VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
Derniéra Tančírny
Ve čtvrtek 25. června se na velkém jevišti Městského divadla uskuteční derniéra tanečně-herecké inscenace Tančírna, s níž jsme se plánovali rozloučit už 12. března, což nám ale znemožnila koronavirová pandemie. Tančírnu před dvěma lety na naše jeviště přinesl režisér Petr Novotný, jenž pod pseudonymem Petr Abraham napsal i scénář hry. Jeho koncepce vychází ze slavného filmu režiséra Ettore Scoly Le Bal natočeného podle pantomimy divadla Théâtre du Campagnol. Text pardubické verze Tančírny s podtitulem Masopustní obrazy z dějin národa českého vznikl při příležitosti oslav 100. výročí založení Československé republiky, jejíž bohatou historii přibližují herci téměř beze slov, pouze prostřednictvím pohybu, gest a tance.
„Inscenace, odehrávající se v tančírně československých prezidentů, ve Španělském sále Pražského hradu, začíná, když končí první světová válka a vzniká Československo. Euforii a radost ze života postupně vystřídá strach z nastupujícího fašismu, ničivá válka a kolaborace, revoluce a diktatura. Další situace připomínají kolektivizaci a častušky, uvolněná šedesátá léta a éru hippies, normalizaci, Sametovou revoluci i aktuální dění. Každá doba má své hrdiny i slabochy, své tragédie i dobré konce. A při tom všem se tančí valčík, swing, chatanuga, rokenrol, tango, čača, disko a techno na nejslavnější dobové hity,“ uvádí dramaturgyně Jana Uherová.
V inscenaci účinkuje téměř celý herecký soubor VČD a několik externistů, které choreograficky vedla uznávaná tanečnice, pedagožka a choreografka Petra Parvoničová, jež s pardubickým divadlem již spolupracovala na realizaci muzikálu Cabaret.
„Inscenace, odehrávající se v tančírně československých prezidentů, ve Španělském sále Pražského hradu, začíná, když končí první světová válka a vzniká Československo. Euforii a radost ze života postupně vystřídá strach z nastupujícího fašismu, ničivá válka a kolaborace, revoluce a diktatura. Další situace připomínají kolektivizaci a častušky, uvolněná šedesátá léta a éru hippies, normalizaci, Sametovou revoluci i aktuální dění. Každá doba má své hrdiny i slabochy, své tragédie i dobré konce. A při tom všem se tančí valčík, swing, chatanuga, rokenrol, tango, čača, disko a techno na nejslavnější dobové hity,“ uvádí dramaturgyně Jana Uherová.
V inscenaci účinkuje téměř celý herecký soubor VČD a několik externistů, které choreograficky vedla uznávaná tanečnice, pedagožka a choreografka Petra Parvoničová, jež s pardubickým divadlem již spolupracovala na realizaci muzikálu Cabaret.
Radek Smetana
