VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
Premiéry příští divadelní sezóny 2024/25
Jako každý rok v měsíci květnu odhalujeme dlouho a pečlivě připravovaný dramaturgický plán, tedy seznam titulů, které u nás budou mít premiéru v následující divadelní sezóně – od září 2024 do června 2025. I nadále zůstáváme věrní počtu sedmi premiér, dvě z nich tentokrát uvedeme na Malé scéně ve dvoře. Věřím, že je na co se těšit, setkáme se s prací známých a osvědčených autorů a režisérů, ale také nových mladých tvůrců. V plánu máme velký počet absolutních novinek: dvě české a de facto tři světové premiéry her, které jejich režiséři píší přímo pro naše divadlo.
Novou divadelní sezónu otevřeme českou premiérou hry německé autorky Maji Zade ZŘÍT DO TMY [oidipus]. Inscenaci tohoto psychologického dramatu s nadšením zhlédla velká část našeho souboru a vedení divadla při loňské studijní cestě přímo v berlínském divadle Schaubühne v režii jednoho z nejslavnějších evropských režisérů Thomase Ostermeiera. Zcela současné drama s téměř detektivní zápletkou i překvapivě humornými situacemi využívá starověký mýtus o králi Oidipovi ke zkoumání toho, jak se pohodlný život může v jedné vteřině zásadně změnit, pokud se snažíte dobrat zdánlivě bezpečných pravd. Nastudování inscenace na Malé scéně ve dvoře se ujme mladý režisér Adam Svozil, který se ve VČD představil scénickým čtením Electronic City Pod Ledem.
Druhou podzimní premiérou potěšíme milovníky bláznivých komedií – pod režijní taktovkou Roberta Bellana, pardubickým divákům již dobře známého autora a režiséra (Normální debil 1 a 2, Velká bankovní loupež), vznikne v Městském divadle inscenace s názvem budícím zvědavost: ATOMOVÁ KOČIČKA. Autorem hry, označované také jako sci-fi komedie, je nejhranější a nejoceňovanější současný český dramatik Tomáš Dianiška. Na své si přijdou také příznivci retro-žánrů, značná část Atomové kočičky se totiž odehrává v 80. letech minulého století v Československu, kam se shodou podivných okolností dostanou tři vysokoškolští studenti, kteří si zahrávají s časoprostorem.
Posledním titulem kalendářního roku 2024 bude inscenace CHYŤTE CHAPLINA! autora a režiséra Zdeňka Duška, napsaná přímo pro naše divadlo. Cílem této autorské inscenace je zachytit podobu osobnosti britského herce, scenáristy a režiséra, legendárního komika. Buřinka, knírek, hůlčička. Obrovské kalhoty a škrpály. Směšná chůze. To je jeden Chaplin, který přinášel spoustu legrace. A pak je tu ten druhý, kterého moc neznáme. Bez buřinky, v perfektně padnoucím obleku, s plachým úsměvem. Skoro pořád utíkal. Prchající před přízrakem chudoby, kterou zažil jako dítě, před konkurencí, před zvukem, který považoval ve filmu jen za módní výstřelek, před manželkami, před novináři, a nakonec před poměry v Americe. V zemi, která mu umožnila stát se první globální celebritou.
Začátkem roku 2025 chystáme další českou premiéru, tentokrát komedie TANEC V RODNÉM DOMĚ současné islandské dramatičky Auður Ava Ólafsdóttir (jejíž jméno z pochopitelných důvodů umí vyslovit jen náš pan ředitel Petr Dohnal). V režii Petra Novotného se staneme svědky jednoho setkání, které mnohým zúčastněným přinese nejedno překvapení. Když se po letech sejde rodina v rodném domě, mluví se o všem možném. Dcery se dohadují, která udělala té druhé z dětství větší peklo, kdo matku příště odveze k zubaři a zda se jí mají dát léky na uklidnění, nebo spíš pro povzbuzení. Přijde také na přetřes, proč se otec zamykal v garáži a proč si matka ze všech nápadníků vybrala právě jeho. Dojde i na lokální odlišnosti ptačího zpěvu, výskyt ledních medvědů, pohyblivý střed Islandu a počet sopečných výbuchů v životě průměrného člověka.
