VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
Miluju podivíny, říká JAN MUSIL
Ačkoli je zkoušení nových inscenací vždy nesmírně zajímavým a inspirativním procesem, smysl divadla jako takového se naplní, teprve až když do sálu přijdete vy, diváci. Jaký to je pro herce pocit, když se veškerá jeho práce za poslední téměř dva měsíce najednou zdá být zbytečná? Mimo jiné i na to jsem se virtuálně, pomocí e-mailu, ptala JANA MUSILA, jenž byl v kompletně připravené, ale zatím neuvedené inscenaci komedie Sherlock v nesnázích obsazen do hlavní role. Tváří v tvář současné situaci samozřejmě nebudeme plakat nad rozlitým mlékem, ale rádi bychom vám, kteří jste se na premiéru těšili tak jako my, dali tímto rozhovorem alespoň maličkou satisfakci. Věříme, že se život zanedlouho navrátí zpět do svých kolejí a všichni si tuhle detektivní komedii už brzy vychutnáme v našem divadle spolu s vámi.
Tvoje postava William Gillete, americký herec, který žil na přelomu 19. a 20. století, se proslavil především jako představitel Sherlocka Holmese. Zabýval ses během zkoušení i historickými fakty? Čím tě Gillete zaujal?
Zabýval. A odpovím vlastně strašně jednoduše. Celý život hrajete jednu roli. Skoro každý večer v divadle. Šestkrát v týdnu. A ta role je Sherlock Holmes? Hmmm. Co to asi udělá s vaší psychikou? Nechtěl bych mít s tímto člověkem dvojdomek. :-)
Gilette byl nejen hercem, ale také dramatikem a režisérem. Vlastně potud máte hodně společného. Přidal bys ještě něco dalšího?
Asi to byl blázen jako já!
S Jankou Ryšánek Schmiedtovou ses pracovně potkal poprvé a myslím, že jste si kápli do noty, je to tak?
Janka je úžasná!!! Má neuvěřitelný cit pro herce. Jsou režiséři, kteří prostě nemají trpělivost a chtějí výsledek hned. Jako by se jednalo o nějaké natáčení. Jako by se zítra už nezkoušelo. Janka taková není. Nechá vás hledat. To je strašně důležité. Ona ví, že jste mimo. Vy to koneckonců víte taky. Jenomže ona vás povzbudí a řekne, ok, teď budeš tápat, ale to je v poho, to přijde… neboj. A vy jí prostě věříte. A tápete dál. A hledáte.
Slyšela jsem něco o hesle „autismus“, které jste používali mezi sebou. Předpokládám v nadsázce…?
Ono je třeba asi říct, že Janka je taky trošku „autista“ jako já. Takže jsem měl výhodu. Ona chápe mé složité myšlenkové pochody. Protože je má taky. :-) Vlastně bylo legrační sledovat, jak se doplňujeme. Oba totiž utíkáme do svých světů.
Jaký je tvůj vztah ke komediálnímu žánru? Protože drtivá většina tvých současných rolí ve VČD je komediálního charakteru.
V současné době si strašně užívám druh komedií, které hrajeme. Ať už to jsou Vlastníci, Postel, Loupež… Miluju třeba chvíli, kdy v inscenaci Z postele do postele ležím. :-) Vysvětlím proč: Můžu si intenzivně užívat publikum. Lidé smíchy brečí, chrchlají, kašlou, dusí se, zajíkají se, vydávají zvuky, o kterých ani nevěděli, že jich jsou schopní, a nakonec úplně rezignují na jakýkoliv stud. Něco opravdového. Ta energie je neuvěřitelná.
Co je podle tebe důležité při hraní komické postavy? Existují nějaká univerzální pravidla, která zaručí kýžený efekt u diváků?
Budu asi jenom papouškovat, co nás učili na škole. Nehraj humor. Humor musí vylézt ze situace. Humor je neštěstí někoho jiného. Kdyby na jevišti byla skupina šťastných lidí, kterým se nic neděje, nikdo by se nesmál. To je prostě fakt.
Máš za sebou práci na různých scénářích a divadelních textech, dokonce točíš krátké filmy. Jaká témata tě jako autora zajímají a jakou optikou se je snažíš nahlížet?
Pokud bych měl odpovědět přímo, miluju podivíny. Proč? :-) Je nádherné sledovat, jak jeden takový mimoň dokáže rozložit nějaké společenství. Třeba naoko fungující vztah.
Píšeš teď něco? Současná situace tomu z hlediska časových možností tak trochu vybízí.
Ano. Snažím se využít čas. Mám tu výhodu, že můžu psát. Právě dokončuji svoji divadelní hru s názvem ÚTULEK. Je to o lidech, kteří trpí různými úchylkami. Nějakou dobu jsem si shromažďoval materiály o takových lidech a překvapilo mě, z čeho to všechno pramení. Měla by to být tragikomedie. Lidi by se měli smát a potom být zasažení. Aspoň doufám. Přesně žánr, který miluju.
