VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
Divadelní odchody
Divadlo je živý organismus, který se neustále vyvíjí. Nemění se jen hry na repertoáru, obměňují se i lidé v uměleckém souboru i v zákulisí, což je ale přirozený jev, díky němuž divadlo nikdy neustrne. Na konci října jsme se rozloučili se dvěma kolegy a kamarády, na které budeme určitě dlouho vzpomínat. Je to neuvěřitelné, ale po více než čtyřiceti letech u divadla odešel do důchodu vlásenkář SLÁVEK VAGENKNECHT, a herecký soubor po pěti sezónách opustila PETRA TENOROVÁ, která přestoupila do angažmá do Městského divadla Kladno.
S oběma se však ještě nějakou dobu budeme v divadle potkávat, Slávek si ponechá inscenace, které česal a líčil, a Petra dohraje část svých rolí (např. Eržiku v Baladě pro banditu či Helenu v Mrzáku inishmaanském), v některých však bude přeobsazena mladými herečkami, které zaplní její chybějící místo v dámské části hereckého ansámblu.
Slávku, jak se ti po tolika letech odchází?
Těžko, ale vše jednou končí.
Nebude ti divadlo chybět?
Určitě bude, ale já s divadlem úplně neskončil. Stále budu dodělávat některá představení, třeba Zpívání v dešti nebo Cabaret.
Na co budeš nejraději vzpomínat?
Po čtyřiceti letech v tomto divadle? Na co nejraději nelze říct, ale bude toho hodně! Jsem rád, že jsem tu mohl pracovat až do důchodu. Bylo to fajn!
Jaké máš teď plány do života? Na důchodce rozhodně nevypadáš…
Čeká mě klasický důchodový program – lenošení, zahrada, vnoučata…
Petro, co tě přimělo ke změně angažmá?
V Pardubicích jsem byla pět let. Říká se, že v prvním angažmá se nemá zůstávat déle jak šest let. Cítila jsem, že už potřebuji změnu… Poznat nový styl práce, nové lidi, nové režiséry, dostávat nové podněty, získat nové zkušenosti. Láká mě modernější pojetí inscenací, stylizované divadlo… A proto, když mi přišla nabídka z Kladna, ráda jsem ji přijala.
Co na Kladně připravuješ? Na co bys nás pozvala?
Momentálně zkoušíme Jentl (premiéra bude 19. prosince – pozn. red.), což je zjednodušeně řečeno příběh židovské dívky, která chce strašně moc studovat, a tak se převleče za chlapce, protože ženám je studium zapovězeno… Je to taková sonda do duše mladého člověka, který je zmatený a hledá se. Neví, jestli je víc muž nebo žena, a potýká se s mnohdy nesmyslnými pravidly rigorózní společnosti.
A jiné plány do budoucna?
Měla bych točit nějaké projekty, tak uvidíme…
Budeš na Pardubice ráda vzpomínat?
Samozřejmě! Pardubice byly mé první angažmá. A první angažmá je první angažmá! Zažila jsem tu spoustu věcí, prošla mnoha fázemi a mám to tu ráda!
Oběma vám přeji hodně štěstí!
S oběma se však ještě nějakou dobu budeme v divadle potkávat, Slávek si ponechá inscenace, které česal a líčil, a Petra dohraje část svých rolí (např. Eržiku v Baladě pro banditu či Helenu v Mrzáku inishmaanském), v některých však bude přeobsazena mladými herečkami, které zaplní její chybějící místo v dámské části hereckého ansámblu.
Slávku, jak se ti po tolika letech odchází?
Těžko, ale vše jednou končí.
Nebude ti divadlo chybět?
Určitě bude, ale já s divadlem úplně neskončil. Stále budu dodělávat některá představení, třeba Zpívání v dešti nebo Cabaret.
Na co budeš nejraději vzpomínat?
Po čtyřiceti letech v tomto divadle? Na co nejraději nelze říct, ale bude toho hodně! Jsem rád, že jsem tu mohl pracovat až do důchodu. Bylo to fajn!
Jaké máš teď plány do života? Na důchodce rozhodně nevypadáš…
Čeká mě klasický důchodový program – lenošení, zahrada, vnoučata…
Petro, co tě přimělo ke změně angažmá?
V Pardubicích jsem byla pět let. Říká se, že v prvním angažmá se nemá zůstávat déle jak šest let. Cítila jsem, že už potřebuji změnu… Poznat nový styl práce, nové lidi, nové režiséry, dostávat nové podněty, získat nové zkušenosti. Láká mě modernější pojetí inscenací, stylizované divadlo… A proto, když mi přišla nabídka z Kladna, ráda jsem ji přijala.
Co na Kladně připravuješ? Na co bys nás pozvala?
Momentálně zkoušíme Jentl (premiéra bude 19. prosince – pozn. red.), což je zjednodušeně řečeno příběh židovské dívky, která chce strašně moc studovat, a tak se převleče za chlapce, protože ženám je studium zapovězeno… Je to taková sonda do duše mladého člověka, který je zmatený a hledá se. Neví, jestli je víc muž nebo žena, a potýká se s mnohdy nesmyslnými pravidly rigorózní společnosti.
A jiné plány do budoucna?
Měla bych točit nějaké projekty, tak uvidíme…
Budeš na Pardubice ráda vzpomínat?
Samozřejmě! Pardubice byly mé první angažmá. A první angažmá je první angažmá! Zažila jsem tu spoustu věcí, prošla mnoha fázemi a mám to tu ráda!
Oběma vám přeji hodně štěstí!
Radek Smetana
