VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
Herec herci... Josef Pejchal zpovídá Petra Borovce
Na konci loňské sezóny předal Honza Musil štafetu PEPOVI PEJCHALOVI, který si k rozhovoru vybral svého kolegu PETRA BOROVCE. Co o sobě prozradil jeden ze služebně nejmladších členů souboru našeho divadla, rodák ze slovácké Strážnice, se dozvíte právě teď.
Pepa: Pocházíš z kraje a vůbec z prostředí, kde se ctí tradice a místní kultura (kroje, hudba, zvyky, jídlo, pití atd.). Považuješ se za patriota? Kdy jsi měl na sobě naposledy váš kroj a které zvyky a tradice ti tady chybí?
Petr: Určitě jsem hrdý na to, odkud pocházím. Ale zdravě jako každý člověk. Nemohu o sobě ale tvrdit, že jsem takový ten typický představitel Slovácka, to asi ne. K tomu se vztahuje i ta otázka ohledně kroje. To si totiž vůbec nepamatuji. Musel jsem být opravdu hodně (!) mladý. No a k těm tradicím. Když jsem nastupoval na školu – DAMU, tak mi samozřejmě chybělo více lidí s podobnou náturou, ale je fakt, že jakmile je ve Strážnici nějaká větší kulturní akce, tak na ní málokdy chybím.
Pepa: Vím, že rád sportuješ a sportovní dění i nadále sleduješ. Které sporty jsi už stihl vyzkoušet a na které se teprve těšíš? Jak vidíš své sportování v Pardubicích (hokej, kolo, dostihy atd.)?
Petr: Sportů jsem vyzkoušel moc, za což jsem rád. Ale tohle téma mě pořád trošičku bolí, protože stále nejsem schopný jít si zahrát fotbal, hokej nebo třeba tenis. Reálně zvládnu ping pong a na Playstationu skoro všechno. (smích) Koleno mě pořád nechce pustit (po úraze před pár lety – pozn. red.). Každopádně si do Pardubic beru kolo a přes prázdniny, které budu trávit jak na Moravě, tak i zde, budu jezdit jako o život. No a od nové sezóny začnu chodit na mou srdeční záležitost, hokej. A ano, budu fandit Pardubicím s jedinou výjimkou. Tou jsou momentální mistři! (smích)
Pepa: Vsadil sis někdy? Třeba i na sebe? Nějaká zajímavá sázka? Nemusí to být nutně sportovní výkon!
Petr: Vsadil jsem si, je to dávno. Vyhrál jsem, ale nějak jsem tomu nepřišel na chuť. Jinak jedna speciální sázka byla, respektive je, a pokud ji náhodou prohraji, což se zatím jeví jako nesmysl, tak se v onen okamžik lidé na Václavském náměstí pobaví. Nemůžu říct, o co se jedná. Respektive ani nechci. (smích)
Pepa: Dobrý film. Jaké filmy (žánry, období, prostředí atd.) ne/máš rád a proč? Zajímalo by mě pár tvých dobrých tipů na hezký filmový večer, popřípadě jak by vypadal tvůj „filmový festival“, kdybys měl samozřejmě čas a možnosti. Jaké jsou tvé ne/oblíbené scény, herci a režiséři?
Petr: To je těžká otázka. Dobrých filmů je… V poslední době mě velice potěšil Grandhotel Budapešť. Co se týká mých srdcovek, tak těmi jsou Klub rváčů, Nelítostný souboj a Big Lebowski. Ten znám i nazpaměť. (smích) Nemám moc v oblibě horory, které se odehrávají na typickém americkém venkově. Mám velice rád staré westerny. Tenkrát na západě, Pro hrst dolarů, Hodný, zlý a ošklivý. Z nových se mi moc líbilo Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem. Líbí se mi staré československé komedie. Čtyři vraždy…, Pane, vy jste vdova!, Světáci. Můj filmový festival by se skládal z filmografií pánů Finchera, Jarmusche, bratří Coenů, Scorseseho. Oblíbená scéna je určitě každá v Lebowském, miluju v Čelistech, když si nakonec žralok nakloní loď s jednohubkou. Obvyklí podezřelí, finální scéna… Rád se dívám na starší borce, jako je De Niro, Al Pacino, Nicholson. Z těch mladších mě teď nejvíc baví Michael Fassbender. Režiséry jsem zodpověděl, no a ti „méně“ oblíbení? Opravdu, ale opravdu nemám rád Titanic a Pearl Harbour. (smích) Omlouvám se všem, které jsem tím zklamal, ale bohužel. Přitom to dělali skvělí režiséři, co už! (smích)
Anna Hlaváčková
Pepa: Pocházíš z kraje a vůbec z prostředí, kde se ctí tradice a místní kultura (kroje, hudba, zvyky, jídlo, pití atd.). Považuješ se za patriota? Kdy jsi měl na sobě naposledy váš kroj a které zvyky a tradice ti tady chybí?
