VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
instagram
facebook
Lucerna v podání mladých herců LAIKu
Při Východočeském divadle již několik sezón působí mládežnický divadelní soubor, který pro diváky různých věkových kategorií každý rok připravuje alespoň dvě inscenace. Řeč je o Mladém divadelním studiu LAIK, které od svého zrodu v roce 2013 vede herec Zdeněk Rumpík: „V současné chvíli máme 48 členů ve věkovém rozpětí od 6 do 19 let. Mladší zkouší pravidelně každé pondělí a starší v pátek. Zájemce o náš soubor vybíráme při konkurzech, na nichž je z mnoha úhlů zkoumán jejich talent, který je pak následně při různých kurzech, například jevištní mluvy, divadelního líčení či šermu, i při zkoušení samotných inscenací nadále rozvíjen.“
Na velkém jevišti i na komorní scéně Východočeského divadla už mladí herci uvedli řadu inscenací – pohádky Dům kočky Modroočky, Zrzounkova dobrodružství a Elce, Pelce do pekelce, alegorické drama bratří Čapků Ze života hmyzu nebo muzikál Výtečníci.
V současné chvíli finišuje zkoušení nové premiéry, starší část souboru chystá Jiráskovu Lucernu, která bude mít premiéru 19. černa od 16.00 hodin v Městském divadle.
„Výběr titulů pro studio LAIK je vždy složitý. Když hledáme hry, musíme se ohlížet po textech, které jsou srozumitelné, hratelné a jednoduché na pochopení. Ovšem současně musí mít i něco navíc. Něco, čím budou zajímavé jak pro naše herce, tak pro naše diváky. A v tom přesně je kouzlo Lucerny. Jiráskova Lucerna se sice jeví jako jednoduchý pohádkový příběh, ovšem ono to tak vůbec není. Text má spoustu zákoutí – tematických i scénických. Lucerna je plná překážek, které se nezdají až tak velké či viditelné, dokud se do textu nepustíte. Například jedním z problémů je jazyková podoba hry, ta je pro uvádění nejen v našem souboru dost tuhá a komplikovaná. Z toho důvodu bylo zapotřebí četných úprav. Podařilo se nám však z této perly české literární klasiky vytáhnout skutečně silný a magický příběh o lidské odvaze, síle lásky, moci a moudrosti našeho národa. Doufáme, že se nám povede nejen studenty středních škol přesvědčit, že povinná četba není jen nudná, ale může být i zábavná,“ říká dramaturgyně LAIKu Kristýna Plešková.
Režie Lucerny, stejně jako všech předešlých inscenací studia, se chopil Zdeněk Rumpík: „Lucernu postupnými krůčky zkoušíme již od září. Zdá se to jako dlouhá doba, ale když si spočítáte, že zkoušíme jednou týdně, k tomu nám občas zkouška odpadne kvůli prázdninám, vystoupením či divadelním akcím, a vezmete-li v potaz náročnost textu, tak to vůbec dlouhá doba není. V tuto chvíli na aranžovacích zkouškách dočišťujeme jednotlivé obrazy a spolu s choreografkou Petrou Mori doděláváme drobné detaily, v dílnách se dokončuje scéna. Absolutním vrcholem zkoušení pak budou generální zkoušky, které nás již brzy čekají. A až se to celé spojí, věříme, že se bude skutečně na co koukat.“
Vedle mladých začínajících herců se v Lucerně objeví i herečka Východočeského divadla LÍDA VLÁŠKOVÁ.
Lído, co tě napadlo, když tě Zdeněk Rumpík požádal o spolupráci s LAIKem?
Byla jsem nadšená. Jednak proto, že mám teď v divadle volněji, ale hlavně proto, že mě láká práce s mladými lidmi. A pak mě taky napadlo, že se konečně nebudu muset líčit „nastaro“, protože jsem oproti členům LAIKu o tolik starší, že to nebude nutné. (smích) Dalším důvodem bylo to, že Lucernu dobře znám, sama jsem v ní kdysi hrála Kněžnu. Takže je zajímavé se k této tématice znovu vrátit, do jiné úpravy, jiné role i jiné režie.
Takže z role mladé, vášnivé a bohaté Kněžny do role Babičky. Jaký je podle tebe její smysl?
