VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
Jaký bude letošní ročník GRAND Festivalu smíchu?
Po dvou hubených sezónách se v divadlech konečně pravidelně hraje a vše se vrátilo do starých kolejí. I když ne tak úplně. Při mých výjezdech po republice jsem byla zvyklá, že v mnoha divadlech bylo beznadějně vyprodáno, a to už týdny dopředu. Teď si diváci kupují vstupenky na poslední chvíli a mnohé divadelní domy se v návštěvnosti propadly. Poslední řady v hledišti jsou často prázdné, a to i tam, kde o diváky neměli nikdy nouzi. To je moje zkušenost za poslední rok.
Také je vidět, že se dramaturgie jednotlivých divadel nesnaží divákům podbízet, nechtějí hrát jenom lehkovážné komedie či populární tituly. Když se komedie inscenují, jsou to často žánrem spíš tragikomedie. Hry ze současnosti řeší mnohdy zásadní problémy, vážná témata, která nás trápí právě teď. Nelítostně nahlížejí do nitra lidí, odhalují pravdy hluboce ukryté. Postavy hledají svou identitu a konfrontují se se světem, ve kterém žijí. Děje se tak ale s humorem, nadsázkou, ironií, s nadhledem, jindy zase lehce…
Komedie podobného střihu se teď hrají v mnoha divadlech, a proto nebudou chybět ani na našem GRAND Festivalu smíchu. Takové jsou kupříkladu soutěžní komedie Večer na psích dostizích pražského Činoherního klubu i Pravda Divadla J. K. Tyla Plzeň. Oblíbené Dejvické divadlo se do soutěžního klání zapojí s výtvarně nesmírně zajímavou groteskou Každý má svou pravdu, v níž se pravda hledá opravdu ze všech stran, a je otázkou, kdo ji skutečně najde. Kouzelná flétna z pražského Divadla v Dlouhé zaujme výtvarným i hudebním konceptem a jemnou, ale přesnou hereckou nadsázkou. Dvě divadla přivezou komedie v té nejčistší podobě – Liberecké Divadlo F. X. Šaldy Hru, která se zvrtla a ostravská Komorní scéna Aréna, která se na našem festivalu představí teprve podruhé, českou klasiku Naši furianti. Domácí soubor bude soutěžit s autorskou fraškou z prostředí vysoké politiky Mimo záznam.
V nesoutěžním doprovodném programu festivalu se v představeních opět řeší především mezilidské vztahy, zejména ty manželské a milostné. Neuchopitelný vztah muže a ženy uvidíme ve zlínském stand-up happeningu Válka Roseových nebude!, který je zajímavý tím, že ho napsal a režíroval ředitel Městského divadla Zlín, který je ženatý s herečkou. A přesně o tom je i jejich nesmírně vtipná hra.
Olomoucké Divadlo Tramtarie, které bude na našem festivalu hostovat už poněkolikáté, je pověstné svými černými vztahovými komediemi – tentokrát do Pardubic zavítá s inscenací Horory z manželských ložnic.
Pražská 3D Company otevře problém „singles“ a neschopnosti najít si správného či jakéhokoliv partnera, i když se postavy sebevíc snaží – jsou prostě Nevyléčitelní. Zázračné cvičení Metropolitního divadla z Prahy se pokouší pomocí párové terapie oživit téměř vyhaslé manželství. Pražský soubor NaHraně je známý svými tematicky koncentrovanými hříčkami s minimalistickým designem. Jeho Řekni mi něco hezkýho je poetickou, vtipnou, dojemnou a hravou inscenací na vážné téma vystoupení z komfortní zóny pod hrozbou zákeřné nemoci.
Snad jenom titul Pingls aneb Hot Café Revue nepřináší žádný problém, pouze čistou radost z pohybu a hudby. V grotesce a interaktivní tančírně v jednom se představí sedm herců Pohybového divadla Lindo, hop! a osm členů Originálního Pražského Synkopického Orchestru. Diváci se určitě mohou těšit i na harmonikáře, písničkáře a básníka Václava Koubka, který publikum dokáže rozesmát i dojmout, ale především potěšit.
