VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
Den v modrém
1. dubna se koná již 3. ročník akce zaměřené na zvýšení povědomí o autismu s názvem Mám svůj svět, ale mám Vás rád, aneb Chceme se domluvit, kterou se rozhodlo podpořit také Východočeské divadlo.
Den v modrém – v barvě, která symbolizuje schopnost porozumění a komunikace, dvě oblasti, v nichž lidé s poruchami autistického spektra (PAS) potřebují nejvíce podpory a pochopení – začne 1. dubna v 9.00 hodin Modrým průvodem. Tohoto průvodu se mohou zúčastnit všichni, kteří chtějí podpořit potřebu pomoci osobám s PAS. Na závěr průvodu se uskuteční společné vypouštění modrých balónků před ČSOB Pojišťovnou.
Od 11.00 hodin je naplánován program v AFI Paláci, kde proběhne prezentace spolupracujících partnerských organizací s ukázkami metod práce s osobami s PAS včetně bohatých doprovodných programů. V 16.30 hodin bude pak připraven křest CD se vzkazy od autistů a pečujících osob ze všech tří ročníků, které budou také k dispozici v přízemí AFI Paláce ke zhlédnutí.
Další aktivitou připravenou na tento den je zapojení se do celosvětové akce s názvem LIGHT IT UP BLUE – ROZSVIŤME SE MODŘE. Rozsvítit se modře lze jakkoliv – osvícením budov (připojí se i Východočeské divadlo), rozsvícením modré žárovky v domovech či kancelářích, obléknutím se do modré barvy nebo připnutím si modré stužky na kabát. Jakákoliv podpora touto formou je vítána.
Konkrétní program aktivit naplánovaných nejen na den 1. dubna, ale i na další dny tohoto měsíce bude k dispozici na www.ric.cz nebo www.drclentilka.cz.
„Jmenuji se Matěj, jsou mi dva roky a jsem autista.
Jak maminka říká autista s krásnýma modrýma očima, které se na svět dívají trochu jinak. I když dobře vidím a slyším, nerozumím tomu, co mi lidé říkají, nechápu, proč se lidé smějí, pláčou nebo proč se zlobí. Z toho všeho jsem často dost zmatený a nešťastný.
Rád si hraju doma, je to prostředí, které dobře znám, má jistota, která se nemění. A já nemám změny rád! Doma mám své hračky, svou mamku a taťku, a já přeci víc nepotřebuju! Ale máma s tátou si to nemyslí, a tak musím chodit a poznávat svět. Nerad chodím ven! Je tam vše pro mě nové a neznámé, často mám strach. Bojím se nových zvuků, zvířat, pohledů lidí, doteků dětí. Když už ven musím, zavírám při procházkách oči, mamka mě musí vést a často zpívat, abych ji slyšel, že je se mnou. Je mi tak hned líp…“
PS: Milý Matýsku, vím, že máš z toho pro tebe neznámého a nepochopitelného světa strach, ale neboj se, já i táta budeme pořád s tebou, budeme tě učit a doufat, že jednou oči otevřeš a porozumíš. Tvá máma
Den v modrém – v barvě, která symbolizuje schopnost porozumění a komunikace, dvě oblasti, v nichž lidé s poruchami autistického spektra (PAS) potřebují nejvíce podpory a pochopení – začne 1. dubna v 9.00 hodin Modrým průvodem. Tohoto průvodu se mohou zúčastnit všichni, kteří chtějí podpořit potřebu pomoci osobám s PAS. Na závěr průvodu se uskuteční společné vypouštění modrých balónků před ČSOB Pojišťovnou.
Od 11.00 hodin je naplánován program v AFI Paláci, kde proběhne prezentace spolupracujících partnerských organizací s ukázkami metod práce s osobami s PAS včetně bohatých doprovodných programů. V 16.30 hodin bude pak připraven křest CD se vzkazy od autistů a pečujících osob ze všech tří ročníků, které budou také k dispozici v přízemí AFI Paláce ke zhlédnutí.
Další aktivitou připravenou na tento den je zapojení se do celosvětové akce s názvem LIGHT IT UP BLUE – ROZSVIŤME SE MODŘE. Rozsvítit se modře lze jakkoliv – osvícením budov (připojí se i Východočeské divadlo), rozsvícením modré žárovky v domovech či kancelářích, obléknutím se do modré barvy nebo připnutím si modré stužky na kabát. Jakákoliv podpora touto formou je vítána.
Konkrétní program aktivit naplánovaných nejen na den 1. dubna, ale i na další dny tohoto měsíce bude k dispozici na www.ric.cz nebo www.drclentilka.cz.
„Jmenuji se Matěj, jsou mi dva roky a jsem autista.
Jak maminka říká autista s krásnýma modrýma očima, které se na svět dívají trochu jinak. I když dobře vidím a slyším, nerozumím tomu, co mi lidé říkají, nechápu, proč se lidé smějí, pláčou nebo proč se zlobí. Z toho všeho jsem často dost zmatený a nešťastný.
Rád si hraju doma, je to prostředí, které dobře znám, má jistota, která se nemění. A já nemám změny rád! Doma mám své hračky, svou mamku a taťku, a já přeci víc nepotřebuju! Ale máma s tátou si to nemyslí, a tak musím chodit a poznávat svět. Nerad chodím ven! Je tam vše pro mě nové a neznámé, často mám strach. Bojím se nových zvuků, zvířat, pohledů lidí, doteků dětí. Když už ven musím, zavírám při procházkách oči, mamka mě musí vést a často zpívat, abych ji slyšel, že je se mnou. Je mi tak hned líp…“
PS: Milý Matýsku, vím, že máš z toho pro tebe neznámého a nepochopitelného světa strach, ale neboj se, já i táta budeme pořád s tebou, budeme tě učit a doufat, že jednou oči otevřeš a porozumíš. Tvá máma
Hana Janiková, ředitelka Rodinného Integračního Centra o.s.
