VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE

V dalším pokračování cyklu INprojekty (Malé inscenační projekty světových novinek) na Malé scéně ve dvoře opět po čase zabrousíme do široké a bohaté nabídky současné německé dramatiky, a to již v pondělí 28. dubna. Tentokrát jsme se vám rozhodli představit dílo Olivera Klucka Čekárna budoucnost. Kluck se vyznačuje nesmlouvavostí své výpovědi, radikálními pohledy na dnešní společnost i originální dramatickou formou, když své hry píše jako víceméně volnou hru hlasů. Jednotlivé repliky či dialogy nemají přímo určené své mluvčí, postavy. Autor tedy rezignuje na přesnou stavbu a ponechává inscenátorům velkou svobodu pro vlastní tvořivost. Hra umožňuje i variabilní obsazení a počet účinkujících herců. Pro režiséra a dramaturga to může být velká radost moci si sami rozklíčovat text po svém, ale také komplikovaná a dobrodružná cesta, neboť přes tuto možnost svobody autor do hry zakódoval řadu indicií, kterými se i tak musejí nechat vést. Přitom hlavní postava ale určená je. Tou je Daniel Putkammer, prototyp klasického Jedermanna. Oliver Kluck na jeho příkladu – na příkladu jednoho průměrného třicátníka – ve své hře zobrazuje zejména flegmatismus dnešní doby či generaci bez perspektivy, když se hlavní postava spokojí s přijetím své spíše pasivní role bezmocné součásti velkého systému. Hra tedy obsahuje výrazné téma: Jedinec versus společnost. Daniel se nechá vést po proudu života a vnucených povinností až jakoby bez výraznějších vlastních emocí, vášní nebo projevů touhy. Není schopen revolty, a to dokonce ani vůči svému šéfovi. Jeho život je pro nás upozorněním, jak snadná a přitom nebezpečná pro nás může být ztráta vlastní svébytnosti, čili vlastní svobody a jedinečnosti. Příliš podléháme módním trendům a tomu, co nám kdo seshora přikazuje, že musíme splnit. Bez vlastního názoru a iniciativy však ztrácíme tu neopakovatelnou možnost tvořit si svůj život sami dle vlastních představ. A tím, že naše činy nejsou vedeny především zevnitř nás samotných, stává se pak často, že za vlastní činy ani neumíme převzít zodpovědnost.
Neprozrazujme ale více, nad výše zmíněnými tématy se můžete zamyslet spolu s námi a Danielem při samotném představení, ve kterém můžete sledovat jeho životní cestu. A rovněž se můžete nechat překvapit, co se musí stát, aby se Daniel ze své letargie byl schopen probudit.

Shooting star Oliver Kluck
OLIVER KLUCK se narodil v roce 1980 v Bergenu na Rujaně, nyní žije v Berlíně. Je vycházející hvězdou současné německé dramatiky. Dalo by se říct, že ve svých více než třiceti letech zažil už dost na to, aby věděl, co a proti čemu píše. Nelítostně si ve svých hrách bere na paškál vybrané společenské kasty a dává jim co proto. Studoval dramaturgii, uměleckou prózu a esejistiku. Svou první divadelní hru Mut macht Mut napsal v roce 2007. Následovala sbírka povídek Ein Himmel voller Bratschen. O rok později pak scénář k filmu Ukrainische Verhältnisse. Divadelní hra Das Prinzip Meese (Princip chaosu) vznikla na základě eseje o generaci německého malíře Jonathana Meeseho. Kluck za ni v květnu 2009 získal cenu pro novou dramatiku v rámci berlínského festivalu Theatertreffe, premiéra se konala v únoru 2010 v berlínském Maxim Gorki Theater. V roce 2009 byla v chemnitzkém divadle poprvé uvedena další jeho hra Zum Parteitag Bananen, označená v lednu 2010 časopisem Theater heute za hru měsíce. Za hru Warteraum Zukunft (Čekárna budoucnost), kterou uvádíme, získal Kluck v roce 2010 cenu Kleist-Förderpreis pro mladé dramatiky. Její výmarská inscenace pak byla vybrána do soutěžního programu v rámci festivalu Mülheimer Theatertage 2011. Do češtiny byly krom Principu chaosu a Čekárny budoucnost přeloženy také jeho hry Šitkárna (2011) a Mé jméno je můj program (2012). Přestože ale existují v češtině hned čtyři jeho hry, prozatím jako by se české divadlo tohoto radikálního dramatika bálo. Pouze v roce 2010 připravilo pražské Divadlo Letí scénické čtení Principu chaosu, a to za autorovy účasti.