Podle mě je Babička v Lucerně velmi podstatná, přestože tam nemá tolik prostoru. Podle mého názoru ztělesňuje moudrost, zakotvenost, tradici a posloupnost historie. Jedná se o zhmotnění našich dějin.
Lišilo se nějak zkoušení s LAIKem od běžných divadelních zkoušek, na které jsi zvyklá?
Práce se členy LAIKu je zcela odlišná od té, kterou znám ze své divadelní praxe. Ale baví mě to, protože zažívám něco jiného, nového. Třeba první věcí, na kterou jsem si musela zvyknout, byla absence nápovědy. Já se obvykle učím text na zkouškách právě ve spolupráci s nápovědou. Takže jsem se text musela učit sama doma, naštěstí ho tu ale nemám tolik. (smích)
Se Zdeňkem Rumpíkem jste dlouhá léta hereckými kolegy. Jak se ti s ním spolupracovalo jako s režisérem?
To zatím moc hodnotit nemůžu, protože jsem měla jen pár zkoušek. Detailnější přehled o jeho režijní práci získám až na generálkách. Ale jak to tak na zkouškách pozoruji, řekla bych, že je to poctivý režisér, který má spoustu nápadů, své práci rozumí a hlavně rozumí svým hercům, což je velice důležité.
A co si o Lucerně myslí naši mladí herci?
MARKÉTA LUŇÁKOVÁ (Kněžna): Lucerna patří mezi českou divadelní klasiku. Je to hra, která může oslovit diváky v dnešní době stejně jako v dobách dřívějších. Je o obyčejných lidech, kteří ačkoli nejsou šlechetného rodu, mají šlechetné vlastnosti, a naopak o lidech, kteří svého vyššího postavení zneužívají. Kromě toho je to Jiráskovo nejznámější dílo, o kterém by žáci a studenti měli mít povědomí, nejen před maturitou. (smích)
GABRIELA KRÁLOVCOVÁ (alternace role Kněžny): Lucerna mě zaujala zejména svým příběhem. Jelikož se jedná o pohádkový námět, osloví i menší diváky a díky hlubším myšlenkám, jako je například otázka svobody, si v naší hře najde své snad každý.
RADEK VANČURA (Mlynář): Lucerna je krásná pohádka o češství, která zaujme jak děti, tak dospělé. Některým se budou líbit kostýmy, některým zase symboly, které nás provázejí celým představením. My hrajeme hlavně pro školy, takže si myslím, že studentům hodně pomůžeme s povinnou četbou. Ale jinak je to i hezké připomenutí, jak hrdý národ jsme byli, jsme a budeme.
Radek Smetana – Kristýna Plešková
Na velkém jevišti i na komorní scéně Východočeského divadla už mladí herci uvedli řadu inscenací – pohádky Dům kočky Modroočky, Zrzounkova dobrodružství a Elce, Pelce do pekelce, alegorické drama bratří Čapků Ze života hmyzu nebo muzikál Výtečníci.
V současné chvíli finišuje zkoušení nové premiéry, starší část souboru chystá Jiráskovu Lucernu, která bude mít premiéru 19. černa od 16.00 hodin v Městském divadle.
„Výběr titulů pro studio LAIK je vždy složitý. Když hledáme hry, musíme se ohlížet po textech, které jsou srozumitelné, hratelné a jednoduché na pochopení. Ovšem současně musí mít i něco navíc. Něco, čím budou zajímavé jak pro naše herce, tak pro naše diváky. A v tom přesně je kouzlo Lucerny. Jiráskova Lucerna se sice jeví jako jednoduchý pohádkový příběh, ovšem ono to tak vůbec není. Text má spoustu zákoutí – tematických i scénických. Lucerna je plná překážek, které se nezdají až tak velké či viditelné, dokud se do textu nepustíte. Například jedním z problémů je jazyková podoba hry, ta je pro uvádění nejen v našem souboru dost tuhá a komplikovaná. Z toho důvodu bylo zapotřebí četných úprav. Podařilo se nám však z této perly české literární klasiky vytáhnout skutečně silný a magický příběh o lidské odvaze, síle lásky, moci a moudrosti našeho národa. Doufáme, že se nám povede nejen studenty středních škol přesvědčit, že povinná četba není jen nudná, ale může být i zábavná,“ říká dramaturgyně LAIKu Kristýna Plešková.
