VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
Festivalový podzim jako předzvěst GRAND Festivalu smíchu
Zatímco se pomalu připravuji na svůj „podzim života“, zpříjemňuji si poslední podzimy tím, že jezdím za divadlem kvůli GRAND festivalu smíchu. A podzim je také období, kdy jezdím na jiné festivaly.
V září se v Plzni koná zásadní přehlídka toho nejlepšího, co se v poslední sezóně událo na českých (i některých evropských) jevištích – Mezinárodní festival Divadlo. Do Plzně se letos už počtyřiadvacáté sjeli recenzenti, divadelní teoretici, dramaturgové, režiséři a ostatní divadelní nadšenci z celé republiky, aby během čtyř dnů viděli to, co se během roku nedá stihnout. Třeba ambiciózní představení Homo Faber Činoherního studia Ústí nad Labem v režii Davida Šiktance, který se v nejbližších dnech chystá na zahájení zkoušení Opor společnosti s naším souborem, nebo Špinarovu Maryšu činohry Národního divadla Praha či skvělou dynamickou inscenaci Dynastie (Lehman brothers) brněnské Husy na provázku v režii Michala Dočekala. Festival v Plzni je zkrátka jedničkou! Kdyby se ale představení nehrála tak zběsile rychle po sobě, dalo by se podniknout i něco dalšího, ne „jenom“ návštěva divadla. Když už nic jiného, tak aspoň se v klidu najíst…
O čtrnáct dní později začíná na Slovensku festival Divadelná Nitra, který jsem kdysi ráda navštěvovala, ale nyní si tam nějak nemůžu najít cestu, což je dáno asi i tím, že se festival v posledním desetiletí hodně proměnil a nabízí spíš okrajové žánry a velmi alternativní divadlo.
No a pak je tu festival Palm Off Fest v Divadle pod Palmovkou nebo …příští vlna / next wave… Zkrátka v září a říjnu si fanoušci divadla mohou vybrat hned z několika přehlídek, každý si najde, co mu nejvíc vyhovuje.
Začátek podzimu je tedy vyvrcholením mého výběru soutěžních představení GRAND Festivalu smíchu. Už v dubnu jsem začala jezdit po republice a vybírala nejlepší komedie, co jsem nestihla vidět, nechala jsem si na září. Teď však nastoupila nová vlna premiér téměř ve všech regionálních divadlech, protože komedie na začátku sezóny je oblíbeným obchodním „trikem“. Takže není neobvyklé, když během jednoho týdne projedu křížem krážem celou republiku. Ne, nezajídá se mi to, jestli se ptáte. Možná mě obtěžuje jen cesta samotná, hodiny v autě, kolony přes Prahu, podzimní frézování silnic, nezpůsobilí účastníci silničního provozu…, ale divadlo mě pořád baví.
Jednou z prvních komedií, o které jsem věděla, že patří na náš festival, byla veselohra Klášterní ulice aneb To je vražda, hopsala! Klicperova divadla Hradec Králové, které je už skoro stálým hostem naší přehlídky, a podle všeho tento titul bude i posledním z hradecké série komedií Davida Drábka, jenž má nezaměnitelný režijní rukopis. Momentálně tento režisér zkouší magickou detektivku ve stu odstínů černé – Kanibalky: Soumrak samců v Městských divadlech pražských, kam s novou sezónou nastoupil. Mohlo by být zajímavé, kdyby se v jednom festivalovém týdnu sešly dvě komedie téhož autora ze dvou různých divadel. Uvidíme, zatím čekám na premiéru Kanibalek…
Činoherní studio Ústí nad Labem hrálo u nás na festivalu zatím jenom jednou, a to hravé a bláznivé Zkrocení zlé ženy. Pokud všechno dobře dopadne, tak v lednu uvidíme inscenaci Děkujeme, že zde kouříte v režii Jiřího Antonína Trnky. Také už snad mohu slíbit Moliѐrova Lakomce v režii Stanislava Moši s Bolkem Polívkou v hlavní roli, kterého nazkoušeli v Městském divadle Brno. Naše divadlo se v soutěži představí inscenací Z postele do postele, která je už vyhranou komedií (pozor, ne vyhranou v soutěži, ale myšleno herecky sehranou) a navíc skvěle funguje na diváky.
