretiér a Josef Pejchal, který ztvární Clifforda Bradshawa. Premiéra se uskuteční tento víkend 1. a 2. března v Městském divadle.
Dramaturgyně inscenace Jana Uherová alespoň krátce přibližuje známý děj: „Píše se rok 1931 a do Berlína, města kypícího životem, přijíždí mladý americký spisovatel Clifford Bradshaw, aby psal, studoval a poznával svět. Průvodkyní se mu stává kabaretní zpěvačka Sally Bowles, se kterou naváže milostný románek. Magicky ho proto přitahuje i kabaret, který je místem, kde se lidé baví, zároveň je však i metaforou pro svět, ve kterém se klaunství a absurdita staly základním životním pocitem. A počáteční pocit svobody a nevázanosti nemůže Clifforda nechat lhostejným před plíživým nástupem falešných idejí i stále stupňujícím se vlivem Hitlerovy NSDAP.“
Cabaret patří k muzikálům, které se vymykají střednímu, zábavnému proudu a mají umělecký přesah. Jeho téma je stále atraktivní a jistě má co říct i dnešnímu divákovi.
„Vždy s napětím čekám, jestli výpověď, která je o něčem, o silném tématu, bude diváky zajímat a rezonovat v nich. Vzhledem k tomu, že Cabaret je o lásce, o lásce a ještě jednou o lásce, tak by rezonovat měl. Téma lásky za jistých konkrétních dobových okolností, které jí kladou překážky, je věčně živé a navýsost současné. Vždycky si budeme povídat o tom, jestli je láska důležitější než kariéra a peníze. Co je to, co dává našemu životu smysl? Hluboký vztah, nebo naplnění našeho talentu, touhy po uznání? Tato témata se v Cabaretu velmi dobře traktují. Ani se dokonce nebojím toho, že se vracíme do předválečné doby 20. století, protože když člověk neharaší zbraněmi, nezvedá prst a nepoučuje diváka, tak tato složitá doba může být pro nás velmi zajímavá. Dnes sami žijeme ve velmi náročné době a pohled zpátky může být pro nás poučný,“ řekl před premiérou Petr Novotný.
Cabaret se po své newyorské premiéře v roce 1966 okamžitě stal senzací a posléze jedním z nejúspěšnějších muzikálů v historii. O šest let později ho proslavil i stejnojmenný film režiséra a choreografa Boba Fosseho s Lizou Minnelli a Michaelem Yorkem v hlavních rolích, který získal osm Oscarů.
Petr Novotný od té doby ve Východočeském divadle nastudoval nejen řadu úspěšných muzikálů, ale i mnoho činoherních her. Jeho poslední režií je však opět z ranku hudebně-dramatického divadla a je jí inscenace slavného CABARETU z autorské dílny tvůrců Chicaga Johna Kandera, Freda Ebba a Joea Masteroffa. V hlavních rolích se představí Martina Sikorová jako Sally Bowles, Ladislav Špiner coby Kabaretiér a Josef Pejchal, který ztvární Clifforda Bradshawa. Premiéra se uskuteční tento víkend 1. a 2. března v Městském divadle.
Dramaturgyně inscenace Jana Uherová alespoň krátce přibližuje známý děj: „Píše se rok 1931 a do Berlína, města kypícího životem, přijíždí mladý americký spisovatel Clifford Bradshaw, aby psal, studoval a poznával svět. Průvodkyní se mu stává kabaretní zpěvačka Sally Bowles, se kterou naváže milostný románek. Magicky ho proto přitahuje i kabaret, který je místem, kde se lidé baví, zároveň je však i metaforou pro svět, ve kterém se klaunství a absurdita staly základním životním pocitem. A počáteční pocit svobody a nevázanosti nemůže Clifforda nechat lhostejným před plíživým nástupem falešných idejí i stále stupňujícím se vlivem Hitlerovy NSDAP.“
Cabaret patří k muzikálům, které se vymykají střednímu, zábavnému proudu a mají umělecký přesah. Jeho téma je stále atraktivní a jistě má co říct i dnešnímu divákovi.
„Vždy s napětím čekám, jestli výpověď, která je o něčem, o silném tématu, bude diváky zajímat a rezonovat v nich. Vzhledem k tomu, že Cabaret je o lásce, o lásce a ještě jednou o lásce, tak by rezonovat měl. Téma lásky za jistých konkrétních dobových okolností, které jí kladou překážky, je věčně živé a navýsost současné. Vždycky si budeme povídat o tom, jestli je láska důležitější než kariéra a peníze. Co je to, co dává našemu životu smysl? Hluboký vztah, nebo naplnění našeho talentu, touhy po uznání? Tato témata se v Cabaretu velmi dobře traktují. Ani se dokonce nebojím toho, že se vracíme do předválečné doby 20. století, protože když člověk neharaší zbraněmi, nezvedá prst a nepoučuje diváka, tak tato složitá doba může být pro nás velmi zajímavá. Dnes sami žijeme ve velmi náročné době a pohled zpátky může být pro nás poučný,“ řekl před premiérou Petr Novotný.
Cabaret se po své newyorské premiéře v roce 1966 okamžitě stal senzací a posléze jedním z nejúspěšnějších muzikálů v historii. O šest let později ho proslavil i stejnojmenný film režiséra a choreografa Boba Fosseho s Lizou Minnelli a Michaelem Yorkem v hlavních rolích, který získal osm Oscarů.
Radek Smetana