Režie Lucerny, stejně jako všech předešlých inscenací studia, se chopil Zdeněk Rumpík: „Lucernu postupnými krůčky zkoušíme již od září. Zdá se to jako dlouhá doba, ale když si spočítáte, že zkoušíme jednou týdně, k tomu nám občas zkouška odpadne kvůli prázdninám, vystoupením či divadelním akcím, a vezmete-li v potaz náročnost textu, tak to vůbec dlouhá doba není. V tuto chvíli na aranžovacích zkouškách dočišťujeme jednotlivé obrazy a spolu s choreografkou Petrou Mori doděláváme drobné detaily, v dílnách se dokončuje scéna. Absolutním vrcholem zkoušení pak budou generální zkoušky, které nás již brzy čekají. A až se to celé spojí, věříme, že se bude skutečně na co koukat.“
Vedle mladých začínajících herců se v Lucerně objeví i herečka Východočeského divadla LÍDA VLÁŠKOVÁ.
Lído, co tě napadlo, když tě Zdeněk Rumpík požádal o spolupráci s LAIKem?
Byla jsem nadšená. Jednak proto, že mám teď v divadle volněji, ale hlavně proto, že mě láká práce s mladými lidmi. A pak mě taky napadlo, že se konečně nebudu muset líčit „nastaro“, protože jsem oproti členům LAIKu o tolik starší, že to nebude nutné. (smích) Dalším důvodem bylo to, že Lucernu dobře znám, sama jsem v ní kdysi hrála Kněžnu. Takže je zajímavé se k této tématice znovu vrátit, do jiné úpravy, jiné role i jiné režie.
Takže z role mladé, vášnivé a bohaté Kněžny do role Babičky. Jaký je podle tebe její smysl?
Podle mě je Babička v Lucerně velmi podstatná, přestože tam nemá tolik prostoru. Podle mého názoru ztělesňuje moudrost, zakotvenost, tradici a posloupnost historie. Jedná se o zhmotnění našich dějin.
Lišilo se nějak zkoušení s LAIKem od běžných divadelních zkoušek, na které jsi zvyklá?
Práce se členy LAIKu je zcela odlišná od té, kterou znám ze své divadelní praxe. Ale baví mě to, protože zažívám něco jiného, nového. Třeba první věcí, na kterou jsem si musela zvyknout, byla absence nápovědy. Já se obvykle učím text na zkouškách právě ve spolupráci s nápovědou. Takže jsem se text musela učit sama doma, naštěstí ho tu ale nemám tolik. (smích)
Se Zdeňkem Rumpíkem jste dlouhá léta hereckými kolegy. Jak se ti s ním spolupracovalo jako s režisérem?
To zatím moc hodnotit nemůžu, protože jsem měla jen pár zkoušek. Detailnější přehled o jeho režijní práci získám až na generálkách. Ale jak to tak na zkouškách pozoruji, řekla bych, že je to poctivý režisér, který má spoustu nápadů, své práci rozumí a hlavně rozumí svým hercům, což je velice důležité.
A co si o Lucerně myslí naši mladí herci?
MARKÉTA LUŇÁKOVÁ (Kněžna): Lucerna patří mezi českou divadelní klasiku. Je to hra, která může oslovit diváky v dnešní době stejně jako v dobách dřívějších. Je o obyčejných lidech, kteří ačkoli nejsou šlechetného rodu, mají šlechetné vlastnosti, a naopak o lidech, kteří svého vyššího postavení zneužívají. Kromě toho je to Jiráskovo nejznámější dílo, o kterém by žáci a studenti měli mít povědomí, nejen před maturitou. (smích)
GABRIELA KRÁLOVCOVÁ (alternace role Kněžny): Lucerna mě zaujala zejména svým příběhem. Jelikož se jedná o pohádkový námět, osloví i menší diváky a díky hlubším myšlenkám, jako je například otázka svobody, si v naší hře najde své snad každý.
RADEK VANČURA (Mlynář): Lucerna je krásná pohádka o češství, která zaujme jak děti, tak dospělé. Některým se budou líbit kostýmy, některým zase symboly, které nás provázejí celým představením. My hrajeme hlavně pro školy, takže si myslím, že studentům hodně pomůžeme s povinnou četbou. Ale jinak je to i hezké připomenutí, jak hrdý národ jsme byli, jsme a budeme.
Radek Smetana – Kristýna Plešková