Festival letos nabízí i dost bohatý prolog a epilog. Komedie Neperte se, prosím vás! a Oscar pro Emily jsme uvedli už počátkem února, kdy se také v malé hale Enteria Areny uskutečnila tradiční Kuličkiáda smíchu. Prologová komedie Be My Baby i epilogový Muž mojí ženy jsou pokaždé hereckými koncerty dvou tří herců. Hrát hodinu až dvě na velkém jevišti ve dvou je opravdu mimořádně těžká disciplína! A co říct k Lordům z festivalového epilogu? Tři informace – jsou třeskutě vtipní, čeští herci hrají ve slovenštině a v inscenaci se vyskytuje neobyčejné množství vulgarismů. Přestože na to diváky stále upozorňujeme, mohli by být zaskočeni, o výbornou zábavu ale rozhodně nebude nouze.
Zajímavostí letošního ročníku je i fakt, že nejčastějším jménem v kolonce „režie“ ve festivalových propagačních materiálech je Petr Svojtka. Je podepsaný pod režií soutěžní inscenace Naši furianti a v prologu pod tituly Neperte se, prosím vás! i Be My Baby. V komediálním žánru se mu prostě daří. Zároveň je spoluautorem scénáře a režisérem závěrečného Galavečera smíchu, který bude po loňském úspěchu opět moderovat Petr Vydra, z našeho souboru mu tentokrát bude sekundovat Martina Sikorová.
Každý rok si kladu otázku, co se divákům bude líbit, co je pobaví, jestli na ně nenakládáme až příliš komplikované tituly. Ale na druhou stranu – všechny nabízené inscenace vznikly z potřeby obohatit komediální žánr. V dnešním divadelním světě už neobstojí lehkonohé frašky o hledání ztraceného slaměného klobouku. Mnozí diváci jsou otevření novým možnostem, vážnějším tématům a výzvám. Vyžadují komedie s přesahem, a je jen otázkou individuálního nastavení, kde a v čem ho cítí. Budu ráda, když i naše hlediště bude každý den plné dobře naladěných a vnímavých diváků. Pardubické publikum má u hostujících divadel velmi dobrou pověst – umí udělat atmosféru, která se hned tak nevidí. Ukažme tedy opět světu, že se umíme těšit z dobrého divadla. Slibuji, že důvodů zasmát se bude opravdu dostatek!
Také je vidět, že se dramaturgie jednotlivých divadel nesnaží divákům podbízet, nechtějí hrát jenom lehkovážné komedie či populární tituly. Když se komedie inscenují, jsou to často žánrem spíš tragikomedie. Hry ze současnosti řeší mnohdy zásadní problémy, vážná témata, která nás trápí právě teď. Nelítostně nahlížejí do nitra lidí, odhalují pravdy hluboce ukryté. Postavy hledají svou identitu a konfrontují se se světem, ve kterém žijí. Děje se tak ale s humorem, nadsázkou, ironií, s nadhledem, jindy zase lehce…
Komedie podobného střihu se teď hrají v mnoha divadlech, a proto nebudou chybět ani na našem GRAND Festivalu smíchu. Takové jsou kupříkladu soutěžní komedie Večer na psích dostizích pražského Činoherního klubu i Pravda Divadla J. K. Tyla Plzeň. Oblíbené Dejvické divadlo se do soutěžního klání zapojí s výtvarně nesmírně zajímavou groteskou Každý má svou pravdu, v níž se pravda hledá opravdu ze všech stran, a je otázkou, kdo ji skutečně najde. Kouzelná flétna z pražského Divadla v Dlouhé zaujme výtvarným i hudebním konceptem a jemnou, ale přesnou hereckou nadsázkou. Dvě divadla přivezou komedie v té nejčistší podobě – Liberecké Divadlo F. X. Šaldy Hru, která se zvrtla a ostravská Komorní scéna Aréna, která se na našem festivalu představí teprve podruhé, českou klasiku Naši furianti. Domácí soubor bude soutěžit s autorskou fraškou z prostředí vysoké politiky Mimo záznam.
