VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
Navždy nás opustila BLANKA BOHDANOVÁ
V neděli 3. října ve věku 91 let zemřela emeritní členka Národního divadla, držitelka dvou Cen Thálie, paní BLANKA BOHDANOVÁ, která svou zářnou hereckou kariéru odstartovala v Pardubicích na prknech Východočeského divadla.
Blanka Bohdanová se narodila 4. března 1930 v Plzni. S divadlem začala už ve svých pěti letech, kdy hrála jednu z malých lištiček v Janáčkově opeře Liška Bystrouška. Věnovala se také baletu a malování, jemuž zůstala věrná po celý život. V Plzni vystudovala dvouletou obchodní akademii a v roce 1951 absolvovala na brněnské JAMU.
Ihned po skončení studia nastoupila do svého prvního angažmá, a to právě ve Východočeském divadle. V Pardubicích působila v letech 1951–1957, během nichž zde ztvárnila spoustu krásných rolí. První velkou rolí Blanky Bohdanové, jež se rychle stala miláčkem pardubického publika, byla Eugenie Grandetová (1952), úspěšná inscenace, která se následně dočkala i televizní podoby. Mezi její další nezapomenutelné role patřila Máša ve Třech sestrách (1954), Desdemona v Othellovi (1954), samozřejmě Manon v legendární inscenaci režiséra Karla Nováka Manon Lescaut (1954), Roxana v Cyranovi z Bergeracu (1955), Kamila v Mussetově hře Se srdcem divno hrát (1955), Anna Karenina (1956), Líza v Pygmalionu (1957) nebo Polly v Žebrácké opeře, kde se Janu Werichovi tak líbila, že jí okamžitě nabídl angažmá. Jeho nabídku přijala a v roce 1957 nastoupila do Městských divadel pražských.
Od roku 1960 se na šest let stala jednou z opor souboru Divadla E. F. Buriana v Praze a v roce 1966 ji angažovalo pražské Národní divadlo, kde setrvala celých 44 let. Během angažmá v Národním divadle opakovaně hostovala v pražské Viole.
V roce 2001 získala Cenu Thálie za roli Fonsie v inscenaci The Gin Game právě ve Viole. V roce 2014 obdržela druhou Thálii za celoživotní dílo.
Čest její památce!
Blanka Bohdanová se narodila 4. března 1930 v Plzni. S divadlem začala už ve svých pěti letech, kdy hrála jednu z malých lištiček v Janáčkově opeře Liška Bystrouška. Věnovala se také baletu a malování, jemuž zůstala věrná po celý život. V Plzni vystudovala dvouletou obchodní akademii a v roce 1951 absolvovala na brněnské JAMU.
Ihned po skončení studia nastoupila do svého prvního angažmá, a to právě ve Východočeském divadle. V Pardubicích působila v letech 1951–1957, během nichž zde ztvárnila spoustu krásných rolí. První velkou rolí Blanky Bohdanové, jež se rychle stala miláčkem pardubického publika, byla Eugenie Grandetová (1952), úspěšná inscenace, která se následně dočkala i televizní podoby. Mezi její další nezapomenutelné role patřila Máša ve Třech sestrách (1954), Desdemona v Othellovi (1954), samozřejmě Manon v legendární inscenaci režiséra Karla Nováka Manon Lescaut (1954), Roxana v Cyranovi z Bergeracu (1955), Kamila v Mussetově hře Se srdcem divno hrát (1955), Anna Karenina (1956), Líza v Pygmalionu (1957) nebo Polly v Žebrácké opeře, kde se Janu Werichovi tak líbila, že jí okamžitě nabídl angažmá. Jeho nabídku přijala a v roce 1957 nastoupila do Městských divadel pražských.
Od roku 1960 se na šest let stala jednou z opor souboru Divadla E. F. Buriana v Praze a v roce 1966 ji angažovalo pražské Národní divadlo, kde setrvala celých 44 let. Během angažmá v Národním divadle opakovaně hostovala v pražské Viole.
V roce 2001 získala Cenu Thálie za roli Fonsie v inscenaci The Gin Game právě ve Viole. V roce 2014 obdržela druhou Thálii za celoživotní dílo.
Čest její památce!
Radek Smetana
