VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE

Když se minulou sezónu začaly prodávat vstupenky na pohádku S ČERTY NEJSOU ŽERTY, byly během pár dní vyprodané. V březnu! A inscenaci, která měla premiéru až na konci června na Kunětické hoře, jsme začali zkoušet v květnu. To má pak člověk pocit, že by se nemusela dělat žádná propagace. Ale to je omyl! Čerty chceme hrát na Kuňce i příští léto a během celé sezóny v Městském divadle. Do divadla se inscenace převedla hned po divadelních prázdninách, její premiéra v úterý 3. září byla i prvním představením této sezóny.

Režisér Petr Novotný se scénografem Ivo Žídkem připravili hned dvě verze výpravy, a to zcela odlišné. Na širokém prostranství vyhlídky Kunětické hory jsou postavená tři různá prostředí – zámek, peklo a mlýn a uprostřed jakýsi sjednocující prostor, na kterém se odehrávají davové scény. Herci představující čerty vybíhají do scén ze všech koutů kopce pod hradem, některé postavy jako Lucifer či Petr procházejí i publikem. To všechno se v divadle muselo vměstnat na mnohem menší prostor. Inscenátoři k tomu využili točnu – je rozdělená na třetiny, na nichž jsou umístěná jednotlivá prostředí. Každý komponent musel být vyroben zvlášť, nedá se použít to, co stálo na Kunětické hoře, v divadle je všechno mnohem menší. Větší scény v hospodě, bitky, rvačky, choreografie tance na plese se odehrávají před portálem s oponou. Vlastně jediná věc je v obou provedeních stejná, a to je pekelná váha. Ta se, naštěstí, vešla na jeviště.

Herci s režisérem měli na adaptaci do nového prostředí jen několik zkoušek. Protože se pohádka v červnu a červenci celkem hodně hrála, herci si skoro všechno pamatovali, stačilo jenom upustit z velkého nasazení, se kterým hráli v plenéru, a přizpůsobit herectví menšímu prostoru. Hrát to jaksi „něžněji“.

Mnohem komplikovanější to měly technické složky včetně světel, všechno se muselo stavět od začátku. Na detaily jsem se zeptala pomocné režisérky, inspicientky a taktéž spoluautorky adaptace v jedné osobě MARTINY MEJZLÍKOVÉ.

Byl „přenos“ inscenace do divadla pro techniku složitý? Nebyly problémy s točnou?
Přenos byl docela komplikovaný. A točnu neovládá technika, ale já, takže kromě inspice jsem se na představeních stala i strojníkem. :-) Točíme po směru hodinových ručiček i proti. Ale myslím, že to vypadá moc pěkně. Jak jsou jednotlivá prostředí zarámovaná v portále, tak to trochu vypadá jako loutkové divadlo, se kterým jsem si jako malá hrála. Pohádka zde dobře funguje.

Jaké bylo premiérové publikum?
Velmi dobré a vstřícné. Zdá se, že je to bavilo. A na druhém balkóně jsem viděla i dost dětí, což mě mile překvapilo, když se hrálo od sedmi. Tak snad se naší pohádce bude v divadle dařit!

Jak si užili premiéru ROMANA CHVALOVÁ (představitelka Petrovy babičky) a RADEK ŽÁK (čert Drápal)?
ROMANA: Tím, že jsme v červnu odehráli asi deset repríz, tak mi to v divadle jako premiéra moc nepřišlo. Spíš mívám takové zvláštní „rozechvění“, když mám první představení v nové sezóně, což právě pohádka byla.
RADEK: Premiéru jsem si neužil. Svazovala mě odpovědnost za kouzla.

Hrajete Čerty raději na Kunětické hoře, nebo v divadle? Co vám sedí víc?
ROMANA: No to se ještě uvidí, ale pokud je krásný teplý večer, tak Kunětická hora má své obrovské kouzlo.
RADEK: Lépe se cítil Drápal PŘED prázdninami, protože má mou duši. Navíc prý na zemi bylo stejný peklo jako dole. Kuňka vítězí!

Do postavy Janka, čerta hodnosti Vraníka, režisér obsadil JIŘÍHO HÁBU, který byl do konce minulé sezóny v angažmá v Opavě. Od srpna je čerstvou posilou našeho hereckého souboru.

Jiří, pro vás bylo u Čertů všechno poprvé. První role v Pardubicích, vlastně první velká role, první zkoušení na Kunětické hoře… Jak jste se adaptoval s hereckým souborem? A už víte, kdo je kdo v divadle?
To, jak jsem se do souboru adaptoval, musí posoudit spíše soubor samotný. Z mého pohledu jsou na jevišti všichni skvělí partneři, kteří mě během zkoušení moc podrželi. Tou dobou jsem byl totiž stále v angažmá ve Slezském divadle v Opavě, a tak má účast na zkouškách byla poloviční. I když Východočeské divadlo společně s jeho zaměstnanci stále teprve poznávám, tak minimálně kolegy na jevišti už od sebe rozeznám. :-)

Jak jste si užil zkoušení na Kunětické hoře a jaké bylo publikum na představeních?
Zkoušení na Kunětické hoře mi hodně připomínalo nějaké natáčení. Především společné svozy a zázemí ve stanech a buňkách. Publikum bylo perfektní. Je vidět, že lidé v Pardubicích mají divadlo opravdu rádi.

Cítíte rozdíl, jak jsou Čerti diváky přijímání v Městském divadle? A dá se to poznat podle premiéry?
V obou případech byli Čerti přijati velmi kladně. Pokud nějaké rozdíly budou, tak se nejspíš teprve projeví. Já jsem velmi zvědavý, jak představení přijme čistě dětské publikum. První představení pro školy nás čeká už příští týden, takže tam se možná nějaký ten rozdíl v přijetí najde.

Přeji pohádce S čerty nejsou žerty dlouhý a radostný život, ať už u dospělých, či dětských diváků, v divadle i na Kunětické hoře.