Ještě mě ale čeká polská komedie Testosteron Městského divadla Zlín, již režíroval Patrik Lančarič, dále uvidím kabaret Sialská trojčata v Divadle F. X. Šaldy Liberec v režii Radovana Lipuse a crazy komedii Klíčovou dírkou, kterou připravuje Šimon Dominik. V Plzni navštívím poslední opus autora a režiséra Antonína Procházky, situační komedii Zácpa a v Západočeském divadle v Chebu Sex na vlnách v režii Zdeňka Bartoše i Miluji tě, ale…, které nazkoušel Jiří Bábek. A nedávná návštěva Divadla A. Dvořáka Příbram mě opět přesvědčila o tom, že bláznivá situační komedie Habaďůra může skvěle fungovat, když se dobře udělá, tentokrát ji inscenoval Milan Schejbal.
I nesoutěžní část festivalu vypadá nesmírně zajímavě a lákavě. Přestože se teprve všechno ladí, ověřují se termíny a vyjednává se o cenách představení, program už nabírá konkrétní podobu. Zatím ale prozradím jenom to, že já osobně se budu těšit na Zkurvené havlisty Luboše Baláka Divadla Komediograf, Společenstvo vlastníků Divadla VOSTO5, Pusťte Donnu k maturitě! Divadla pod Palmovkou, a pokud to dopadne, tak i na Úvod do práce s počítačem – Rekvalifikační kurz ÚMČ Praha 9 s Petrem Vaňkem. Že to ani nevypadá jako divadelní tituly? Nebojte se, je to divadlo a je to velká legrace!
Poslední věc, kterou mohu slíbit, je účast herce a režiséra Miroslava Hanuše na závěrečném Galavečeru smíchu opět v roli moderátora.
Už teď se ale těším na diváky, na všechna hostující divadla, na patrony představení, na porotce i na případnou kritiku. A hlavně si představuju plné hlediště natěšených lidí, kteří v očekávání dobré zábavy přišli do divadla. To je pocit, který opravdu vyváží všechny strasti s dlouhými přípravami festivalu.
V září se v Plzni koná zásadní přehlídka toho nejlepšího, co se v poslední sezóně událo na českých (i některých evropských) jevištích – Mezinárodní festival Divadlo. Do Plzně se letos už počtyřiadvacáté sjeli recenzenti, divadelní teoretici, dramaturgové, režiséři a ostatní divadelní nadšenci z celé republiky, aby během čtyř dnů viděli to, co se během roku nedá stihnout. Třeba ambiciózní představení Homo Faber Činoherního studia Ústí nad Labem v režii Davida Šiktance, který se v nejbližších dnech chystá na zahájení zkoušení Opor společnosti s naším souborem, nebo Špinarovu Maryšu činohry Národního divadla Praha či skvělou dynamickou inscenaci Dynastie (Lehman brothers) brněnské Husy na provázku v režii Michala Dočekala. Festival v Plzni je zkrátka jedničkou! Kdyby se ale představení nehrála tak zběsile rychle po sobě, dalo by se podniknout i něco dalšího, ne „jenom“ návštěva divadla. Když už nic jiného, tak aspoň se v klidu najíst…
O čtrnáct dní později začíná na Slovensku festival Divadelná Nitra, který jsem kdysi ráda navštěvovala, ale nyní si tam nějak nemůžu najít cestu, což je dáno asi i tím, že se festival v posledním desetiletí hodně proměnil a nabízí spíš okrajové žánry a velmi alternativní divadlo.
No a pak je tu festival Palm Off Fest v Divadle pod Palmovkou nebo …příští vlna / next wave… Zkrátka v září a říjnu si fanoušci divadla mohou vybrat hned z několika přehlídek, každý si najde, co mu nejvíc vyhovuje.
Začátek podzimu je tedy vyvrcholením mého výběru soutěžních představení GRAND Festivalu smíchu. Už v dubnu jsem začala jezdit po republice a vybírala nejlepší komedie, co jsem nestihla vidět, nechala jsem si na září. Teď však nastoupila nová vlna premiér téměř ve všech regionálních divadlech, protože komedie na začátku sezóny je oblíbeným obchodním „trikem“. Takže není neobvyklé, když během jednoho týdne projedu křížem krážem celou republiku. Ne, nezajídá se mi to, jestli se ptáte. Možná mě obtěžuje jen cesta samotná, hodiny v autě, kolony přes Prahu, podzimní frézování silnic, nezpůsobilí účastníci silničního provozu…, ale divadlo mě pořád baví.
