VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
Navždy nás opustil herec František Švihlík
Ve středu 20. června po dlouhé nemoci zemřel bývalý člen uměleckého souboru Východočeského divadla, vynikající herec a kolega, pan František Švihlík.
Pozdější herec Městských divadel pražských působil v Pardubicích od počátku 80. let minulého století. Z nespočetné řady jeho rolí jmenujme alespoň Leandra ve Zpívajících Benátkách (1981), Zvíře v Krásce a zvířeti (1982), titulní roli v Janu Husovi v režii Ivana Baladi (1983), u kterého vytvořil ještě trojroli v Hamletovi (1984), když byl Klaudiem, Prvním hercem a Divadelním králem. V této době se představil také např. jako Mlynář v Lucerně (1985). V pozdějším období našel do Pardubic cestu už jako host v titulní roli Gorinova Keana IV. (1995) nebo jako Ramón v Casonově rozjitřené hře Dům se sedmi balkony (1997). Jeho poslední rolí na pardubickém jevišti byla postava Doktora von Aignera ve hře Duše – krajina širá (2015), připomeňme však ještě Arcibiskupa z Canterbury v Králově řeči (2014) nebo Porotce č. 3 ve Dvanácti rozhněvaných mužích (2012).
Od 80. let se hojně objevoval i na filmovém plátně, když hrál sebevědomé gaunery v Olmerových dramatech Antonyho šance (1986) a Bony a klid (1987). Popularitu mu ale vynesla především role strážmistra Čeňka Němce v seriálu Četnické humoresky (2000, 2003 a 2007). Pod Četnickými humoreskami a seriálem Černí baroni (2002) byl podepsán i jako pomocný režisér.
Čest jeho památce!
Pozdější herec Městských divadel pražských působil v Pardubicích od počátku 80. let minulého století. Z nespočetné řady jeho rolí jmenujme alespoň Leandra ve Zpívajících Benátkách (1981), Zvíře v Krásce a zvířeti (1982), titulní roli v Janu Husovi v režii Ivana Baladi (1983), u kterého vytvořil ještě trojroli v Hamletovi (1984), když byl Klaudiem, Prvním hercem a Divadelním králem. V této době se představil také např. jako Mlynář v Lucerně (1985). V pozdějším období našel do Pardubic cestu už jako host v titulní roli Gorinova Keana IV. (1995) nebo jako Ramón v Casonově rozjitřené hře Dům se sedmi balkony (1997). Jeho poslední rolí na pardubickém jevišti byla postava Doktora von Aignera ve hře Duše – krajina širá (2015), připomeňme však ještě Arcibiskupa z Canterbury v Králově řeči (2014) nebo Porotce č. 3 ve Dvanácti rozhněvaných mužích (2012).
Od 80. let se hojně objevoval i na filmovém plátně, když hrál sebevědomé gaunery v Olmerových dramatech Antonyho šance (1986) a Bony a klid (1987). Popularitu mu ale vynesla především role strážmistra Čeňka Němce v seriálu Četnické humoresky (2000, 2003 a 2007). Pod Četnickými humoreskami a seriálem Černí baroni (2002) byl podepsán i jako pomocný režisér.
Čest jeho památce!
Rozloučení proběhne v úterý 3. července 2018 ve 13:45 hodin ve smuteční síni pardubického krematoria.
Radek Smetana