VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
„Dnes naposledy“ pro Kavkazský křídový kruh
KAVKAZSKÝ KŘÍDOVÝ KRUH výjimečného německého dramatika Bertolta Brechta letos končí, ve středu 25. listopadu ho čeká derniéra. Režisér Petr Novotný hru upravil, zbavil dobových nánosů a divákům připravil vysloveně aktuální pohled na válečné události na Blízkém východě, na jejich brutalitu i na ostrůvky naděje, lásky a spravedlnosti, to vše s mrazivě humorným nadhledem. Inscenace nabídla velké příležitosti dvěma mladým hercům, čerstvým absolventům Pražské konzervatoře, a nutno podotknout, že Veronika Macková i Josef Láska se jich chopili s velkou vervou a pracovali nesmírně zodpovědně. Pepa často dává k dobru, že Simon Chachava byla jeho nejoblíbenější role, protože byla první. „Ale to představení jsem měl rád i kvůli jeho úžasnému příběhu,“ dodává.
Veronika říká, že se jí bude po Kavkazském křídovém kruhu moc stýskat, hlavně po vztahu s dítětem, nejen situačně, ale i po obou chlapcích – dětskou roli malého Micheila ztvárnili Jan Milata a Antonín Němec, kteří v ní během zkoušení našli velkou kamarádku. Toníka Němce (syna herce Milana Němce a tanečnice Moniky Němcové, která často v našem divadle hostuje – pozn. red.) jsem se při jednom z posledních představení zeptala, jestli mu bude tato role chybět. Nutno podotknout, že v této inscenaci stál na jevišti poprvé. „Bude mi smutno a nikdy na to nezapomenu, ale jsem i šťastnej…“ „A proč jsi šťastnej?“ zeptala jsem se. „No, protože doufám, že mě zase do něčeho obsadíte. Když se na mě byl podívat starší bratr Vašek, tak jsem byl velmi nervózní a asi jsem se tvářil smutně, protože můj výkon ocenil a řekl, že to prý vypadalo, že opravdu brečím. A věřil mi to. Takže jsem byl nakonec nadšenej.“
A co znamenal „Kavkazák“ pro herce Ladislava Špinera, který ztvárnil postavu Azdaka? „Pro mne to byla velká výzva a postupem času jsem se do Azdaka velmi zamiloval, takže se mi po inscenaci bude stýskat. Práce byla výjimečná, ta postava taky, ještě jsem se s něčím takovým na jevišti nepotkal a doufám, že si ještě někdy zahraju roli, ve které se snoubí humor a vážnost.“
Jak je vidět, práce na této složité hře naplnila hned několik herců a cosi zcela zásadního pro ně znamenala. Doufám, že i pro diváky, alespoň jejich části, přinesla zajímavou a poučnou či vtipnou podívanou. Příběh, který se opírá o starou legendu o síle lásky k dítěti, si návštěvníci divadla jistě vybaví i po letech.
Veronika říká, že se jí bude po Kavkazském křídovém kruhu moc stýskat, hlavně po vztahu s dítětem, nejen situačně, ale i po obou chlapcích – dětskou roli malého Micheila ztvárnili Jan Milata a Antonín Němec, kteří v ní během zkoušení našli velkou kamarádku. Toníka Němce (syna herce Milana Němce a tanečnice Moniky Němcové, která často v našem divadle hostuje – pozn. red.) jsem se při jednom z posledních představení zeptala, jestli mu bude tato role chybět. Nutno podotknout, že v této inscenaci stál na jevišti poprvé. „Bude mi smutno a nikdy na to nezapomenu, ale jsem i šťastnej…“ „A proč jsi šťastnej?“ zeptala jsem se. „No, protože doufám, že mě zase do něčeho obsadíte. Když se na mě byl podívat starší bratr Vašek, tak jsem byl velmi nervózní a asi jsem se tvářil smutně, protože můj výkon ocenil a řekl, že to prý vypadalo, že opravdu brečím. A věřil mi to. Takže jsem byl nakonec nadšenej.“
A co znamenal „Kavkazák“ pro herce Ladislava Špinera, který ztvárnil postavu Azdaka? „Pro mne to byla velká výzva a postupem času jsem se do Azdaka velmi zamiloval, takže se mi po inscenaci bude stýskat. Práce byla výjimečná, ta postava taky, ještě jsem se s něčím takovým na jevišti nepotkal a doufám, že si ještě někdy zahraju roli, ve které se snoubí humor a vážnost.“
Jak je vidět, práce na této složité hře naplnila hned několik herců a cosi zcela zásadního pro ně znamenala. Doufám, že i pro diváky, alespoň jejich části, přinesla zajímavou a poučnou či vtipnou podívanou. Příběh, který se opírá o starou legendu o síle lásky k dítěti, si návštěvníci divadla jistě vybaví i po letech.
Jana Uherová