Petr: Určitě jsem hrdý na to, odkud pocházím. Ale zdravě jako každý člověk. Nemohu o sobě ale tvrdit, že jsem takový ten typický představitel Slovácka, to asi ne. K tomu se vztahuje i ta otázka ohledně kroje. To si totiž vůbec nepamatuji. Musel jsem být opravdu hodně (!) mladý. No a k těm tradicím. Když jsem nastupoval na školu – DAMU, tak mi samozřejmě chybělo více lidí s podobnou náturou, ale je fakt, že jakmile je ve Strážnici nějaká větší kulturní akce, tak na ní málokdy chybím.
Pepa: Vím, že rád sportuješ a sportovní dění i nadále sleduješ. Které sporty jsi už stihl vyzkoušet a na které se teprve těšíš? Jak vidíš své sportování v Pardubicích (hokej, kolo, dostihy atd.)?
Petr: Sportů jsem vyzkoušel moc, za což jsem rád. Ale tohle téma mě pořád trošičku bolí, protože stále nejsem schopný jít si zahrát fotbal, hokej nebo třeba tenis. Reálně zvládnu ping pong a na Playstationu skoro všechno. (smích) Koleno mě pořád nechce pustit (po úraze před pár lety – pozn. red.). Každopádně si do Pardubic beru kolo a přes prázdniny, které budu trávit jak na Moravě, tak i zde, budu jezdit jako o život. No a od nové sezóny začnu chodit na mou srdeční záležitost, hokej. A ano, budu fandit Pardubicím s jedinou výjimkou. Tou jsou momentální mistři! (smích)
Pepa: Vsadil sis někdy? Třeba i na sebe? Nějaká zajímavá sázka? Nemusí to být nutně sportovní výkon!
Petr: Vsadil jsem si, je to dávno. Vyhrál jsem, ale nějak jsem tomu nepřišel na chuť. Jinak jedna speciální sázka byla, respektive je, a pokud ji náhodou prohraji, což se zatím jeví jako nesmysl, tak se v onen okamžik lidé na Václavském náměstí pobaví. Nemůžu říct, o co se jedná. Respektive ani nechci. (smích)
Pepa: Dobrý film. Jaké filmy (žánry, období, prostředí atd.) ne/máš rád a proč? Zajímalo by mě pár tvých dobrých tipů na hezký filmový večer, popřípadě jak by vypadal tvůj „filmový festival“, kdybys měl samozřejmě čas a možnosti. Jaké jsou tvé ne/oblíbené scény, herci a režiséři?
Petr: To je těžká otázka. Dobrých filmů je… V poslední době mě velice potěšil Grandhotel Budapešť. Co se týká mých srdcovek, tak těmi jsou Klub rváčů, Nelítostný souboj a Big Lebowski. Ten znám i nazpaměť. (smích) Nemám moc v oblibě horory, které se odehrávají na typickém americkém venkově. Mám velice rád staré westerny. Tenkrát na západě, Pro hrst dolarů, Hodný, zlý a ošklivý. Z nových se mi moc líbilo Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem. Líbí se mi staré československé komedie. Čtyři vraždy…, Pane, vy jste vdova!, Světáci. Můj filmový festival by se skládal z filmografií pánů Finchera, Jarmusche, bratří Coenů, Scorseseho. Oblíbená scéna je určitě každá v Lebowském, miluju v Čelistech, když si nakonec žralok nakloní loď s jednohubkou. Obvyklí podezřelí, finální scéna… Rád se dívám na starší borce, jako je De Niro, Al Pacino, Nicholson. Z těch mladších mě teď nejvíc baví Michael Fassbender. Režiséry jsem zodpověděl, no a ti „méně“ oblíbení? Opravdu, ale opravdu nemám rád Titanic a Pearl Harbour. (smích) Omlouvám se všem, které jsem tím zklamal, ale bohužel. Přitom to dělali skvělí režiséři, co už! (smích)