V nesoutěžním doprovodném programu festivalu se v představeních opět řeší především mezilidské vztahy, zejména ty manželské a milostné. Neuchopitelný vztah muže a ženy uvidíme ve zlínském stand-up happeningu Válka Roseových nebude!, který je zajímavý tím, že ho napsal a režíroval ředitel Městského divadla Zlín, který je ženatý s herečkou. A přesně o tom je i jejich nesmírně vtipná hra.
Olomoucké Divadlo Tramtarie, které bude na našem festivalu hostovat už poněkolikáté, je pověstné svými černými vztahovými komediemi – tentokrát do Pardubic zavítá s inscenací Horory z manželských ložnic.
Pražská 3D Company otevře problém „singles“ a neschopnosti najít si správného či jakéhokoliv partnera, i když se postavy sebevíc snaží – jsou prostě Nevyléčitelní. Zázračné cvičení Metropolitního divadla z Prahy se pokouší pomocí párové terapie oživit téměř vyhaslé manželství. Pražský soubor NaHraně je známý svými tematicky koncentrovanými hříčkami s minimalistickým designem. Jeho Řekni mi něco hezkýho je poetickou, vtipnou, dojemnou a hravou inscenací na vážné téma vystoupení z komfortní zóny pod hrozbou zákeřné nemoci.
Snad jenom titul Pingls aneb Hot Café Revue nepřináší žádný problém, pouze čistou radost z pohybu a hudby. V grotesce a interaktivní tančírně v jednom se představí sedm herců Pohybového divadla Lindo, hop! a osm členů Originálního Pražského Synkopického Orchestru. Diváci se určitě mohou těšit i na harmonikáře, písničkáře a básníka Václava Koubka, který publikum dokáže rozesmát i dojmout, ale především potěšit.
Festival letos nabízí i dost bohatý prolog a epilog. Komedie Neperte se, prosím vás! a Oscar pro Emily jsme uvedli už počátkem února, kdy se také v malé hale Enteria Areny uskutečnila tradiční Kuličkiáda smíchu. Prologová komedie Be My Baby i epilogový Muž mojí ženy jsou pokaždé hereckými koncerty dvou tří herců. Hrát hodinu až dvě na velkém jevišti ve dvou je opravdu mimořádně těžká disciplína! A co říct k Lordům z festivalového epilogu? Tři informace – jsou třeskutě vtipní, čeští herci hrají ve slovenštině a v inscenaci se vyskytuje neobyčejné množství vulgarismů. Přestože na to diváky stále upozorňujeme, mohli by být zaskočeni, o výbornou zábavu ale rozhodně nebude nouze.
Zajímavostí letošního ročníku je i fakt, že nejčastějším jménem v kolonce „režie“ ve festivalových propagačních materiálech je Petr Svojtka. Je podepsaný pod režií soutěžní inscenace Naši furianti a v prologu pod tituly Neperte se, prosím vás! i Be My Baby. V komediálním žánru se mu prostě daří. Zároveň je spoluautorem scénáře a režisérem závěrečného Galavečera smíchu, který bude po loňském úspěchu opět moderovat Petr Vydra, z našeho souboru mu tentokrát bude sekundovat Martina Sikorová.
Každý rok si kladu otázku, co se divákům bude líbit, co je pobaví, jestli na ně nenakládáme až příliš komplikované tituly. Ale na druhou stranu – všechny nabízené inscenace vznikly z potřeby obohatit komediální žánr. V dnešním divadelním světě už neobstojí lehkonohé frašky o hledání ztraceného slaměného klobouku. Mnozí diváci jsou otevření novým možnostem, vážnějším tématům a výzvám. Vyžadují komedie s přesahem, a je jen otázkou individuálního nastavení, kde a v čem ho cítí. Budu ráda, když i naše hlediště bude každý den plné dobře naladěných a vnímavých diváků. Pardubické publikum má u hostujících divadel velmi dobrou pověst – umí udělat atmosféru, která se hned tak nevidí. Ukažme tedy opět světu, že se umíme těšit z dobrého divadla. Slibuji, že důvodů zasmát se bude opravdu dostatek!
Jana Uherová