O hře PROTOKOL Američana Tracyho Lettse, který je považován za jednoho z nejlepších světových dramatiků současnosti, by se dalo říct, že je černou komedií o mýtech a iluzích. Její děj se odehrává na zasedání městské rady malého městečka Big Cherry, pyšného na svou hrdinnou minulost. Postupně zjišťujeme, že na posledním zasedání se stalo cosi nečekaného a záhadného, o čem nikdo z přítomných nechce mluvit. Zároveň ale všichni zastupitelé vznášejí překvapivé požadavky – je to cena za jejich mlčení? Jde o zájmy osobní, či veřejné? A jak je to vlastně s tou hrdinnou minulostí? Nový zastupitel se smyslem pro spravedlnost se rozhodne odhalit pravdu za každou cenu. Nastudování hry se ujme režisér oblíbené inscenace Rychlosti dopadnu sněhové vločky Mikoláš Tyc.
Druhou premiérou na Malé scéně ve dvoře bude tragikomedie o zvířatech a lidech nazvaná VOLÁNÍ RODU. Její autorka a režisérka Eliška Říhová, která se pardubickým divákům poprvé představila scénickým čtením Válka nemá ženskou tvář, v ní pracuje jak s dokumentárními zdroji, tak s beletrií a literaturou faktu. Volání rodu je stylizovaným, do jisté míry také poetickým, filozofickým i humorným pohledem na odvěký vztah lidí a zvířat. Výchozím bodem úvah o textu se stala taxidermie neboli preparace, velmi specifická lidská činnost, která vede autorku k otázkám: Do jaké míry je pro nás důležitý obsah, podstata věcí? Proč máme urnu s popelem na skříni? A co to znamená, dát nový život něčemu, co už nikdy nebude žít? Jak získat nad někým moc? Proč někdo touží být „velkým zvířetem“?
Na závěr divadelní sezóny jsme připravili titul, který jistě ocení všichni středoškoláci, chystající se dříve či později k maturitě. Autor a režisér David Šiktanc, jehož komedie Jídelní vůz významně bodovala na 24. ročníku GRAND Festivalu smíchu, pro naše divadlo zinscenuje vlastní adaptaci jednoho z nejvýznamnějších literárních děl 20. století s názvem CIZINEC. Tuto novelu ponejvíce spojovanou s evropskou vlnou existencialismu v literatuře napsal Albert Camus začátkem 40. let. Hlavním hrdinou je obyčejný úředník, jehož život plyne v určitém stereotypu, dokud nedojde k zásadnímu zlomu – krátce po pohřbu své matky nešťastnou náhodou zabije člověka. V kafkovsky absurdním příběhu je nakonec odsouzen k trestu smrti. K rozsudku však nevedou ani tak objektivní okolnosti vraždy, jako spíš neschopnost hrdiny být okolní společností vnímán jako citlivý člověk, protože dostatečně neplakal na pohřbu své matky.
Novou divadelní sezónu otevřeme českou premiérou hry německé autorky Maji Zade ZŘÍT DO TMY [oidipus]. Inscenaci tohoto psychologického dramatu s nadšením zhlédla velká část našeho souboru a vedení divadla při loňské studijní cestě přímo v berlínském divadle Schaubühne v režii jednoho z nejslavnějších evropských režisérů Thomase Ostermeiera. Zcela současné drama s téměř detektivní zápletkou i překvapivě humornými situacemi využívá starověký mýtus o králi Oidipovi ke zkoumání toho, jak se pohodlný život může v jedné vteřině zásadně změnit, pokud se snažíte dobrat zdánlivě bezpečných pravd. Nastudování inscenace na Malé scéně ve dvoře se ujme mladý režisér Adam Svozil, který se ve VČD představil scénickým čtením Electronic City Pod Ledem.
Druhou podzimní premiérou potěšíme milovníky bláznivých komedií – pod režijní taktovkou Roberta Bellana, pardubickým divákům již dobře známého autora a režiséra (Normální debil 1 a 2, Velká bankovní loupež), vznikne v Městském divadle inscenace s názvem budícím zvědavost: ATOMOVÁ KOČIČKA. Autorem hry, označované také jako sci-fi komedie, je nejhranější a nejoceňovanější současný český dramatik Tomáš Dianiška. Na své si přijdou také příznivci retro-žánrů, značná část Atomové kočičky se totiž odehrává v 80. letech minulého století v Československu, kam se shodou podivných okolností dostanou tři vysokoškolští studenti, kteří si zahrávají s časoprostorem.
