VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
Divadelní prázdniny trochu jinak
Zasloužené letní volno si většina zaměstnanců divadla užívala na chatách a chalupách, u moře (někteří dokonce až za oceánem) či v horách, v evropských i mimoevropských metropolích nebo naopak v klidu v přírodě, na kolech i na lodích… zkrátka načerpávali jsme tolik potřebnou energii do nové sezóny mimo divadlo. Někteří z nás však divadlo neopustili ani o prázdninách. V dekoračních dílnách se například dokončovala mimořádně náročná výroba scény do muzikálu Fantom opery, o které by hodiny mohl vyprávět hlavní koordinátor prací, ekonomický náměstek divadla Bohumil Kos.
Během léta však neosiřela ani historická budova Městského divadla. Čím vším pardubický stánek bohyně Thálie prošel, prozradí domovník Petr Král, který se o něj o prázdninách pečlivě staral: „Divadelní prázdniny poskytují prostor pro provedení prací, které vyžaduje stav technických zařízení, stav opotřebení či zašpinění. Údržba a úklid – probíhají po celý rok, ale během sezóny nelze na týden zavřít divadlo, aby byly sejmuty a naneseny polymerové emulze na podlahové krytiny, během sezóny nelze neprovozovat tři týdny vzduchotechniku (tak dlouho trvá repasování jejích frekvenčních měničů), nelze otloukat sanační omítky a nanášet novou atd. Těch prací je více a v míře možné se opakují každé prázdniny. Letošní prázdniny alespoň výčtem proběhly následující práce: údržbová oprava průčelního schodiště, zafixování 10 stupňů, čištění, obnovení osvětlení průčelního schodiště, částečná výměna sanačních omítek a údržbové malování v hledišti, čištění koberců a čalounění, čištění a praní závěsů a záclon, oprava vzduchotechniky, repasování frekvenčních měničů, oprava topení v hledišti, výroba a osazení dekoračních skel vandaly rozbitých, výměna vrat nákladního výtahu a instalace tepelné clony v místě vrat, revize a opravy zabezpečovacího a požárního systému, čištění bez horolezecké techniky nedostupných částí střech, snímání starých a nanesení nových polymerových emulzí na podlahy v hledišti. K tomu velký úklid. Stojí to nemalé prostředky, ale jsou to práce přeci jen a pouze údržbové. Degradace materiálů (vlhké omítky, stárnoucí koberce, závěsy, podlahové krytiny) postupují, jen doufejme, že moudrost předků, kteří budovu Městského divadla postavili, převzali i dnešní správci tohoto majetku a odkládají již dnes peníze do měšce, který se jmenuje Rekonstrukce! Až přijde ten čas, tak snad bude kam sáhnout.“
Všem našim kolegům, kteří letošní prázdniny věnovali divadlu, patří velký dík!
Během léta však neosiřela ani historická budova Městského divadla. Čím vším pardubický stánek bohyně Thálie prošel, prozradí domovník Petr Král, který se o něj o prázdninách pečlivě staral: „Divadelní prázdniny poskytují prostor pro provedení prací, které vyžaduje stav technických zařízení, stav opotřebení či zašpinění. Údržba a úklid – probíhají po celý rok, ale během sezóny nelze na týden zavřít divadlo, aby byly sejmuty a naneseny polymerové emulze na podlahové krytiny, během sezóny nelze neprovozovat tři týdny vzduchotechniku (tak dlouho trvá repasování jejích frekvenčních měničů), nelze otloukat sanační omítky a nanášet novou atd. Těch prací je více a v míře možné se opakují každé prázdniny. Letošní prázdniny alespoň výčtem proběhly následující práce: údržbová oprava průčelního schodiště, zafixování 10 stupňů, čištění, obnovení osvětlení průčelního schodiště, částečná výměna sanačních omítek a údržbové malování v hledišti, čištění koberců a čalounění, čištění a praní závěsů a záclon, oprava vzduchotechniky, repasování frekvenčních měničů, oprava topení v hledišti, výroba a osazení dekoračních skel vandaly rozbitých, výměna vrat nákladního výtahu a instalace tepelné clony v místě vrat, revize a opravy zabezpečovacího a požárního systému, čištění bez horolezecké techniky nedostupných částí střech, snímání starých a nanesení nových polymerových emulzí na podlahy v hledišti. K tomu velký úklid. Stojí to nemalé prostředky, ale jsou to práce přeci jen a pouze údržbové. Degradace materiálů (vlhké omítky, stárnoucí koberce, závěsy, podlahové krytiny) postupují, jen doufejme, že moudrost předků, kteří budovu Městského divadla postavili, převzali i dnešní správci tohoto majetku a odkládají již dnes peníze do měšce, který se jmenuje Rekonstrukce! Až přijde ten čas, tak snad bude kam sáhnout.“
Všem našim kolegům, kteří letošní prázdniny věnovali divadlu, patří velký dík!
Radek Smetana