Jednou z prvních komedií, o které jsem věděla, že patří na náš festival, byla veselohra Klášterní ulice aneb To je vražda, hopsala! Klicperova divadla Hradec Králové, které je už skoro stálým hostem naší přehlídky, a podle všeho tento titul bude i posledním z hradecké série komedií Davida Drábka, jenž má nezaměnitelný režijní rukopis. Momentálně tento režisér zkouší magickou detektivku ve stu odstínů černé – Kanibalky: Soumrak samců v Městských divadlech pražských, kam s novou sezónou nastoupil. Mohlo by být zajímavé, kdyby se v jednom festivalovém týdnu sešly dvě komedie téhož autora ze dvou různých divadel. Uvidíme, zatím čekám na premiéru Kanibalek…
Činoherní studio Ústí nad Labem hrálo u nás na festivalu zatím jenom jednou, a to hravé a bláznivé Zkrocení zlé ženy. Pokud všechno dobře dopadne, tak v lednu uvidíme inscenaci Děkujeme, že zde kouříte v režii Jiřího Antonína Trnky. Také už snad mohu slíbit Moliѐrova Lakomce v režii Stanislava Moši s Bolkem Polívkou v hlavní roli, kterého nazkoušeli v Městském divadle Brno. Naše divadlo se v soutěži představí inscenací Z postele do postele, která je už vyhranou komedií (pozor, ne vyhranou v soutěži, ale myšleno herecky sehranou) a navíc skvěle funguje na diváky.
Ještě mě ale čeká polská komedie Testosteron Městského divadla Zlín, již režíroval Patrik Lančarič, dále uvidím kabaret Sialská trojčata v Divadle F. X. Šaldy Liberec v režii Radovana Lipuse a crazy komedii Klíčovou dírkou, kterou připravuje Šimon Dominik. V Plzni navštívím poslední opus autora a režiséra Antonína Procházky, situační komedii Zácpa a v Západočeském divadle v Chebu Sex na vlnách v režii Zdeňka Bartoše i Miluji tě, ale…, které nazkoušel Jiří Bábek. A nedávná návštěva Divadla A. Dvořáka Příbram mě opět přesvědčila o tom, že bláznivá situační komedie Habaďůra může skvěle fungovat, když se dobře udělá, tentokrát ji inscenoval Milan Schejbal.
I nesoutěžní část festivalu vypadá nesmírně zajímavě a lákavě. Přestože se teprve všechno ladí, ověřují se termíny a vyjednává se o cenách představení, program už nabírá konkrétní podobu. Zatím ale prozradím jenom to, že já osobně se budu těšit na Zkurvené havlisty Luboše Baláka Divadla Komediograf, Společenstvo vlastníků Divadla VOSTO5, Pusťte Donnu k maturitě! Divadla pod Palmovkou, a pokud to dopadne, tak i na Úvod do práce s počítačem – Rekvalifikační kurz ÚMČ Praha 9 s Petrem Vaňkem. Že to ani nevypadá jako divadelní tituly? Nebojte se, je to divadlo a je to velká legrace!
Poslední věc, kterou mohu slíbit, je účast herce a režiséra Miroslava Hanuše na závěrečném Galavečeru smíchu opět v roli moderátora.
Už teď se ale těším na diváky, na všechna hostující divadla, na patrony představení, na porotce i na případnou kritiku. A hlavně si představuju plné hlediště natěšených lidí, kteří v očekávání dobré zábavy přišli do divadla. To je pocit, který opravdu vyváží všechny strasti s dlouhými přípravami festivalu.
UPOZORŇUJEME NA ZAHÁJENÍ PRODEJE FESTIVALOVÝCH VSTUPENEK. V pondělí 5. listopadu obchodní oddělení odstartuje prodej cenově zvýhodněných permanentek na soutěžní program. Ve středu 14. listopadu pak budou uvolněny do prodeje vstupenky na jednotlivé tituly.
Jana Uherová, dramaturgyně GFS