Posledním titulem kalendářního roku 2024 bude inscenace CHYŤTE CHAPLINA! autora a režiséra Zdeňka Duška, napsaná přímo pro naše divadlo. Cílem této autorské inscenace je zachytit podobu osobnosti britského herce, scenáristy a režiséra, legendárního komika. Buřinka, knírek, hůlčička. Obrovské kalhoty a škrpály. Směšná chůze. To je jeden Chaplin, který přinášel spoustu legrace. A pak je tu ten druhý, kterého moc neznáme. Bez buřinky, v perfektně padnoucím obleku, s plachým úsměvem. Skoro pořád utíkal. Prchající před přízrakem chudoby, kterou zažil jako dítě, před konkurencí, před zvukem, který považoval ve filmu jen za módní výstřelek, před manželkami, před novináři, a nakonec před poměry v Americe. V zemi, která mu umožnila stát se první globální celebritou.
Začátkem roku 2025 chystáme další českou premiéru, tentokrát komedie TANEC V RODNÉM DOMĚ současné islandské dramatičky Auður Ava Ólafsdóttir (jejíž jméno z pochopitelných důvodů umí vyslovit jen náš pan ředitel Petr Dohnal). V režii Petra Novotného se staneme svědky jednoho setkání, které mnohým zúčastněným přinese nejedno překvapení. Když se po letech sejde rodina v rodném domě, mluví se o všem možném. Dcery se dohadují, která udělala té druhé z dětství větší peklo, kdo matku příště odveze k zubaři a zda se jí mají dát léky na uklidnění, nebo spíš pro povzbuzení. Přijde také na přetřes, proč se otec zamykal v garáži a proč si matka ze všech nápadníků vybrala právě jeho. Dojde i na lokální odlišnosti ptačího zpěvu, výskyt ledních medvědů, pohyblivý střed Islandu a počet sopečných výbuchů v životě průměrného člověka.
O hře PROTOKOL Američana Tracyho Lettse, který je považován za jednoho z nejlepších světových dramatiků současnosti, by se dalo říct, že je černou komedií o mýtech a iluzích. Její děj se odehrává na zasedání městské rady malého městečka Big Cherry, pyšného na svou hrdinnou minulost. Postupně zjišťujeme, že na posledním zasedání se stalo cosi nečekaného a záhadného, o čem nikdo z přítomných nechce mluvit. Zároveň ale všichni zastupitelé vznášejí překvapivé požadavky – je to cena za jejich mlčení? Jde o zájmy osobní, či veřejné? A jak je to vlastně s tou hrdinnou minulostí? Nový zastupitel se smyslem pro spravedlnost se rozhodne odhalit pravdu za každou cenu. Nastudování hry se ujme režisér oblíbené inscenace Rychlosti dopadnu sněhové vločky Mikoláš Tyc.
Druhou premiérou na Malé scéně ve dvoře bude tragikomedie o zvířatech a lidech nazvaná VOLÁNÍ RODU. Její autorka a režisérka Eliška Říhová, která se pardubickým divákům poprvé představila scénickým čtením Válka nemá ženskou tvář, v ní pracuje jak s dokumentárními zdroji, tak s beletrií a literaturou faktu. Volání rodu je stylizovaným, do jisté míry také poetickým, filozofickým i humorným pohledem na odvěký vztah lidí a zvířat. Výchozím bodem úvah o textu se stala taxidermie neboli preparace, velmi specifická lidská činnost, která vede autorku k otázkám: Do jaké míry je pro nás důležitý obsah, podstata věcí? Proč máme urnu s popelem na skříni? A co to znamená, dát nový život něčemu, co už nikdy nebude žít? Jak získat nad někým moc? Proč někdo touží být „velkým zvířetem“?
Na závěr divadelní sezóny jsme připravili titul, který jistě ocení všichni středoškoláci, chystající se dříve či později k maturitě. Autor a režisér David Šiktanc, jehož komedie Jídelní vůz významně bodovala na 24. ročníku GRAND Festivalu smíchu, pro naše divadlo zinscenuje vlastní adaptaci jednoho z nejvýznamnějších literárních děl 20. století s názvem CIZINEC. Tuto novelu ponejvíce spojovanou s evropskou vlnou existencialismu v literatuře napsal Albert Camus začátkem 40. let. Hlavním hrdinou je obyčejný úředník, jehož život plyne v určitém stereotypu, dokud nedojde k zásadnímu zlomu – krátce po pohřbu své matky nešťastnou náhodou zabije člověka. V kafkovsky absurdním příběhu je nakonec odsouzen k trestu smrti. K rozsudku však nevedou ani tak objektivní okolnosti vraždy, jako spíš neschopnost hrdiny být okolní společností vnímán jako citlivý člověk, protože dostatečně neplakal na pohřbu své matky.
Anna Zindulková Hlaváčková