Vlivem vyhlášení nouzového stavu do divadel už přes měsíc nepřišel jediný divák, nehraje se. Jak snášíš současné vynucené volno? A jak ses téměř den před premiérou vyrovnal s tím, že žádná nebude?
Měli jsme štěstí, že ten nouzový stav přišel na konci zkoušení. Ne v polovině. Takže inscenace je nazkoušená. Snad to v té hlavě zůstane a jenom se to teď usazuje. :-)
Co bys závěrem vzkázal našim divákům v této nelehké době?
Přestaňte kupovat toaletní papír!!!
Tvoje postava William Gillete, americký herec, který žil na přelomu 19. a 20. století, se proslavil především jako představitel Sherlocka Holmese. Zabýval ses během zkoušení i historickými fakty? Čím tě Gillete zaujal?
Zabýval. A odpovím vlastně strašně jednoduše. Celý život hrajete jednu roli. Skoro každý večer v divadle. Šestkrát v týdnu. A ta role je Sherlock Holmes? Hmmm. Co to asi udělá s vaší psychikou? Nechtěl bych mít s tímto člověkem dvojdomek. :-)
Gilette byl nejen hercem, ale také dramatikem a režisérem. Vlastně potud máte hodně společného. Přidal bys ještě něco dalšího?
Asi to byl blázen jako já!
S Jankou Ryšánek Schmiedtovou ses pracovně potkal poprvé a myslím, že jste si kápli do noty, je to tak?
Janka je úžasná!!! Má neuvěřitelný cit pro herce. Jsou režiséři, kteří prostě nemají trpělivost a chtějí výsledek hned. Jako by se jednalo o nějaké natáčení. Jako by se zítra už nezkoušelo. Janka taková není. Nechá vás hledat. To je strašně důležité. Ona ví, že jste mimo. Vy to koneckonců víte taky. Jenomže ona vás povzbudí a řekne, ok, teď budeš tápat, ale to je v poho, to přijde… neboj. A vy jí prostě věříte. A tápete dál. A hledáte.
Slyšela jsem něco o hesle „autismus“, které jste používali mezi sebou. Předpokládám v nadsázce…?
Ono je třeba asi říct, že Janka je taky trošku „autista“ jako já. Takže jsem měl výhodu. Ona chápe mé složité myšlenkové pochody. Protože je má taky. :-) Vlastně bylo legrační sledovat, jak se doplňujeme. Oba totiž utíkáme do svých světů.
Jaký je tvůj vztah ke komediálnímu žánru? Protože drtivá většina tvých současných rolí ve VČD je komediálního charakteru.
V současné době si strašně užívám druh komedií, které hrajeme. Ať už to jsou Vlastníci, Postel, Loupež… Miluju třeba chvíli, kdy v inscenaci Z postele do postele ležím. :-) Vysvětlím proč: Můžu si intenzivně užívat publikum. Lidé smíchy brečí, chrchlají, kašlou, dusí se, zajíkají se, vydávají zvuky, o kterých ani nevěděli, že jich jsou schopní, a nakonec úplně rezignují na jakýkoliv stud. Něco opravdového. Ta energie je neuvěřitelná.
Co je podle tebe důležité při hraní komické postavy? Existují nějaká univerzální pravidla, která zaručí kýžený efekt u diváků?
Budu asi jenom papouškovat, co nás učili na škole. Nehraj humor. Humor musí vylézt ze situace. Humor je neštěstí někoho jiného. Kdyby na jevišti byla skupina šťastných lidí, kterým se nic neděje, nikdo by se nesmál. To je prostě fakt.
Máš za sebou práci na různých scénářích a divadelních textech, dokonce točíš krátké filmy. Jaká témata tě jako autora zajímají a jakou optikou se je snažíš nahlížet?
Pokud bych měl odpovědět přímo, miluju podivíny. Proč? :-) Je nádherné sledovat, jak jeden takový mimoň dokáže rozložit nějaké společenství. Třeba naoko fungující vztah.
Píšeš teď něco? Současná situace tomu z hlediska časových možností tak trochu vybízí.
Ano. Snažím se využít čas. Mám tu výhodu, že můžu psát. Právě dokončuji svoji divadelní hru s názvem ÚTULEK. Je to o lidech, kteří trpí různými úchylkami. Nějakou dobu jsem si shromažďoval materiály o takových lidech a překvapilo mě, z čeho to všechno pramení. Měla by to být tragikomedie. Lidi by se měli smát a potom být zasažení. Aspoň doufám. Přesně žánr, který miluju.
Vlivem vyhlášení nouzového stavu do divadel už přes měsíc nepřišel jediný divák, nehraje se. Jak snášíš současné vynucené volno? A jak ses téměř den před premiérou vyrovnal s tím, že žádná nebude?
Měli jsme štěstí, že ten nouzový stav přišel na konci zkoušení. Ne v polovině. Takže inscenace je nazkoušená. Snad to v té hlavě zůstane a jenom se to teď usazuje. :-)
Co bys závěrem vzkázal našim divákům v této nelehké době?
Přestaňte kupovat toaletní papír!!!
Anna Hlaváčková
